Polská vláda by měla dle slov ministra v létě schválit svůj energetický plán stanovující vývoj polské energetiky do roku 2040. V rámci konzultačního procesu bylo k návrhu obdrženo okolo 1 800 připomínek, kritizován byl zejména ze strany větrné asociace. Té je proti srsti, že se Polsko hodlá téměř zcela zbavit větrných elektráren na pevnině, které aktuálně produkují většinu výroby energie z obnovitelných zdrojů v Polsku. Instalovaný výkon on-shore větrných elektráren má dle návrhu klesnout ze 6,4 GW v roce 2020 na pouhých 800 MW v roce 2040, výroba potom ze 14,7 TWh na 1,8 TWh. Větrné elektrárny nemají ostatně v Polsku v posledních letech zrovna na růžích ustláno. Legislativa z roku 2016 zavedla takzvané pravidlo 10H, které výrazně omezilo počet lokalit, kde lze větrné elektrárny stavět. Byly také zavedeny nové audity, které je nutné provádět každé dva roky. Zvýšila se daň z nemovitosti, a to tím způsobem, že byl zvýšen daňový základ pro turbíny. Přestože byly některé změny v loňském roce opět navráceny do původního stavu, ochota investovat v Polsku do větrných elektráren je obecně velmi malá. Ostatně i ČEZ omezil své původní plány na rozvoj větrných parků v Polsku. Některé strany také kritizují odklon od uhlí jako příliš pomalý. Z uhlí se dnes vyrábí 80 % elektřiny v Polsku, návrh předpokládá, že podíl uhlí klesne do roku 2030 na 60 % a do roku 2040 na 32 %. Je tak pravděpodobné (a vláda dala najevo, že jí to příliš nevadí), že země nesplní závazek EU na 15% podíl výroby z OZE na konečné spotřebě energie do roku 2020. Nepomůže ani to, že na letošek jsou plánovány aukce na podporu výstavby 2,5 GW větrných elektráren na pevnině a 750 MW fotovoltaických elektráren.
