Daimler vynalezl automobil a Daimler se hodlá také výrazně podílet na mobilitě budoucnosti. To jsou slova prof. Christiana Mohrdiecka, který je v koncernu Daimler vedoucím oddělení NuCellSys GmbH starajícího se o vývoj palivových článků a systémů tankování pro uplatnění v automobilech. Přednosti palivových článků oproti zásobování energií prostřednictvím akumulátorů jsou nepopiratelné. Automobily se neodlišují od již zaběhnutých automobilů, co se týká dojezdu a rychlosti tankování. Navíc jízda není hlučná a je bez škodlivých zplodin. Mercedes-Benz představil svůj první automobil s palivovými články (Necar 1) už v roce 1994. Jeho další varianty následovaly u vozů osobních, ale i užitkových, takže automobilka získala dost zkušeností, aby z nich profitoval Mercedes-Benz GLC F-Cell. Ten totiž bude co nevidět k dispozici vybraným zákazníkům. Model SUV s označením GLC se aktuálně vyrábí v závodě Brémy s naftovým a benzínovým motorem i jako hybrid. Už několik let také sjíždí z pásu automobilky v Pekingu. U modelu GLC F-Cell se inženýrům od Mercedesu podařilo u konstrukce s pohonem palivovými články využít obdobné uložení a rozměry jako u verze se spalovacím motorem. Pro výrobu verzí s různým pohonem se jedná o flexibilitu k nezaplacení. U předsériového modelu GLC F-Cell je ve světě poprvé u elektromobilu s palivovými články přídavný zdroj elektrické energie, který je externě napájen prostřednictvím technologie plug-in. Tento akumulátor se stará o přídavný dojezd 49 km, který zahání strach z toho, že vůz nezvládne dojet k tankovací stanici vodíku. Ono zatím totiž těch možností tankovat vodík moc není. V Německu jich najdeme 40, v USA 45, ale v Japonsku už plných 90. Pro model GLC F-Cell byl vyvinut kompletně nový systém s palivovými články. Oproti od roku 2010 existujícímu modelu B Klasse F-Cell se spotřebou paliva 0,97 kg H2/100 km a samozřejmě nulovými emisemi dává celý pohonný systém o asi 40 % vyšší výkon. O 30 % je kompaktnější systém, kde figurují palivové články. Dvě nádrže vodíku v obalu s využitím karbonových vláken pojmou asi 4,4 kg vodíku. Protože elektromobil nepotřebuje spojovací hřídel, na uvolněném místě je uložena jedna z nádrží, druhá je ukryta pod zadní lavicí. Obdobně jako hnací motor je v zadní partii umístěn také akumulátor s Li- -iontovými články. K jeho dobíjení slouží 7,2kW nabíječka pro propojení s domácí zásuvkou, wallboxem nebo s veřejnou stanicí. Doba nabíjení při využití plného výkonu trvá asi 1,5 hodiny. Mercedes udává také dojezd vozu s vodíkovým pohonem v hybridním modu asi 437 km, výkon elektromotoru 147 kW a nejvyšší rychlost omezenou na 160 km/hod. Agregát s palivovými články a napájecí systém vodíku vyvinula společnost NuCellSys GmbH, která je dceřinou společností Daimler AG. Tady byly také postaveny první prototypy modelu GLC F-Cell. Co se týká jeho srdce, kterým je soubor 400 palivových článků, ty dodává společenství Mercedes-Benz Fuell Cell (MBFC). Automobilka předjímá, že ti zákazníci, kteří se pro tento vůz rozhodnou, budou spokojeni. Obdobně jako u elektromobilu se jeho rozjezd může porovnat s vozem sportovním a jeho komfort bude mít standard běžný u Mercedesu. Co se týká hlučnosti, tady posádka vnímá pouze proudící vzduch, otáčení pneumatik nebo zapnuté rádio. Je dobré mít na mysli, že vůz tohoto typu nevytváří žádné lokální škodliviny, z výfuku vychází pouze vodní pára. Na otázku, kdy budou automobily s pohonem palivovými články na silnici samozřejmostí, těžko odpovídají i jejich tvůrci. V současné době můžeme zatím hovořit pouze o počátcích éry tohoto pohonu. V odborných kruzích je často jmenována třetí dekáda, někdy po roce 2025. Neměla by to být žádná náhlá exploze, spíš půjde o roční nárůst globálního trhu o jednotky procent. Zásadně platí, že tato nová technologie se prosadí tehdy, pokud bude jak pro výrobce, tak i pro zákazníky atraktivní.