MercedesBenz z úcty k tradici

Těsně před zahájením mistrovství světa ve fotbale v Německu, v pátek 19. května se slavnostně otevřely dveře a spustily se výtahy nového muzea automobilů Mercedes-Benz ve Stuttgartu. Konstrukce muzea vyrůstala po dobu tří let a po dobudování vznikla architektonicky pozoruhodná stavba, jejíž vnitřní výbava oslavuje 120 let tradice značky Mercedes-Benz. Stuttgarské Mercedes-Benz Museum dnes vystavuje na 160 unikátních automobilů, z nichž každý má v průměru hodnotu okolo 8 mil. eur. Automobily jsou doplněny dalšími unikátními předměty a dobovými dokumenty. Na 16 500 m2 výstavní plochy najdete esenci hrdosti a pýchy tisíců inženýrů i zákazníků a všech příznivců značky s trojcípou hvězdou. UNIKÁTNÍ ARCHITEKTURA STAVBY Na ztvárnění svého hlavního výstavního a prodejního stanu si Němci pozvali věhlasného nizozemského architekta Ben van Berkela a Caroline Bos stejné národnosti. Moderní budova, jejíž vnitřní spirální konstrukce evokuje evoluci prostřednictvím šroubovice DNA byla zvolena záměrně. Modernost budovy naznačuje budoucnost, starobylé exponáty v ní základ současné prosperity a vývoje. Jen shodou okolností nezačínáte prohlídku od základů, ale moderní výtahy vás ústředním volným prostorem budovy 48 m vysoké vyvezou až do 9. poschodí, pokud se takovému členění tohoto spirálově se točícího prostoru dá říct. Jsme v Sále legend, kde vévodí první stroje o neobyčejném výkonu motoru 1,5 kW, namontovaného do kočárových konstrukcí, které se pozvolna mění až do základů, kde jsou vozy v sekci Silver Arrows - Races and Records, což asi netřeba překládat. Jiný okruh vás provede kolekcí automobilů všech druhů užitkovosti, abyste se přesvědčili o tom, jak široký byl výrobní program značky, zahrnujíc v to i letecké motory impozantní velikosti a výkonů. Na 7 sálu historie nese označení Pioneers s auty vyrobenými mezi lety 1886 a 1900, pak Zrození značky s vozy do roku 1914, Časy změn, kde jsou první vozy s dieselovými motory s přeplňováním vyrobenými do roku 1945, Poválečný zázrak až do roku 1960, přecházíme do sálu Vizionářů s důrazem na bezpečnost a jsme v Měnícím se světě. Končíme závodními vozy v sále Silver Arrows. Druhý okruh je neméně zajímavý. Jsou zde autobusy, první nákladní vozy, auta celebrit a další zajímavosti. Ale vraťme se ještě na chvíli k architektuře objektu. Vnitřní konstrukce nemá pilíř a je ukázkou mistrovství betonářů. Fasáda je složena s 1800 trojúhelníkových hliníkových panelů a oken, z nichž každý, absolutně každý má jiný rozměr. Spirálovitá konstrukce si vyžádala speciální propočty a jejich výsledky a byly pro stavaře zachyceny na 35 000 kusech plánů! Právě spirální téma, objevující se i na stropech některých výstavních hal je dovedeno do extrému horizontální expozicí rekordních vozů. Ať je to W 125 z roku 1938 nebo současný E 320 CDI, který projel úctyhodných 100 000 km průměrnou rychlostí 224 km.h-1 v Texasu v roce 2005. Nebo automobil s minimální spotřebou jednoho litru nafty na 1028 km. VYSTAVOVAT JE UMĚNÍ Vnitřní expozice budovy je dílem skupiny architektů vedených HG Herzem. Ten měl již dlouholeté zkušenosti se značkou Mercedes-Benz, neboť se podílel na několika předchozích projektech automobilky v Německu a proslul i jako autor přestavby Národní galerie v Berlíně. Jak se vyrovnal s po- žadavkem člena managementu "vytvořit muzeum dost veliké na to aby pojmulo za rok až 500 000 návštěvníků, ale zase ne tak velké, aby zveličilo slávu nejstarší automobilové značky světa?" Takřka geniálním způsobem, neboť propojil obě spirály - cesty návštěvníka mezi historické exponáty dokazující vývoj vozů se sbírkovým materiálem dokládajícím výrobní portfolio. Napomohlo mu v tom uspořádání budovy, kdy návštěvník vlastně neví, jestli je na cestě po spirále nebo ve výstavním sále. Plochy i otevřený prostor se prolínají. Autoři stavby a expozice tvrdí, že její tvar bylo možné vytvořit jen díky posledním verzím architektonických softwarů, jež se nabízejí. Uvážíme-li, že v budově bez pilíře je rozpětí patek stropu 33 m, je to pravděpodobné. Projít toto nové Mercedes- Benz Museum ve Stuttgartu, znamená poučit se o síle inženýrské tvořivosti nejenom v konstrukci motorů, automobilů a jejich užitkových verzí, ale také dozvědět se něco o vývoji materiálů a nespočetných hodinách výzkumu, které jejich vývoj provázejí. JAN BALTUS, STUTTGART