Tým odborníků VŠCHT v Praze vedený Martinem Pumerou vyvinul magnetické mikroboty schopné účinně vázat a odstraňovat buňky Staphylococcus aureus. Stafylokok Staphylococcus aureus je původcem běžných bakteriálních infekcí u krav chovaných na mléko vedoucích k zánětům vemene a následně k produkci mléka nižší kvality. Pokud se při infekci tímto stafylokokem rozvine mastitida skotu, představuje zásadní problém pro produkci mléka kvůli obsahu stafylokokových enterotoxinů. Ty jsou přitom stabilní a nelze je snadno odstranit běžnými hygienickými procedurami ani z mléka, ani z mléčných produktů. Martin Pumera společně se svými kolegy z Vysoké školy chemické a technologické (VŠCHT) použili své mikroboty MagRobots založené na paramagnetických hybridních mikrostrukturách k účinnému navazování a následnému odstraňování buněk výše uvedeného stafylokoka. Díky „nákladu“ protilátek IgG z králičího séra, jež se specificky váží na protein A z buněčné stěny Staphylococcus aureus, je možné odstranit z mléka pouze tohoto stafylokoka, aniž dochází k ovlivnění zbývajících mikrobů v mléce. Vědci uvedený postup ověřili v experimentu, v němž použili mikroboty se zmíněnou protilátkou ve směsi stafylokoků Staphylococcus aureus s bakteriemi Escherichia coli. Mikroboty nevyužívají žádné problematické „palivo“ pro pohon a jejich chemie nijak neovlivní mikroflóru mléka. Jak uvedl Pumera, výzkum přiblížil mikroboty k překonání dalšího milníku. Jde o využití mikrobotů ve veterinární medicíně a současně také v bezpečnosti potravin. Mikroboty mají podle Pumery klíčovou výhodu v tom, že díky nepatrné velikosti mohou řešit podobné výzvy podstatně rychleji než tradičně používané technologie. /sm/
