Společnost Lumius oslaví příští rok 15 let na českém trhu. Po celou dobu působení dodává elektřinu a plyn středním a velkým firmám. Klientský servis doplňuje službami Centra energetických služeb. Tento směr si zachová i do budoucna. Nejen o současném a příštím směřování společnosti jsme hovořili s jejím ředitelem Miloněm Vojnarem. Za 9 měsíců letošního roku jste utržili přes 4 miliardy korun a dodali jste 1,3 TWh elektrické energie i 1,9 TWh plynu. Jste s výsledky spokojeni? Myslím si, že jsou velice dobré. Nemáme se za co stydět. Klíčové je, že se nám výsledky daří držet v určité výši konstantní dobu. Když se podíváme do historie, tak nemáme obrovské výkyvy tam a zpět. Je pravdou, že nám tržby klesají. Ale to je dáno poklesem cen komodit. Na druhou stranu náš hospodářský výsledek je plus minus pořád stejný a při srovnání s tržbami ukazuje, že na menší tržby děláme pořád stejný zisk. Takže při sledování klíčových ukazatelů výkonnosti naší společnosti jsme na tom dobře. Plánujete zisk někam investovat? Určitě nebudeme investovat mimo obor. A v oboru samotném nejsou skoro žádné příležitosti. Pokud budeme investovat, tak jen do energetiky nebo do těch společností, které máme. Letos jsme spustili druhou lokální distribuční soustavu. Tentokrát v Borohrádku ve východních Čechách. Jde o podobnou rekonstrukci jako u první lokální distribuční soustavy (LDS)? Byla to premiéra v tom smyslu, že jsme kompletně opravovali trafostanici. První LDS byla 5 let stará, tu jsme rekonstruovat nemuseli. Řešili jsme jen možnosti odečtů a podobně. Kdo opravu provedl? Naše Centrum energetických služeb. Je to obrovská výhoda – máme vlastní odborníky, kteří vše udělají v režii firmy. Víme s kým pracujeme a co dostaneme. Centrum běží opravdu dobře, jsme s ním spokojeni my i naši zákazníci, kterým dodáváme elektřinu a plyn. Mnohým jsme vytrhli „trn z paty“, protože se dokážeme postarat přesně o tu část energetického zařízení, se kterou si nevědí rady. A oni se s čistou hlavou mohou věnovat svému byznysu. V minulosti jste říkal, že na energetickém trhu prakticky není žádná zajímavá příležitost k investici. Stále to trvá? Je právě „vzkříšení“ podobných objektů ten směr, kterým se vydáváte? Jednoznačně. Další pak souvisí s naší teplárnou v Hrádku nad Nisou. Máme rozjednány projekty, kdy zákazníci potřebují postavit novou kotelnu. Protože jsme si dle nejnovějších trendů postavili tu svoji, přesně víme, co a jak funguje a můžeme ji zájemcům i ukázat. Zákazníkovi ji „naceníme“ a pokud přijme nabídku, kotelnu postavíme, zafinancujeme a on nám ji pak splácí v ceně komodity. České ekonomice se poměrně daří, někteří odborníci ale předpokládají pokles. Jak se v této situaci chováte? Zavádíte nějaká opatření? Pro nás je důležité to, co nám předpovídají naši zákazníci. Jaké očekávají spotřeby. Ono se klidně může stát, že když recese přijde, spousty zákazníků se nedotkne. Pokles může zasáhnout jen některé sektory. A protože máme portfolio klientů namixované z nejrůznějších oborů, tak pokles poznáme třeba jen z 5 procent, možná i menším poměrem. Máme zkušenosti z let 2008 a 2009, kdy na tom byly špatně automobilky, zavedlo se šrotovné a další akce. A víme, že historie se opakuje. Je také otázkou, jak dlouho ještě bude intervenovat Česká národní banka. Ta se vším ještě může výrazně zahýbat. A jsem přesvědčený o tom, že jakákoliv regulace je špatná. Dodáváte komodity