Když je řeč o humrech a pancířích, tak si lidé obvykle představí pevný krunýř tohoto chutného mořského korýše, s nímž je nutné zápasit v restauraci. Zhao Qin z amerického technologického institutu MIT a jeho mezinárodní tým spolupracovníků se ale více než o tvrdý exoskelet zajímají o ohebnou průhlednou membránu, která se nachází pod exoskeletem ocasu humrů. Má totiž unikátní strukturu, kterou by bylo možné využít v zajímavých aplikacích. Qin s kolegy zjistili, že tato pozoruhodná membrána je vlastně hydrogel. Z celých 90 % ji tvoří voda a z 10 % se skládá z chitinu, čili polysacharidu velmi podobného celulóze, jehož vlákna se běžně nacházejí v kutikule členovců nebo třeba v buněčné stěně hub. Podobných materiálů je v přírodě víc. Tahle membrána humrů má ale skutečně unikátní vlastnosti. Podle všeho jde o nejpevnější známý přírodní hydrogel, který strčí do kapsy kůži živočichů nebo přírodní gumu. Svými mechanickými vlastnostmi se zhruba vyrovná průmyslově vyráběným gumovým kompozitům. Pozoruhodné je i to, že když se tato humří membrána napne na dvojnásobek své délky, tak se stane pevnější a odolnější. Naproti tomu většina ostatních pevných hydrogelů se při roztažení stane měkčími. Tuto membránu lze napnout, i když je částečně naříznutá, aniž by praskla. S gumovými kompozity něco takového není možné. Za své takřka magické vlastnosti vděčí membrána z ocasu humra mikrostruktuře, která je podobná struktuře překližky. Je sice tenká asi jenom čtvrtinu milimetru, tvoří ji ale desítky tisíc vrstev chitinových vláken, která jsou v každé vrstvě orientovaná stejným směrem, mezi vrstvami se ale jejich směr liší. Qin a jeho spolupracovníci doufají, že výzkum membrány z ocasu humra povede k řadě užitečných aplikací, včetně ohebných osobních pancířů, materiálu pro výrobu měkkých robotů nebo třeba zlepšení postupů v tkáňovém inženýrství.
