Naše energetické sítě projdou
v příští dekádě řadou nových doplnění
a modernizací. Stěžejní roli
přitom musí sehrát ČEPS, jako
zákonný provozovatel páteřní přenosové
soustavy České republiky.
Třebaže ČEPS průběžně zpracovává
a publikuje plány rozvoje přenosové
soustavy (včetně propojení
s elektrizačními soustavami sousedních
států), některé názory a činy
jejího managementu se v letošním
roce opakovaně ocitly pod polemickou
palbou kritiků, zejména zastánců
nelimitovaného rozvoje větrné
a solární energetiky.
ČEPS ale neoperuje nahodile, z roku
na rok. Jeho koncepce se vztahují nejméně
na celou dekádu. V té nadcházející
(2010-20) se bude muset mj.
vyrovnat s požadavky a důsledky rozsáhlé
modernizace velkokapacitních
zdrojů v severozápadních Čechách.
Ať už z titulu výstavby nového uhelného
bloku 660 MW v Ledvicích,
modernizace elektrárny Prunéřov II,
anebo paroplynového zdroje 880 MW
v Počeradech. Nemálo úsilí si vyžádá
rovněž zapojení předpokládaného
nového paroplynového zdroje (1000
MW) u středočeského Mochova.
Citované zdroje nebudou připojitelné
(z technických a kapacitních
důvodů) do sítě o napětí 220 kV z 50.
a 60. let 20. století. Její přenosová
schopnost je pod hranicí vyvedení
tak velkých výkonů. ČEPS tu proto
musí vybudovat jak nové uzly 400
kV, tak návaznou síťovou infrastrukturu.
Konkrétně: 225 km vedení 400
kV a vystavět dvě nové rozvodny. Ve
finančním vyjádření: jen v regionu
severozápadních Čech investovat přes
6 mld. Kč.
Podniky zvyšují své požadavky na
nárůst transformačního výkonu mezi
přenosovou a distribuční soustavou
rovněž na severní Moravě. Tamější
podnikatelské subjekty i regionální
exekutiva očekávají po překonání
důsledků krize nový ekonomický rozmach
a ve Slezsku se třeba v předstihu
připravit i na uvažované odstavení
dvou bloků (2x200 MW) v elektrárně
Dětmarovice.
ČEPS tu už nyní připravuje a realizuje
řadu investičních opatření, aby bylo
možné pokrýt růst spotřeby elektrické
energie. Činí tak koordinovaně s ČEZ
Distribuce a musí vše zvládnout do
roku 2012. Pro detailnější představu:
investiční akce komplexně řešící zásobování
Slezska elektrickou energií
mj. zahrnují výstavbu 80 km vedení
400 kV, vybudování jedné nové rozvodny
400 kV, posílení transformace
v oblasti o jeden transformátor 220/110
kV (o výkonu 200 MW) a o čtyři
transformátory 400/110 kV (o výkonu
350 MW). Celkové náklady přesáhnou
3 mld. CZK.
Osobitou kapitolu představuje stále
reálnější výstavba a požadavky
na připojení dvou nových jaderných
bloků v JE Temelín. Jejich celkový
výkon však může být buďto 2x1200
MW, anebo 2x1700 MW. Jasněji bude
v roce 2012 po vyhlášení výsledků
mezinárodního tendru a podpisu
nezbytných smluv.
ČEPS byl některými podnikatelskými
a ekologickými kruhy kritizován
za svůj přístup k připojování OZE
do soustavy. Jenže: disproporce mezi
zájmy některých investorů a obcí
o výstavbu a zapojování konkrétních
OZE se v posledním období začínají
prohlubovat. Kupříkladu stagnuje
předtím čilý zájem o výstavbu větrných
elektráren a ucelených eolických
parků. Ať už na Krušnohorsku anebo
na Českomoravské vrchovině. Ve hře
je více faktorů, nejenom mediálně
akcentované krajinotvorné problémy
spjaté s výstavbou a provozem eolických
zdrojů.
Opačně se situace vyvíjí ve sféře
fotovoltaiky a žádostí o připojování
nových fotovoltaických zdrojů. Třebaže
se povětšinou jedná o výkonově
menší zdroje, aby jejich majitelé
a provozovatelé mohli získat zajímavé
bonusy za vyrobenou a odprodanou
energii, aktivně usilují o připojení
do existujících distribučních
sítí. Pokud se jejich výkony sečtou,
situace provozovatele soustavy se
rázem mění. Už v předstihu musí
počítat s jejich nemalými vlivy na
toky výkonu transformačních vazeb
mezi přenosovou soustavou a distribučními
soustavami a seriozně se na
takové situace připravit.
Aby mohl zabezpečit nejenom
momentálně hladký chod, ale i dlouhodobou
spolehlivost a kvalitu přenosu
energie, bude muset v nové dekádě
realizovat řadu středně i dlouhodobě
koncipovaných opatření. Jak pro bezvýpadkové
fungování soustav, tak pro
finální zásobování spotřebitelů proudu.
Jak v rámci ČR, tak v mezinárodní
kooperaci.
Nic není zadarmo. Ani práce na přípravě
a připojování nových zdrojů,
resp. při navyšování kapacit a transformačních
vazeb s distribučními
soustavami. Vloni ČEPS vynaložil
na modernizaci přenosových soustav
2,1 mld. CZK. Odhady pro
novou dekádu se blíží dvojnásobku:
cca 4 mld. CZK ročně. /uai/
