Kafemlejnek (přezdívka naprosto
idiotského systému hodnocení vědecké
práce a výzkumu) domlel, řekl k výsledkům
hodnocení české vědy premiér
Nečas, jakoby ve zprávě nezávislé
agentury Technopolis nebyla obsažena
kritika Rady pro výzkum a vývoj, které
předsedá. Kafemlejnek byl výplodem
snaživých amatérů, řekl předseda AV
Jiří Drahoš. Jeden z největších politických
omylů polistopadových vlád byl
konečně, za 10 mil. Kč, potvrzen. Slovo
českých vědců nemělo pro politiky váhu.
Hodnocení vědy a jejímu podcenění
se příznačně vyhnul ve svém děkovném
projevu při udělení Dr.h.c na VUT
v Brně Václav Klaus, ač se tato příležitost
přímo nabízela.
Neboť to byl právě on, kdo pověřil
řízením Rady pro výzkum a vývoj, jež
měla plně postačovat k řízení vědy
a výzkumu v ČR, bezvýznamného člověka
a deklasoval řízení vědy do úrovně
řešení romského problému. Věda
nebyla ekonomickým nástrojem, který
by tehdejší premiér vůbec vnímal.
Vrchol tomu nasadil posléze Mirek
Topolánek, který spustil již zmíněný
kafemlejnek naplno, ale co více, pro
toto hodnocení vědy vymyslel i třídění
technických časopisů. Což mělo
ve svém důsledku ten efekt, že pro vědce
je publikování v časopise určeném
pro praxi například v elektrotechnice
či strojařině ztráta času a nehodnotí
se. Úplný opak toho, co fungovalo
např. za 1. republiky nebo je běžné
v Německu.
Řekněte, jak to řešit? Pohledem
na úspěšné. Izrael školí své imigranty
v jazyku a matematice. Vyhledává talenty
mezi mladými lidmi celé populace
zkouškami z matematiky, fyziky,
psychologie a tělesné zdatnosti a vláda
založila rizikový kapitál aby skončila
státní podpora VaV a iniciativu převzaly
soukromé firmy a posléze i fondy.
Investice do izraelských firem jsou
dnes bezpečné, jejich inovativní síla
neobyčejná a růst HDP pro nás nepředstavitelný.
V roce 1993 tvrdila ODS, že se
do roku 2013 staneme vůdčí evropskou
technologickou mocností a pomoci
nám k tomu měla kupónová
privatizace. Možná právě k tomu se
měl vrátit Klaus ve svém děkovném
(?) projevu svého čestného doktorátu.
Izraelci tvrdí, že člověk se může
mýlit a jeho vinu posuzují podle toho,
čemu se z omylu naučil a jak jej
napravil. Bude trvat generaci, než se
matematika vrátí do našich škol v té
míře, kterou by hospodářský zázrak
potřeboval a než se věda proplete
s průmyslem úspěšněji a smysluplněji,
než průmysl s politikařením, jehož
jsme svědky. Jan Baltu