V červenci loňského roku založilo
8 regionálních provozovatelů přenosových
soustav (TSOs) společnost
CAO - Central Allocation Office GmbH,
aukční kancelář pro přidělování
přeshraničních kapacit v regionu
střední a východní Evropy (CEE).
Konkrétně mezi ně patří ČEPS (ČR),
MAVIR (Maďarsko), E.ON Netz
(Německo), Vattenfall ET (Německo),
PSE-Operator (Polsko), Verbund
APG (Rakousko), SEPS (Slovensko)
a ELES (Slovinsko). Společnost CAO
(Central Allocation Office GmbH) má
sídlo v německém Freisingu, poblíž
Mnichova. Bude přidělovat roční,
měsíční a denní práva na přenos elektřiny
na přeshraničních profilech pro
celý region CEE.
V čele společnosti bude nově stát
Martin Apko, dosavadní ředitel sekce
Energetický obchod společnosti ČEPS,
který odpovídá na naše otázky.
n Jak probíhala koordinace regionálního
přeshraničního obchodování
s elektřinou před založením CAO?
ČEPS v ní, pokud vím, hrála poměrně
významnou roli.
Ano, to je určitě pravda. Předtím než
si Evropa uvědomila, že k podpoře konkurence
na trhu s elektřinou je nutná
koordinace jednotlivých národních trhů
zejména v oblasti přístupu k sítím, sama
ČEPS spolu se čtyřmi okolními provozovateli
přenosových sítí (TSOs) v roce
2005 zahájila provoz v podstatě první
koordinované aukce přenosových kapacit
přeshraničních profilů v Evropě. A to
mezi Německem, Českou republikou,
Polskem a Slovenskem. Tak se stala první
koordinovanou aukční kanceláří pro
pět TSOs. Koordinace je vyžadována
evropskými předpisy, zejména nařízením
1228/03 EC a jeho přílohou, která
stanovuje členským státům tuto povinnost
počínaje 1. lednem 2007. Ačkoliv
je možné vyložit pojem „koordinace“
několika různými způsoby, je jasné, že
ve většině evropských regionů je potřeba
k dosažení myšlenkových cílů těchto
předpisů stále ještě mnohé udělat.
n Proč se TSOs rozhodly ke změně
systému a přesunutí řízení úzkých
míst do Německa? Co bude podle vás
největším přínosem tohoto kroku?
Domnívám se, že důvody jsou v podstatě
dva. Prvním je snaha zavést transparentní
proceduru řízení úzkých míst
regionu CEE samostatnou společností,
která zajistí otevřenost a přístup ke
všem TSOs na základě servisní smlouvy
– tento důvod můžeme nazvat jako
organizační. Druhým důvodem byla
pak potřeba některých TSOs regionu
implementovat novou metodu výpočtu
a alokace volné kapacity úzkých míst
v propojené elektroenergetické soustavě
regionu CEE tak, aby více respektovala
skutečné fyzikální toky – to nazvěme
třeba technologickým důvodem.
Z těchto důvodů byla založena iniciativa
implementace koordinované aukce
v CEE regionu. Součástí nastavení organizačních
záležitostí je umístění nové
společnosti ve městě Freising u německého
Mnichova.
Přínos takového postupu vidím zejména
v nastavení rovných vztahů mezi
samostatnou aukční kanceláří a jejími
zákazníky. Těmi jsou na jedné straně
zakládající TSOs a na straně druhé
účastníci trhu s elektřinou. Tento model
je zároveň otevřený možnému rozšíření
poskytování služeb společnosti CAO
i dalším TSOs.
n Jádrem nového systému přidělování
přeshraničních kapacit by měla
být tzv. flow-based metoda. V čem
přesně spočívá?
Jak jsem již zmínil, bylo potřeba
implementovat metodu výpočtu a alokace
kapacit, která bude lépe respektovat
skutečné fyzikální toky elektřiny
v rámci propojených elektroenergetických
soustav regionu CEE a okolních.
Taková metoda je zatím teoreticky
popisována pod názvem Flow-based
alokace (FBA). Metoda vychází
z matematické optimalizace. Jejím
cílem je nalezení optima tzv. kriteriální
funkce při dodržení omezujících
podmínek. Optimem je v našem v případě
maximum společenského přínosu
(social welfare = aukční cena násobená
alokovanou kapacitou). Omezujícími
podmínkami jsou pak technické limity
jednotlivých přeshraničních přenosových
profilů nebo přenosových prvků
v propojených elektroenergetických
soustavách regionu.
