Sépie a další hlavonožci mají v kůži specializované pigmentové buňky — chromatofory, které jim umožňují rychle měnit vzhled, například při maskování. Struktury v těchto buňkách mohou vratně měnit své uspořádání, a tím dochází k barevným změnám. Tento mechanismus často inspiruje materiálové vědce.
Již dříve se objevily materiály, které se dovedou změnami uspořádání vnitřních struktur „přepnout“ mezi odrážením a průchodem viditelného a infračerveného záření. Mikrovlny však mají mnohem větší vlnové délky a materiály zmíněného typu je nedokázaly ovlivnit. Vědci však nedávno zjistili, že hustě uspořádané sítě z elektricky vodivých materiálů, jako jsou stříbrné nanodrátky, mohou blokovat i průchod mikrovln. Využil toho čínsko-singapurský výzkumný tým, který propojil zmíněné vnitřní struktury inspirované sépiemi se sítí vodivých stříbrných nanodrátků a vytvořil měkký film schopný rychlého „přepnutí“ ze stavu umožňujícího průchod záření v rozsahu od viditelného světla k mikrovlnám do stavu, který taková záření blokuje. Když se nový materiál smrští, dojde k tomu, že je neprůchodný pro viditelné světlo, pohlcuje infračervené záření a zablokuje 99,9 % mikrovln. Po opětovném roztažení se materiál stane opět průchozím. Vědci také ověřili možná využití v řadě různých aplikací. Může například blokovat či naopak propouštět bezdrátové signály elektrokardiografu. V podobě přikrývky může zadržovat teplo u těla nebo ho naopak propouštět. Poslouží i ke sledování pohybu těla, protože materiál při pohybu vytváří změny teplot, které zvládne detekovat infračervená kamera. /sm/
