Ministr Martin Bursík: nabídneme balíčky úsporných opatření

Místopředseda vlády České republiky a ministr životního prostředí vystoupil na sklonku ledna ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu. Prezentoval tam priority českého předsednictví EU v oblasti životního prostředí. V souvislosti s tímto vystoupením nám odpověděl na několik otázek: n Pane ministře, které konkrétní body a momenty považujete za stěžejní? V čem může Česká republika v průběhu svého půlročního prezidentství v Evropské unii dále rozvinout evropskou ekopolitiku? Slyšení před poslanci výboru bylo velmi dobré. Ukázalo vysokou profesionální úroveň členů Evropského parlamentu. Velmi dobře znají problematiku ochrany životního prostředí a ochrany klimatu, včetně témat, která budeme vyjednávat v půlroce českého předsednictví. Hlavní prioritou v oblasti životního prostředí je nade vší pochybnost příprava Kodaňské konference OSN o změně klimatu. Práce povedeme na třech úrovních. Budeme koordinovat pozice Evropské unie k návrhům, které se pro Kodaň připravují, a jménem EU27 budeme tyto návrhy prosazovat do návrhů předkládaných konferenci v Kodani. A nakonec, budeme jednat s klíčovými globálními partnery - USA, Čínou, Indií, Japonskem, Ruskem, Brazílií, JAR i rozhodujícími jihoamerickými ekonomikami. Druhou prioritou je ochrana životního prostředí v souvislosti s lidským zdravím. Tady se soustředíme hlavně na revizi směrnice o průmyslových emisích (IPPC). Požádal jsem (společně se švédským kolegou ministrem Carlgrenem) Evropskou komisi o co nejrychlejší zveřejnění návrhu směrnice o národních emisních stropech, abychom mohli zahájit politickou diskusi k návrhu. Dalšími prioritami jsou udržitelná spotřeba, výroba a ochrana biologické rozmanitosti. Já jako předseda rady EU pro životní prostředí budu mít na starosti hlavně reformu systému evropského ekoznačení a také novelu nařízení o environmentálním managementu (EMAS). K biodiverzitě pořádáme spolu s Komisí v Praze evropskou konferenci o divočině - územích, která jsou stále téměř nedotčena člověkem přesto, že leží v Evropě. n Start do nového roku 2009 tatáž ČR i Evropa prožívaly za energeticky složité situace, způsobené zastavením dodávek zemního plynu z Ruské federace. Řada našich občanů si klade otázku, jak by se měla dále rozvíjet česká energetická politika, aby byla nejenom ekologičtější, ale také spolehlivější, cenově únosnější a dodavatelsky bezpečnější? Opravňují nezpochybnitelné ekologické přednosti zemního plynu dále fortifikovat jeho podíl v českém energetickém a teplárenském mixu a tím zároveň prohlubovat závislost ČR na drahém nákupu a nejistých dodávkách fosilních primárních zdrojů zvenčí? Největším konkurentem konvenčním energetickým zdrojům jsou energetické úspory v kombinaci s obnovitelnými zdroji energie. Úspory jsou nejvýznamnějším zdrojem, který máme k dispozici. Máme potenciál snížit naši spotřebu energií až o 40 %. Ministerstvo životního prostředí k tomu chce podstatně přispět. V dubnu odstartujeme nový dotační program na podporu energetických úspor a podporu vytápění obnovitelnými zdroji energie v domácnostech. Půjde o dosud největší program, který bude mít k dispozici již letos zhruba 10 mld. Kč. Nabídneme balíčky úsporných opatření od menších opatření (typu regulace vytápění či výměny oken) až po komplexní zateplení domu. Budeme podporovat pasivní bydlení, instalace kotlů na biomasu, slunečních kolektorů, tepelných čerpadel a dalších moderních technologií vytápění. Lze očekávat, že průmysl i energetika budou také investovat do moderních a úsporných nízkouhlíkových technologií. K tomu je povedou především rostoucí ceny povolenky na oxid uhličitý, jejíž výši stanoví uhlíkový trh. A plyn? Ten má nepochybně budoucnost. Nejenom kvůli nezpochybnitelným environmentálním kvalitám ve srovnání s uhlím a ropou, ale také proto, že jeho světové zásoby jsou významně vyšší než zásoby ropy. Současně však musí ČR snížit závislost na plynu z Ruska. Měli bychom podpořit výstavbu nových plynovodů a propojit naši zemi se zásobníky zkapalněného zemního plynu (LNG) v Itálii, severním Německu a Polsku. Jimi bude možné dopravit do střední Evropy zkapalněný zemní plyn z Afriky a Blízkého východu. Investovat musíme také do zvýšení kapacit našich zásobníků zemního plynu. n Jedním z mála obnovitelných zdrojů energie, na který si české podniky i občané krok za krokem zvykají, je biomasa. V její řízené produkci i spotřebě však přetrvává řada rezerv a disproporcí (legislativních, cenových, transportních, exportních apod.). Jak bude vámi řízené ministerstvo do budoucna optimalizovat celý komplex výroby a spotřeby biomasy v ČR? Jaké konkrétní kroky připravujete k implementaci biopaliv II. generace? Ministerstvo životního prostředí bohužel nemá kompetenci v obnovitelných zdrojích energie a v energetických úsporách. Máme ale kompetenci v oblasti ochrany klimatu. A právě ochrana klimatu nám dává důvod aktivně působit i při rozvoji obnovitelných zdrojů energie, včetně biomasy. Vláda schválila nedávno Akční plán pro rozvoj využívání biomasy, který přinese především výrazně větší podíl cíleně pěstované energetické biomasy. Vláda na náš návrh také schválila zvýhodnění vysokoprocentní směsi biopaliv ve srovnání s ropnými palivy. Biosložka ve směsném palivu bude osvobozena od spotřební daně. Biopaliva II. generace se zatím nacházejí ve fázi aplikovaného výzkumu. Podle mých informací se výstavba prvního podobného zařízení v ČR teprve chystá. Odborníci jsou poměrně optimističtí a předpokládají, že v horizontu několika let bychom mohli mít biopaliva II. generace komerčně dostupná. Pochopitelně i na ně se bude vztahovat daňové zvýhodnění u spotřebních daní, jak předpokládá vládou schválený program využití biopaliv v dopravě. /wa/