Ministr Martin Kuba: „Nová SEK podporuje rozvoj jaderné energeti ky“

Příprava nové Státní energetické koncepce vstupuje do finále. Na otázky TT odpovídá ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba: ? Čím se bude nová Státní energetická koncepce věcně lišit od předchozích analogů? Proč jej váš tým zpracovává až do roku 2040? Hlavním cílem energetické koncepce je zajistit spolehlivou, bezpečnou a k životnímu prostředí šetrnou dodávku energie pro potřeby obyvatelstva a ekonomiky ČR, a to za konkurenceschopné a přijatelné ceny v normálních podmínkách. Současně musí zabezpečit nepřerušené dodávky energie v krizových situacích v rozsahu nezbytném pro fungování nejdůležitějších složek infrastruktury státu a přežití obyvatelstva. Státní energetická koncepce stanovuje strategické cíle státu v energetickém hospodářství. Definuje dlouhodobou vizi a strategické priority energetiky ČR s výhledem na zhruba 30 let. Tedy v horizontu stanoveném zákonem a současně na období, ve kterém je obvykle zajištěna ekonomická návratnost investic do všech typů zdrojů a sítí a v němž lze ještě rozumně předvídat základní charakteristiky budoucího vývoje. Investice do výstavby nových zdrojů zajišťují energetické společnosti a rozhodování plně vychází z očekávané návratnosti investic. Stát může prostřednictvím svých nástrojů ovlivnit chování investorů v omezené míře a způsobem slučitelným se soutěžním právem. Koncepce musí poskytnout nejen dlouhodobou orientaci, ale i nezbytnou flexibilitu pro nový technický a ekonomický vývoj. Z tohoto důvodu je nyní zpracovaná Státní energetická koncepce do roku 2040. Pro formulování dlouhodobé energetické strategie má klíčový význam odhad vývoje vnějších i vnitřních podmínek, v nichž se bude v průběhu zvoleného časového horizontu realizovat rozvoj české energetiky. ? Dominantní surovinou české energetiky a teplárenství je domácí uhlí. Jeho zásoby se však objektivně ztenčují a ceny, které za ně požadují některé těžařské subjekty, vyvolávají na straně velkoodběratelů problémy. Jaká je podle vás reálná varianta substituce uhlí? Jak se nové zdroje a technologie promítnou do budoucích cen elektřiny a tepla? Z hlediska teplárenství je možná substituce uhlí využitím komunálního odpadu, tepla z jaderných elektráren a biomasy (především zemědělské). Substituce je také možná přechodem na zemní plyn formou rozpadu SZT, neboli Soustavy Zásobování Teplem z uhlí na plyn. To není substituce, která by zajistila životaschopnost teplárenství. V případě lokalit na trasách spojnic Dukovany – Brno a Temelín - České Budějovice zase připadá v úvahu náhrada vytápění z jaderných elektráren. Komunální odpad může v konkrétních lokalitách substituovat nezanedbatelné množství uhlí. Odhad potenciálu využití se předpokládá na 4,5 mil. t odpadu ročně v roce 2020. Nejvhodnější jsou lokality velkých aglomerací (Středočeský kraj, Hradec Králové – Pardubice, Ostrava, Zlín atd.). ? ČR se nezřekla jaderné energie. Jaká úloha a v jakém objemu jí připadne v českém energetickém mixu do zmíněného roku 2040? SEK podporuje rozvoj jaderné energetiky jako jednoho z pilířů výroby elektřiny. Cílový podíl jaderné energetiky na výrobě elektřiny do roku 2040 by měl být nad 50 % a s maximalizací dodávek tepla z jaderných elektráren. Podpora projektů bude zaměřena na výzkum perspektivních jaderných technologií III. a IV. generace. Dále se zaměří na zvyšování efektivnosti, životnosti a bezpečnosti jaderných zdrojů, včetně nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem a řešením konce palivového cyklu. V této oblasti se předpokládá zapojení do širších mezinárodních