Výzkumný tým složený z odborníků Frankfurtské univerzity a agentury pro životní prostředí zjistil, že k podstatnému snížení koncentrace ultrajemných částic, a tedy i k výraznému zlepšení kvality ovzduší v okolí letišť bude nutné kromě emisí z leteckého petroleje omezit také emise z mazacích olejů. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO — World Health Organization) dýchá 99 % obyvatel Země vzduch nesplňující limity na obsah škodlivin. Navíc v něm poletují ultrajemné prachové částice o velikosti menší než 100 nm, které se do statistických dat pro obtížnost měření zatím ani nezahrnují. Vzhledem k malým rozměrům však pronikají hluboko do dolních cest dýchacích a tam bývají příčinou zánětů tkání. Odborníci se kloní i k podezření, že ultrajemný prach spouští také kardiovaskulární onemocnění. Podle nových průzkumů navíc proniká i do mozku, kde může způsobit demenci. Ultrajemný prach vzniká především při spalovacích procesech, a to včetně dřeva nebo biomasy, v elektrárnách a průmyslových závodech. Nemálo na svědomí ho má také doprava, a jak ukazují poslední výzkumy, přímo semeništěm ultrajemných částic jsou také velká letiště. Hesenská státní agentura pro ochranu přírody, životní prostředí a geologii HLNUG (Hessian Agency for Nature Conservation, Environment and Geology) již několik let ve spolupráci s Frankfurtskou univerzitou (Goethe- Universität Frankfurt am Main) měří počet a velikost ultrajemných částic vzduchu v okolí frankfurtského letiště. Loni vědci pod vedením profesora Alexandra Vogela analyzovali chemické složení ultrajemných částic a narazili na skupinu organických sloučenin, které podle chemických otisků pocházely z mazacích olejů letadel. Zastoupeny byly zvláště v nejmenších třídách částic o velikostech 10—18 nm. Mazací oleje se mohou do výfukového proudu turbíny dostat např. ventilačními otvory, ve kterých nejsou zcela odděleny kapičky mazacího oleje o velikosti nanometrů a olejové páry. Vznik ultrajemných částic z mazacích olejů zkusili vědci simulovat také v laboratorních podmínkách. Za tím účelem běžný turbínový mazací olej nejprve odpařili při teplotě kolem 300 °C v proudu horkého plynu simulujícího výfukové plyny turbíny, poté jej ochladili a následně změřili počet a velikosti vzniklých částic. „Když se olejové páry ochladí, plynné syntetické estery jsou přesyceny a tvoří jádra pro nové částice, které pak mohou rychle růst, o velikosti kolem 10 nm. Ty, jak ukazují naše experimenty, tvoří velkou část ultrajemných částic produkovaných leteckými motory. Předchozí předpoklad, že ultrajemné částice pocházejí především ze síry a aromatických sloučenin v petroleji, je evidentně neúplný. Podle našich zjištění má snížení emisí mazacího oleje z proudových motorů významný potenciál pro snížení ultrajemných částic,“ vysvětluje Alexander Vogel. Tvorba ultrajemných částic v turbínách tedy není omezena na spalování samotného leteckého petroleje (kerosinu), a zamýšlené použití petroleje s nízkým obsahem síry nebo přechod na udržitelně vyráběná paliva tak mohou snížit znečištění ultrajemným prachem jen částečně. Při snaze o zlepšení situace je tedy třeba jít i cestou optimalizace separátoru vzduch/olej s ohledem na zlepšenou regeneraci tryskového oleje, a tedy zabránění emisím oleje. Další snížení emisí by mohlo přinést snížení celkové doby provozu proudových motorů na letištích (např. prostřednictvím elektrifikace pozemního odbavování). /JŠ/
