Inženýři Kalifornské univerzity v San Diegu vyrobili první mikroelektronické zařízení, které se obejde bez polovodičů a je ovládané opticky. Klíčovým trikem, který něco takového umožnil, bylo použití metamateriálů. Nové zařízení z metamateriálů teď otevírá cestu k rychlejší a výkonnější mikroelektronice nebo také k výkonnějším solárním panelům. Možnosti existujících mikroelektronických zařízení, jako jsou třeba tranzistory, zásadním způsobem určují vlastnosti materiálů, z nichž se taková zařízení skládají. Například vodivost takových mikroelektronických zařízení limitují polovodiče. Aby v polovodičích mohly proudit elektrony, tak je nutné dodat z vnějšku energii. Pohyblivost elektronů je přitom omezená, protože elektrony se při proudění polovodičem neustále střetávají s jeho atomy. Badatelé Skupiny aplikované elektromagnetiky, které vedl Dan Sievenpiper, se proto rozhodli odstranit elektronům překážky z cesty. Docílili toho tak, že nahradili polovodiče volně se pohybujícími elektrony. Zní to možná jednoduše, ale ve skutečnosti není vůbec snadné elektrony z materiálů osvobodit. Buď je k tomu zapotřebí vysoké napětí minimálně 100 V, paprsek výkonného laseru anebo vysoké teploty přes 530 °C. Na povrchu Slunce by to takový problém nebyl, ale u mikro a nanoelektroniky je něco takového prakticky nemyslitelné. Sievenpiper a jeho tým si s tím každopádně poradili. Použili totiž metamateriály, což jim umožnilo uvolnit elektrony, aniž by bylo nutné zařízení vystavit extrémním podmínkám. Jejich zařízení tvoří křemíkový substrát, nad nímž je vrstva oxidu křemíku, a na ní metastrukturovaný povrch z uspořádaných nanostruktur zlata. Tento metamateriál je navržený tak, že do něj stačí pustit proud o napětí nižším než 10 V a paprsek nízkoenergetického infračerveného laseru a na metapovrchu se vytvoří ohniska s velmi intenzivním elektrickým polem. Takové pole má dostatek energie k tomu, aby vytáhlo elektrony z materiálu a vypustilo je do volného prostoru.