do firem rozličných oborů, je některý z nich dominantní? Nejvíce jsou to automotive a strojírenství jako takové. Naše dodávky směřují do chemického průmyslu, automotive, potravinářství, zemědělství, veřejné správy, do administrativních budov a podobně. V poslední době se hodně vzmáhá papírenství a sklářství. Takže každé odvětví zabírá do 5 procent našeho portfolia. Co si myslíte o těžbě plynu z břidlice v Evropě? Vidíte tento směr jako reálný? Můj názor v tomto směru je pořád stejný. V Evropě určitě ne, je hodně zalidněná. Tato těžba není pro přírodu úplně čistá záležitost, do vrtu se lije spousta chemie. Myslím, že se těžba nerozjede, že si ji nikdo nevezme na zodpovědnost. Nebude nám tato těžba chybět? Podle mě je zbytečná. Vždyť je tolik nalezišť v moři i na pevnině. A je to vidět také na ceně. Ve světě je spousta plynu, vždyť na příští rok stojí 16 eur za megawatthodinu. Navíc se stále nachází nová naleziště. Příští rok slavíte 15 let na trhu. Ohlížíte se dozadu, mapujete uplynulé roky? Vůbec ne. My se díváme jen dopředu. Hlavní pro nás je, že se snažíme držet věcí, které jsme si řekli před 15 lety. To znamená, že máme jasné zaměření, jasnou strategii firmy, že chceme být nejlepší na trhu, že nedodáváme domácnostem, že naši zákazníci přestávají být zákazníky a stávají se z nich partneři. Že náš vztah s nimi je primárně o důvěře – dá se říct až rodinný. To jsou věci, které se nám stále daří držet, uchovávat a opečovávat a výsledkem je ovoce, které sklízíme. Důležitým faktorem je i chovat se fér a nemyslet si, že letos vyděláme miliardu a příští rok po nás potopa. Spíš se díváme na kontinuitu, dlouhodobost, abychom tady byli za 10 let a aby naši zákazníci nemuseli mít strach, co bude zítra. Dříve se hodně mluvilo o neférovosti některých firem. Jaká je situace dnes? Je trh pročištěný? Vůbec ne, nemyslím si to. Především v segmentu domácností a podnikatelských maloodběrů je hodně společností, pro které je slovo férovost nadávka. Etický kodex jednání obchodníka s energiemi nepomohl, mělo se tehdy přistoupit k ráznějším zásahům a exemplárně odebrat licence. Dá se říci, že v oblasti prodeje komodit velkoodběratelům je úroveň lepší? Určitě. Protože kdybyste jako nefér obchodník přišli za někým do velké firmy, tak dodáváte maximálně rok a pak vás vymění. Ale lidé z domácností a maloodběrů do problematiky pořádně nevidí, malí podnikatelé často nemají vůbec čas se dodávkou energií podrobně zabývat. Kde všude nakupujete komodity? Všude možně. Klíčovými trhy jsou Česká republika a Německo, poté Rakousko a Slovensko, kde máme Lumius Slovakia. A další trhy. Našimi partnery jsou desítky společností, nakupujeme napřímo, přes brokery, na burze, od zemědělců s bioplynem nebo třeba od společností spalující plyn na skládkách a podobně. Stále se vám vyplatí mít pobočku i na Slovensku? Určitě. Pokrýváme potřeby zákazníků, kteří často mají pobočku na Slovensku i v Čechách a chtějí mít jednoho dodavatele. A co je ještě častější, tak je mnoho ředitelství v České republice, které má pod sebou Slovensko. Je pro ně zajímavější mít v obou státech jednoho dodavatele. Na slovenském trhu jsme od roku 2004, čili jsme tam poměrně zakotvení a v našem segmentu respektovaní. Je rozdíl mezi českým a slovenským trhem? Když vezmu trochu jinou cenovou hladinu, je situace podobná na obou stranách. Drobné rozdíly jsou, ale jinak je to stále velmi blízký trh. /f/
