Jaký vliv má masivní podpora
výroby biopaliv na růst
cen potravin? Je hlavní příčinou
jejich zdražování?
V České republice i v celé EU
nejsou biopaliva vyráběna na úkor
potravin. Problémem je celkový
růst tržních cen surovin – především
obilovin, a také např. změna
poptávky po potravinách, jejich
kvalitě i kvantitě, v Asii.
Struktura využití zemědělské
půdy v ČR se s povinným přimícháváním
biosložky nijak zásadně
nezměnila. Plocha půdy, která se
využila v minulých letech k výrobě
biopaliv se pohybuje v řádu jednotek
procent a je tedy zanedbatelná.
Prudký nárůst cen potravin v loňském
roce navíc nastal ještě dříve,
než se biopaliva začala povinně
přimíchávat do pohonných hmot.
n Máte v plánu se v době
předsednictví České republiky
v EU zasazovat o přehodnocení
tohoto programu? Podle něj má
do roku 2020 podíl biopaliv na
pohonných hmotách dosáhnout
deseti procent.
Rozhodně se nebudeme snažit
iniciovat další navýšení podílu
biopaliv v pohonných hmotách.
V současné době je připravován
návrh směrnice týkající se kritérií
udržitelnosti biopaliv. Na základě
této směrnice bude určen další
směr ve využívání biopaliv. Podpoříme
každou rozumnou cestu.
n Jaký máte názor na biopaliva
druhé generace, tedy z nepotravinářských
plodin? Je to řešení
– adekvátní náhrada za ropné
produkty?
Biopaliva 2. generace jsou velmi
perspektivní náhradou ropných
produktů, jejich spalování je mnohem
šetrnější ke změnám klimatu
a zároveň jsou vyráběna z nepotravinářských
komodit. Ani ta ale
nejsou schopna plně ropu nahradit;
to bude v budoucnu možné pouze
součinností více druhů energetických
zdrojů. Biopaliva druhé
generace jsou cestou, kterou bychom
se nejspíš měli vydat.
n Jak se při současném nedostatku
potravin díváte na podporu
pěstování nepotravinářských
plodin, například energetických
pro biomasu, či na spalování
zemědělských komodit v bioplynových
stanicích?
ČR nyní žádnou podporu energetických
plodin neuděluje. Jediná
podpora, o kterou mohou zemědělci
zažádat, tzv. uhlíkový kredit
ve výši až 45 €/ha, je udělována
Evropskou unií. Problém se současným
nedostatkem potravin
zejména v zemích třetího světa
nelze přímo spojovat s energetickým
využíváním zemědělských
plodin. Například podíl ve výrobě
biopaliv je řádově v jednotkách
procent z celkové zemědělské produkce.
n A co bioplynové stanice…
Bioplynové stanice jsou určené
k biogennímu přepracování druhotných
surovin a částečně i cíleně
vypěstovaných plodin na bioplyn.
Ke spalování zde nedochází.
Nejen, že jde o využití jinak
nevyužitelných zdrojů, ale je
zde i pozitivní přínos pro životní
prostředí. Navíc odpady z bioplynových
stanic je možné používat
k hnojení.
n Obejde se české, potažmo
evropské zemědělství někdy bez
dotací? Podaří se dotace snižovat?
Evropské zemědělství se ani
v budoucnu s největší pravděpodobností
bez dotací neobejde
vzhledem k obrovské konkurenci
na světovém trhu. Jejich zrušením
by navíc citelně vzrostla nezaměstnanost
a Evropa by dále snížila
soběstačnost ve výrobě potravin.
Jde však o to rozdělovat dotace
spravedlivě, udržovat je na rozumné
výši a s ohledem na to, co bylo
řečeno v předchozích dvou větách,
investovat co nejvíce do moderních
technologií, dalšího vzdělávání
farmářů a vůbec rozvoje
venkova.
Alena Adámková