projektů. Vývoj bude směřovat i do strojírenských technologií pro jadernou energetiku. ? A potřebujeme jádro vůbec? Jeho kritici nezřídka operují s aktuálními bilancemi výroby-spotřeby a vývozů energie. Tvrdí, že ČR má energie dost a když omezí její export, žádné další zdroje energie už de facto nepotřebuje. Jak lze podle vás reálně odhadnout vývoj výroby, spotřeby a exportu české energie do roku 2025? Vývoj výroby, spotřeby a exportu české energie do roku 2025 byl při přípravě aktualizace Státní energetické koncepce analyzován pomocí dostupných analytických nástrojů. Propočty konečné spotřeby energie a struktury výroby tepla byly prováděny metodikou ČSÚ a Mezinárodní energetické agentury OECD. V rámci periodického vyhodnocování naplňování Státní energetické koncepce bude MPO zpracovávat a podávat vládě ČR zprávy o vývoji energetiky a naplňování SEK, včetně případného doporučení k aktualizaci nástrojů. ? ČR se snaží plnit technická a technologická kritéria lisabonské direktivy "20-20-20". Reálná praxe však naznačuje, že jsme objektivně limitováni v rozvoji a využití alternativních zdrojů. Existují podle vás nějaké racionálně dostupné nástroje ke zlepšení situace v této sféře? Čím by k tomu měl přispět domácí výzkum a vývoj? ČR je limitována potenciálem OZE a možnostmi jeho plného využití, a to hlavně s ohledem na průmyslovou výrobu a s tím spojenou vysokou spotřebu energií. Další limity vycházejí z finanční náročnosti podpory OZE. V prvním případě může domácí výzkum a vývoj přispět k lepší integraci OZE do energetické soustavy s cílem lepšího řízení soustavy. Dále se může podílet na vývoji zařízení, které budou konkurenceschopné v porovnání s klasickými druhy energie. Co se týká finančních možností, to je hlavně otázka vývoje ekonomiky. ? OZE se dodnes neobejdou bez subvencí. Firmy a občané ČR to v poslední době pocítili zejména v souvislosti s tzv. boomem fotovoltaiky. Má podle vás smysl v tržním prostředí nadále subvencovat produkci, která není s to si na sebe sama vydělat, notabene již vložené prostředky vrátit zpět? Jak se musí změnit postoj státu k dalšímu rozvoji OZE v ČR? Podpora OZE je v ČR rozdělena na investiční a provozní podporu a na legislativní opatření, která mají zajišťovat kupř. povolování výstavby nebo připojení k sítí. V případě finanční podpory hraje v oblasti OZE důležitou roli právě provozní podpora, která je v legislativě ukotvena od roku 2005. Financování nákladů na provozní podporu je nastaveno tak, že tyto náklady jsou přeneseny na koncové zákazníky odebírající elektrickou energii a dnes částečně také na státní rozpočet. V rámci rozvoje technologií a výroby solárních panelů přišel v roce 2009 a 2010 solární boom, který způsobil nadměrný rozvoj fotovoltaických elektráren hrazených v rámci provozní podpory. Jen pro ilustraci uvedu, že v roce 2007 dosahovaly náklady na provozní podporu 1,18 mld. Kč, v roce 2011 to už bylo 27,4 mld. Kč (z toho solární elektrárny odebírají drtivou část této podpory, a to ve výši 19,04 mld. Kč). V letošním roce budou celkové náklady na provozní podporu obnovitelných zdrojů činit 31,76 mld. Kč (z toho solární elektrárny 22,2 mld. Kč). Uvedené absolutní hodnoty se fakticky projevily v ceně elektřiny následujícím způsobem: výše příspěvku na podporu OZE v ceně elektřiny v roce 2010 činila 166 Kč/MWh. V roce 2011 to bylo 370 Kč/MWh (bez státní dotace ve výši 11,7 mld. Kč by šlo o 578 Kč/MWh). V roce 2012 to byla hodnota 430 Kč/MWh (bez státní dotace ve výši 11,7 mld. Kč by šlo o 625 Kč/MWh). Z uvedených čísel je zřejmý dramatický nárůst finanční provozní podpory OZE, která se promítá do cen elektřiny pro