Malé a střední vstřikovny a jejich pozice v současné hospodářské situaci

Průmysl zpracování polymerních materiálů je v České republice významným průmyslovým odvětvím s relativně dlouhou tradicí. Je to sektor velmi členitý, který představuje výrobu velkého množství produktů pro nejrůznější aplikace. U nás je hlavní technologií pro zpracování plastů technologie vstřikování, rozšířená do mnoha modifikací. Automobilový průmysl je jedním z nejdůležitějších, ne-li prvním z důležitých hnacích motorů pro masivní rozvoj a vývoj technologií vstřikování termoplastů. Mnoho dílů použitých nebo vyvíjených do konstrukce automobilů lze efektivně vyrobit pouze technologií vstřikování, a to ve všech dílčích podskupinách, z nichž je automobil zkonstruován: díly exteriérové, díly karosářské, interiérové, v technice zabezpečení, v palivových systémech, v systémech pohonu, podvozku, technice zabezpečení a bezpečnosti automobilů, včetně jejich obsluhy. V roce 1970 tvořily plasty 6 % hmotnosti osobního automobilu,v současné době je to 12 až 15 %,v roce 2020 to, podle prognózy firmy BASF, bude 25 %. Vývoj mobility s rostoucím počtem obyvatel a jejich postupným bohatnutím přinese do roku 2025 i růst celkové míry motorizace, a to zejména na brazilském, čínském a indickém trhu. Střední a východní Evropa i Rusko se budou blížit západoevropskému a japonskému standardu. Dnes připadá na 1000 obyvatel v USA cca 776 automobilů, v Japonsku cca 540, v Německu cca 566, v Itálii cca 597, v Portugalsku cca 572, ve Francii cca 504, v České republice cca 399, v Polsku 351, v Maďarsku cca 280, v Lotyšsku cca 297, v Rusku cca 245 a v Číně cca 26. Míra nasycenosti se pro Evropu odhaduje na cca 750 až 800 osobních automobilů na 1000 obyvatel. Do roku 2025 se očekává výrazný až dramatický přesun obchodních a výrobních aktivit z Evropy do Asie, v menší míře do Jižní Ameriky. Z uvedených důvodů bude v Evropě v ohrožení až 300 000 pracovních míst. Po krizi v letech 2008 a 2009 vzrostly marže EBIT dodavatelů v automobilovém průmyslu globálně na více než 6 % z krizových 1,6 %. Na uvedené ziskovosti vydělal i náš středoevropský region, který se relativně rychle a relativně úspěšně z krize ozdravil, čemuž výrazně napomohlo i komplexní snižování nákladů. Podle předpovědí a počtu zakázek lze předpokládat, že střední Evropa prozatím zůstane mezi rostoucími regiony, ale už neobnoví svoji dřívější pozici tahouna v oblasti dodavatelů komponent pro automobilový průmysl. Prognózy hovoří o tom, že ziskovost dodavatelů se bude snižovat. Důvody jsou ve snížení růstu automobilového trhu, a to jak v Číně, tak i v Evropě a dalších regionech světa. V Evropě zejména v důsledku nejistoty na finančních trzích, včetně zvýšení cen surovin a pohonných hmot. Významným důvodem je i mnohem vyšší tlak na cenu dodávek od výrobců automobilů. Kromě udržení ziskovosti na přijatelné úrovni, včetně zajištění schopnosti reálných globálních dodávek, je potřeba vyšší míra inovací, což nahrává finančně silným dodavatelům, kterými jsou obvykle globálně působící firmy. Většina ostatních dodavatelů z oblasti automobilového průmyslu bude v sekci trhu, v níž ziskovost nepřekročí 3 %. Uvedená čísla o budoucnosti trhu do roku 2025 a ziskové marže nastolují celou řadu otázek. Jednou z nich je logická otázka - vyplatí se výroba výstřiků z termoplastů firmám, které fungují zejména jako subdodavatelé globálně působícím firmám dodávajícím díly a sestavy jednotlivým montážním závodům automobilek, respektive jaké jsou možnosti úspor nutných pro přežití malých a středních vstřikoven bez vývojových oddělení v současném globalizovaném automobilovém průmyslu? Lubomír Zeman Plast Form Services, Praha