Nutnou podmínkou funkce této metody
je sestavení společného modelu sítě
regionu a matice rozdělení toků – tzv.
PTDF matice. PTDF matice definuje
způsob rozdělení toku obchodně sjednaného
z místa A do místa B na jednotlivé
přeshraniční profily, resp. prvky
regionální sítě. Zjednodušeně platí, že
když obchodník sjedná přenos elektřiny
například z Polska do Slovinska, poteče
ve skutečnosti část elektřiny mimo
přímou cestu přes Českou republiku
a Rakousko, tj. přes Německo, Slovensko
a Maďarsko. Poměr rozdělení mezi
jednotlivé soustavy určí právě PTDF
matice.
n Jaké jsou výhody a nevýhody
flow-based metody? Přispělo by její
zavedení ke zvýšení spolehlivosti přenosu
elektřiny a integraci vnitřního
trhu s elektřinou?
Nespornou výhodou této metody je
zajištění definované bezpečnosti provozu
přenosových soustav, resp. nepřekročení
definovaných technických
limitů při maximálním využití přenosové
kapacity propojených přenosových
soustav a jejich propojení. Na druhé
straně spíše než o nevýhodách budeme
hovořit o specifikách, která s sebou
tato metoda přináší. Jedním ze specifik
FBA metody je její složitost vzhledem
k tomu, že má být použita pro běžný
obchod s elektřinou. Složitostí mám
na mysli skutečnost, že na rozdíl od
dnešního způsobu aukce výsledek
FBA alokace nespočítáte na kalkulačce
ani zpětně neověříte bez opakovaného
kompletního výpočtu za použití aukčního
informačního systému. Také rozsah
dat zveřejněňovaných proto, aby se
účastníci aukce mohli racionálně rozhodovat,
se násobně zvýší. Hovoříme
o tzv. transparentnosti, která bude mít
v případě FBA zcela jiný rozměr.
Zveřejňovanými údaji budou informace
o společném modelu sítě a matice
PTDF. Obchodníci se s těmito daty musí
naučit pracovat. Ale je jasné, že nakonec
musí vzniknout dostatečná báze historických
dat, která bude asi nejdůležitějším
vstupem pro predikce a rozhodování
obchodníků. Co dále stěžuje implementaci
metody je také skutečnost, že tato
metoda v Evropě zatím není používána.
n V jakém stádiu se projekt v současné
době nachází?
Před chvílí jsem projekt rozdělil na
dvě roviny – organizační a technologickou.
Co se týká organizační úrovně,
tam byl spolupracujícími TSOs učiněn
významný krok v podobě založení společné
aukční kanceláře jako samostatné
společnosti CAO Central Allocation
Office GmbH, přípravy smluvního rámce
a návrhu aukčních pravidel. V rámci
technologické úrovně je ještě potřeba
zodpovědět některé otázky a dohodnout
hlavní principy FBA řešení mezi TSOs.
Tam vidím další možný přínos samostatné
aukční kanceláře CAO, která diskusi
mezi TSOs podpoří.
Co se týká přípravy na provoz aukční
kanceláře, CAO spolu s TSOs CEE
regionu připravuje pro účastníky trhu
informační workshop a testovací provoz
s možností vyzkoušet si nanečisto provoz
FBA aukce. Toto testování umožní
přístup účastníků trhu do aukčního systému
CAO vkládat své nabídky, získávat
výsledky vyhodnocení FBA aukce
a následně porovnat tyto výsledky
například se současnou aukční procedurou.
Aktivní účast samotných obchodníků
na tomto testování považuji za
mimořádně důležitou, protože tato fáze
je na jedné straně posledním ověřením
připravenosti FBA metody na skutečný
provoz a zároveň příležitostí pro účastníky
trhu poznat nový systém alokace
a začít tvořit nabídkové strategie v tomto
novém systému.
n Kdy by mělo dojít ke spuštění
vlastních aukcí?