koncové zákazníky. Je zcela zřejmé, že není možné, aby takový trend nadále pokračoval a náklady na elektrickou energii (kde se právě projevují náklady na podporu OZE) dostávaly hospodářství a průmyslovou výrobu v ČR do konkurenční nevýhody oproti ceně elektřiny v okolních státech. Jako řešení této situace byl připraven a schválen nový zákon o podporovaných zdrojích energie, který ve vazbě na národní akční plán energie z OZE umožní účinně regulovat další rozvoj příslušných obnovitelných zdrojů. Je třeba se především zaměřit na takovou podporu, která by neměla finanční dopady do ceny elektřiny. Soustředit se kupř. na poradenství pro využívání OZE energie v domácnostech, a to především v oblasti vytápění: tepelná čerpadla, solární kolektory nebo kotle na biomasu. Legislativní nástroje na podporu nových budov (nebo rekonstrukcí) nebudou mít žádný dopad na ceny elektřiny. I přesto budou zvyšovat náš podíl užívání OZE. ? Moderní energetika - to nejsou jen efektivně vygenerované a ekologicky akceptovatelné výstupy v podobě elektřiny a tepla, ale i dobře zvládnutý komplex systémových služeb a dispečerského řízení v celém energetickém řetězci. Česká přenosová soustava technicky stárne a vedle spolehlivého zásobování domácího trhu se musí nezřídka vyrovnat s momentálními přetoky energie ze zahraničních sítí. Čím napomůže váš resort k její modernizaci a k dalšímu posílení provozních kapacit? Cíl stanovený v SEK je udržet importní (resp. exportní) kapacity přenosové soustavy v poměru k maximálnímu zatížení na úrovni alespoň 30 %, resp. 35 %, odstranění úzkých míst pro tranzit elektrické energie ve směru sever-jih a plnění spolehlivostních kritérií při jejím provozu. K tomu jsou v aktualizaci SEK stanoveny dílčí úkoly, které bude plnit především ČEPS s podporou MPO, a to: ? Zrychlit povolovací procedury výstavby distribučních sítí, zajistit přístup k pozemkům a zabezpečit finanční zdroje pro obnovu a rozvoj distribučních soustav (motivační regulace pro provozovatele, vyšší účast žadatelů na vyvolaných nákladech připojení, stabilní a dlouhodobý regulační rámec). ? Zajistit rozvoj distribučních soustav a dostatek kapacit pro nárůst spotřeby elektřiny v domácnostech a službách i pro požadavky na nové odběry v rámci rozvoje regionů. Zajistit dostatek kapacit a technické podmínky pro připojení všech decentralizovaných zdrojů (do roku 2020), včetně zajištění parametrů kvality elektřiny. ? Provést obnovu a rozvoj distribučních sítí zajišťujících udržení bezpečnosti a spolehlivosti distribučních soustav. Zajistit kapacitní rezervy pro situace nárazového využívání elektřiny jako substitučního energetického zdroje v krizových případech. ? Zabezpečit schopnost distribučních soustav v případě rozpadu přenosové sítě pracovat střednědobě v ostrovních provozech a zajistit minimální úroveň dodávek elektřiny nezbytnou pro obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu. V této souvislosti zajistit aktualizaci územních energetických koncepcí krajů tak, aby směřovaly k zabezpečení schopností ostrovních provozů v havarijních situacích zejména pro města nad 50 000 obyvatel. ? Implementovat soubor nástrojů umožňujících zapojení spotřeby i distribuované výroby elektřiny do decentralizovaného řízení a regulaci soustavy (řízení malých domácích a lokálních zdrojů, selektivní řízení skupin spotřebičů, řízení akumulačních možností elektromobilů atd.). V této souvislosti připravit vhodný systém technického řízení, regulace a cenotvorných a tarifních mechanismů stimulující účast decentralizovaných zdrojů výroby a lokální spotřeby na řízení rovnováhy elektrizační soustavy. /mp/