Vodní elektrárny ČEZ patřily
před 10 lety k energetickým
provozům, které pustošivé
povodně zasáhly nejsilněji.
Díky miliardovým investicím však
zvýšily průměrnou roční výrobu
a současně méně zatěžují životní
prostředí. Probíhající program jejich
ekologizace a modernizace počítá
do roku 2022 s dalším navýšením
produkce elektřiny o 60 mil. kWh.
Náklady odstraňování následků
živelné pohromy na majetku ČEZ
se vyšplhaly do výše 766 mil. Kč.
Z toho náklady plánu obnovy všech
poškozených a zničených elektráren
vltavské kaskády činily 650 mil.
Kč. Nemalé investice ve spolupráci
se společností Povodí Vltavy směřovaly
do oblasti protipovodňových
opatření na objektech vodních elektráren.
HROZIVÝ OBRAZ KATASTROFY
Mezi postižené zdroje patřily
vodní elektrárny Orlík, Štěchovice,
Kořensko, Kamýk a Vrané nad Vltavou.
Z dalších zdrojů se s následky
povodní potýkala uhelná Elektrárna
Mělník a čerpací stanice chladicí
vody Elektrárny Ledvice. Opačná
situace byla na horním toku Vltavy.
Obě lipenské elektrárny vyvázly bez
postižení. Lipno I dokonce během
povodně vyrábělo elektřinu. Lipno
II bylo odstaveno pro velký průtok
a malý spád. Turbíny elektrárny
Hněvkovice se roztočily už týden po
opadnutí vody.
Opravy poškozených elektrárenských
provozů trvaly více než dva roky.
Jako poslední, 13. prosince 2004,
začal znovu dodávat elektřinu do sítě
IV. blok nejvíce poškozené vodní
elektrárny Orlík. Zde byly totálně zaplaveny
nejen všechny čtyři 91megawattové
turbíny, ale i generátory.
„Po marných pokusech s vysoušením
horkým vzduchem jsme museli
postupně vyměnit vinutí všech
čtyř generátorů a u jednoho dokonce
celý magnetický obvod. Velmi
agresivní voda z povodně si vybrala
svoji daň. Elektrárna Orlík byla rok
zcela mimo provoz,“ podotýká ředitel
Vodních elektráren ČEZ Zdeněk
Saturka.
Na štěchovické elektrárně zase
trvalo jen samotné vyčerpání vody
z průtočné i přečerpávací části
do konce září 2002. Celkem bylo odsud
odvezeno cca 120 t ropných produktů
a dalších nebezpečných látek.
MODERNIZACE PŘINESOU
VÍCE EKOLOGIČTĚJŠÍ ELEKTŘINY
Navzdory jejich ničivému charakteru
byly povodně současně velkou
zkušeností a inspirací pro nastartování
ambiciózního programu ekologizace
a modernizace vodních
elektráren ČEZ. Náklady se pohybují
v řádu miliard korun. Zatímco
v roce 2003, kdy elektrárny ještě
bojovaly s následky velké vody, bylo
vyrobeno 602 mil. kWh, v roce
2010 to bylo již 1,629 mld. kWh.
„V dalších letech se ve stále větším
rozsahu začnou na objemu výroby
projevovat pozitivní efekty
vyplývající z těchto modernizací.
V roce 2022 počítáme s celkovým
přírůstkem produkce ve
vodních elektrárnách o více než
60 mil. kWh ročně,“ připomněl
Zdeněk Saturka. To bude znamenat
elektřinu pro dalších 17 000 domácností
a úsporu emisí CO2 Zhruba
o 60 000 t.
Kontinuálně pokračuje dlouhodobý
program modernizace a ekologizace
vodních elektráren. Letos bude zahájena
generální oprava elektrárny
na jihočeském moři – Lipně – s předpokladem
navýšení účinnosti o 5 %
a navýšení roční výroby o 4 mil. kWh.
Modernější nová soustrojí také
často znamenají ekologičtější výrobu:
„Přecházíme kupř. ze středotlaké
na vysokotlakou hydrauliku, kde
se množství oleje redukuje zhruba
na desetinu. V rámci rekonstrukcí
měníme pohyblivé mechanismy
na provedení v bezmazném uložení.
Z oběžných kol jsme odstranili desítky
litrů oleje. Případná netěsnost
této části turbíny, která je přímo obtékána
vodou, proto nepřináší žádné
ekologické riziko,“ vypočítává konkrétní
přínosy Zdeněk Saturka.
Již dříve zmodernizovaná soustrojí
a nové technologie zajišťují lepší
zpracování hydropotenciálu také
na elektrárnách v Kamýku, Slapech,
Mohelnu, Vraném nad Vltavou
a pře čerpávacích vodních elektrárnách
Dalešice a Štěchovice. /zf/