Start koordinované aukce je plánován
spolu s konáním roční aukce na rok
2010 – tzn. v listopadu 2009. Dokážeme
si také představit, že na podzim 2009
zahájíme provoz denní koordinované
aukce alespoň ve zkušebním režimu.
n V druhé polovině letošního roku
by také mělo dojít k propojení krátkodobých
trhů s elektřinou mezi
Českou republikou a Slovenskem
(přeshraniční přenosová kapacita
potřebná k přenesení elektřiny z jednoho
národního trhu na druhý bude
přidělena formou tzv. denní implicitní
aukce), tzv. Market Couplingu. Co
přinese účastníkům trhu?
Bilaterální iniciativa České republiky
a Slovenské republiky zejména
vyřeší řízení úzkého místa, které je
považováno za nejvyspělejší, co
se týče souladu s tržním přístupem
a vysoké míry efektivity alokačního
mechanismu, i provozní bezpečnosti.
Pokud bychom měli jmenovat výhody
pro účastníky trhu, určitě mezi ně
patří zvýšení likvidity organizovaných
krátkodobých trhů s elektřinou
už jen pouhým propojením tržních
oblastí ČR a Slovenska. Implicitní
forma alokace zajišťuje alokaci přenosové
kapacity spolu s obchodovanou
kapacitou. Cena kapacity je tedy
již obsažena v ceně zobchodovaného
produktu (elektřiny). Z toho vyplývá,
že taková metoda odstraní nakládání
s přenosovou kapacitou jako se
samostatnou komoditou a tím zamezí
možnosti jakéhokoliv spekulativního
chování.
Přínosů pro účastníky trhu na české
a slovenské straně je několik. Patří
k nim především předpokládaná stabilizace
likvidity (tj. dostatek nabídky
a poptávky) a cenová stabilizace na
propojeném trhu s ní spojená. V současné
době se začíná projevovat odstavení
jaderných bloků na Slovensku vyšší
cenou elektřiny na tamním trhu. Market
Coupling zvýší dostupnost elektřiny na
propojeném trhu a tím pokryje i chybějící
výrobu na Slovensku. Implicitní
metoda alokace kapacity přirozeně
zajistí soulad mezi nominovaným tokem
elektřiny a nastavením cenových úrovní
jednotlivých oblastí – tedy že elektřina
poteče z oblasti s nižší cenou do oblasti
s vyšší cenou. V horizontu cca pěti let
se dá předpokládat, že v podobné situaci
úbytku výrobních kapacit bude Česká
republika. Slovensko mezi tím může
doplnit své výrobní kapacity. Potom
bude propojení trhů fungovat analogicky
a zajistí opačný směr mezinárodního
toku elektřiny.
n Lze do budoucna uvažovat
o podobném propojení trhů v rámci
celého středoevropského regionu či
celé Evropské unie?
Ano, a dokonce je to přáním Evropské
komise. V okolních evropských
regionech (CWE, CSE) již implicitní
metoda alokace funguje nebo jsou takové
projekty v pokročilé fázi. Budou-li se
všechny regiony koordinovat v zaváděných
metodách řízení úzkých míst, bude
možné i poměrně jednoduché propojení
jednotlivých evropských regionů. V průběhu
rozhovoru jsme narazili v podstatě
na dvě roviny koordinace a vývoje v této
oblasti. Tou první rovinou rozumíme
vývoj metod výpočtu volných přenosových
kapacit a jejich alokace v souladu
s fyzikálními toky a tou druhou je
vývoj pokročilých metod obchodování,
které umožní propojení národních trhů.
Domnívám se, že v současnosti je velmi
důležité, aby evropské regiony intenzivněji
koordinovaly i priority postupu
v těchto dvou úrovních. To jistě podpoří
institucializovaná spolupráce evropských
národních regulačních úřadů na
jedné straně a TSOs na straně druhé.
Gratulujeme a děkujeme za rozhovor.
Martin Apko (33) vystudoval
kybernetiku a ekonomiku a řízení
na ČVUT v Praze. Po roční zkušenosti
ve strategii společnosti ČEZ
nastoupil k provozovateli přenosové
soustavy - společnosti ČEPS, kde se
od počátku podílel na vybudování
energetických obchodních procesů
společnosti. V období 2000-2009 pracoval
v ČEPS na různých pozicích
v oblasti energetického obchodu, od
roku 2006 pak působil na pozici ředitele
sekce Energetický obchod.