Mají vědci v průmyslovém výzkumu čisté svědomí?

Historik vědy a sociolog Steven Shapin v knize Vědecký život: historie morálky pozdně moderního povolání zpochybňuje široce přijímané názory na vědu v postmoderní společnosti, a to, že moderní vědecký výzkum jak jej pojímá Max Weber a Robert K. Merton je kolektivní podnik, založený na standardech interakce mezi badateli, oproštěný od jakýchkoliv morálních zábran a kde jednotlivec nic neznamená. A také, že existují hluboké rozdíly mezi výzkumem v akademickém prostředí a průmyslovým výzkumem motivovaným dosahováním zisku. Shapin zastává opačný názor, říká, že v moderním výzkumu, stejně jako v klasickém mají životně významnou roli psychologické kvality osobnosti jednotlivce. Od jeho či jejího charisma, přes morálku a integritu osobnosti, až po touhu po poznání. Tvrdí, že tyto vlastnosti a hodnoty platí stejně v prostředí průmyslového výzkumu jako na univerzitách. Svá tvrzení opírá jednak o historické a teoretické úvahy a také o analýzu poznatků, které osobně získal v rozhovorech s určitým počtem vědců. Zpochybňování zakořeněných názorů je užitečné, pokud vede k lepšímu poznání podstaty jevu. Steven Shapin se však v této knize poměrně často předvádí jako bystrý pozorovatel vědy, a snaží se tím zvýšit váhu svých názorů. Lze pochopit, a snad i omluvit, že stanoviska vědců zaměstnaných v průmyslovém výzkumu nejsou přísně objektivní. Je ověřeno, že z mnoha tisíců výzkumných zpráv o geneticky modifikovaných organismech (GMO), uveřejněných v období od roku 2000 do roku 2006, vesměs zdůrazňujících přednosti GMO, lze považovat za vědecky objektivní jen zhruba 10, kde výzkum nebyl finančně dotován institucí zainteresovanou na podnikání s GMO. A jen ve čtyřech z těchto objektivních zpráv je část věnována působení GMO na lidské zdraví bez jednoznačných závěrů. Od zavedení GMO do praxe totiž uplynula příliš krátká doba pro získání dostatečného objemu dat k seriózním statistickým analýzám. Ničemu nepomůže záměna jedné domněnky jinou. Hypotéza, že vědci v průmyslovém výzkumu přizpůsobují obsahy výzkumných zpráv požadavkům zaměstnavatele pro své potěšení nápadně připomíná hypotézu historika a sociologa Francise Fukujamy, že nástupem neoliberální ideologie byl završen vývoj lidské společnosti a nastal konec dějin. /šu/