Česká republika stojí před úkolem vybudovat spolehlivě fungující dlouhodobé úložiště jaderného odpadu. Pozitivní inspiraci hledají naši politici a jaderní experti po celém světě. Řadu podnětů přinesla i nedávná návštěva ministra průmyslu a obchodu ČR Jana Mládka ve Finsku. Jednal tam s vedením konsorcia Fennovoima, které hodlá stavět nový blok jaderné elektrárny Hanhikivi 1 ve městě Pyhäjoki na západně Finska, se zástupci agentury na podporu finského exportu FINPRO a s vedením špičkového technického a výzkumného centra VTT, které se věnuje aplikaci výzkumu v oblasti energetiky (včetně jaderné energetiky) do praxe. „Finsko je v současné době světový lídr ve výzkumu a realizaci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem. Finská vláda, parlament a samosprávy rozhodly již v roce 2001 o finálním řešení uložení vyhořelého paliva cestou hlubinného úložiště v lokalitě Olkiluoto. To by mělo být zprovozněno po roce 2022. Svým geologickým složením je velmi podobné vytipovaným lokalitám, které pro budoucí úložiště vybíráme u nás. Finské zkušenosti a systém spolupráce státu s privátními subjekty a municipalitami jsou proto neocenitelné. My můžeme na oplátku nabídnout vzdělané experty se zkušenostmi s ruskými i americkými technologiemi a vynikající strojírenskou základnu, která je v oblasti jaderné energetiky úspěšná. Finský a český energetický mix je ve své podstatě podobný, a proto z našeho rozhovoru s ministrem pro zaměstnanost a ekonomiku Olli Rehnem vyplynul logický závěr, aby Finsko a Česká republika efektivně využily v této oblasti synergických efektů, které se nabízejí. Ostatně Finsko si nás jako jednu z mála zemí vytipovalo jako partnera pro hlubší spolupráci v oblasti energetiky,“ uvedl po jednání se svým finským partnerem ministr Jan Mládek. Inspirativní byla debata našeho ministra s vedením Technického výzkumného střediska VTT v čele s uznávaným odborníkem prof. Erkki Lappävuorim. Tato státní společnost se řízeně zabývá aplikací výstupů výzkumných institucí a akademické sféry do praxe, vyvíjí inteligentní technologie a zisková řešení a koordinuje poptávku státních i soukromých subjektů a veřejného sektoru po odborných službách. Řeší tedy styčný komunikační uzel, který v našich podmínkách bývá často problematický a přitom jde o velmi ziskovou instituci. Část pracovní skupiny, vedená náměstkem ministra průmyslu a obchodu pro energetiku Pavlem Šolcem a ředitelem Správy úložišť radioaktivních odpadů Jiřím Slovákem, navštívila výstavbu hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v Olkiluoto. Členy této pracovní skupiny byli experti ČEZ, ÚJV Řež a starostové obcí ze tří lokalit Vysočiny, Ústeckého a Jihočeského kraje, vytipovaných pro možnou výstavbu hlubinného úložiště. To by mělo být realizováno v horizontu roku 2065 i v České republice. „Návštěva budovaného hlubinného úložiště vyhořelého paliva byla velmi inspirativní. Finsko je první zemí, která rozhodla o finální lokalitě hlubinného úložiště. Na lokalitě Olkiluoto bude ukládání vyhořelého paliva probíhat hlubinným způsobem v hloubce asi 500 m v podobných geologických podmínkách, jaké nabízejí vytipované lokality u nás. Věnují přitom maximální pozornost provozní a dlouhodobé bezpečnosti, protože hlubinné úložiště je projekt na stovky let a dlouhodobá bezpečnost musí být prokázána na stovky tisíc let. Proto také zřídili podzemní výzkumnou a charakterizační laboratoř ONKALO, kde odborníci prověřují nejrůznější bezpečnostní aspekty budoucího úložiště,“ uvedl ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jiří Slovák. „Jsem rád, že tento model si mohli prohlédnout také starostové vytipovaných lokalit v České republice a na vlastní oči měli šanci vidět, že úložiště je bezpečný projekt, které žádným způsobem nenarušuje kvalitu života občanů v dané lokalitě, a naopak může být i významným zdrojem zaměstnanosti pro občany.“ Pracovní skupina měla možnost si prohlédnout koncové prostory asi 4400 m dlouhého tunelu budovaného úložiště. Tady (v hloubce asi 450 m) nyní probíhají velmi přísná charakterizační měření, jež zkoumají různé zátěžové momenty, které by v budoucnosti hlubinného úložiště v hloubce asi půl kilometru mohly nastat. /zm/
