Do roku 2020 může Česko snížit
emise skleníkových plynů až
o polovinu. A to za přijatelných
nákladů. Každá ušetřená tuna
oxidu uhličitého a dalších plynů
by stála necelé 2000 korun. Vyplývá
to ze studie, kterou pro ministerstvo
životního prostředí vypracovala
společnost Enviros.
Dokument, který obsahuje čtyři
možné scénáře, poslouží k přípravě
konkrétních návrhů na omezování
emisí skleníkových plynů, ale i plánů
jak se s předpokládanými dopady
klimatických změn v Česku lépe
vyrovnat.
„Do letošního podzimu předložíme
vládě novou klimatickou
politiku České republiky,“ oznámil
ministr životního prostředí Martin
Bursík s tím, že Česko by dokonce
mohlo do dvanácti let omezit své
skleníkové plyny dokonce až o 70
procent, ovšem náklady by byly
vyšší.
„České emise skleníkových plynů
v roce 2006 byly 144 milionů tun
oxidu uhličitého. Důsledná aplikace
sedmi klíčových opatření by znamenala
snížení emisí o 46 milionů
tun,“ uvedlo ministerstvo životního
prostředí.
Aby republika splnila svůj cíl,
musí podle ekologické studie splnit
sedm základních opatření. Patří
mezi ně například náhrada uhlí zemním
plynem v energetice, zvýšení
biomasy při výrobě elektřiny a tepla,
lepší využívání paliv v dopravě
nebo zateplování domů a bytů.
Uhlí má nahradit plyn
Největší prostor pro snižování
vypuštěných skleníkových plynů
vidí Bursík v náhradě spalování uhlí
za zemní plyn.
Jeden ze scénářů počítá s nárůstem
dovozu zemního plynu z devíti
miliard m3 ročně až na 14 v roce
2050. A zároveň s nárůstem cen, za
které si budou podniky nakupovat
emisní povolenky, což znevýhodní
spalování uhlí.
Analytik Cyrrusu Jan Procházka
soudí, že uvažované snížení emisí
je nejspíše reálné. „Nerozumím ale
tomu, proč bychom to měli dělat,“
uvedl Procházka s tím, že by se tak
Česká republika stala nekonkurenceschopnou
kvůli vysokým cenám
energií. „O tom ale v dokumentu
není ani zmínka,“ dodal.
Žádná levná varianta
Plynová cesta, na kterou studie
sází, není podle Procházky žádnou
levnou variantou. „Navíc připomínám,
že cena zemního plynu, tedy
konkrétně nejznámějšího obchodovaného
kontraktu Henry Hub,
stoupla od počátku roku o 50 procent,“
uvedl analytik. Zemní plyn
není podle Procházky samospasitelná
surovina, je jen ekologičtější.
„I na úspory skleníkových plynů
by se mělo pohlížet ekonomicky,“
podotkl Procházka.
Náklady, které si vyžádá snížení
emisí skleníkových plynů na polovinu
současného množství, se podle
studie pohybují pod hranicí 2000
korun za ušetřenou tunu skleníkových
plynů.
Nejdražší opatření by byla například
investice do vybudování podzemního
úložiště skleníkových
plynů či sázka na fotovoltaiku, míní
ministerstvo.
další Te melín ne
Scénář nepočítá do roku 2050
s výstavbou další jaderné elektrárny
ani s prolomením limitů těžby uhlí,
podle studie by však měla být prodloužena
životnost jaderných elektráren
Temelín a Dukovany.
Podle Procházky zelení jadernou
energii nepochopili. „Čistější energii
si můžeme jen těžko představit,
a tak by ji měly strany tohoto typu
spíše podporovat a bojovat zejména
proti zastaralým uhelným elektrárnám,“
uvedl.
České emise skleníkových plynů
v roce 2006 činily 144 milionů tun
oxidu uhličitého. Kdyby se důsledně
využila vyjmenovaná opatření,
mohly by v roce 2020 klesnout o 46
milionů tun. Další snížení emisí by
přinesla menší opatření. Celkem by
tak mohly emise oxidu uhličitého
klesnout v roce 2020 o tři tuny na
jednoho obyvatele Česka. V současnosti
připadá na jednoho Čecha
zhruba 12 tun oxidu uhličitého ročně.
Alena Adámková