Los Angeles: krása zrozená z ropy

Město andělů není jen metropolí filmu, vědy a techniky, ale také nádhernou ukázkou moderní architektury. Kromě virtuózních mrakodrapů nabízí k obdivu katedrálu, koncertní sály, muzea a galerie skrývající umělecké skvosty. A za vším musíme hledat ropu. V jednom turistickém průvodci jsem četl, že o kulturním životě v Los Angeles se vypráví mnoho vtipů. Například: jaký je rozdíl mezi Los Angeles a jogurtem? Odpověď: jogurt má kulturu. Ale každý, kdo navštívil toto město andělů, mi musí dát za pravdu, že vtip je nespravedlivý. Nemám na mysli Hollywood, ale desítky vynikajících muzeí, divadel, galerií… Jmenujme alespoň Los Angeles Country Museum of Art s uměleckými a řemeslnickými exponáty od pravěku po současnost nebo expozici La Brea Tar Pits s více než dvěma sty pečlivě odhalenými zkamenělinami. Zajímavé je jistě i muzeum umění z neonu nebo zábavné muzeum z období kalifornské zlaté horečky Wells Fargo Museum. Muzeum Gene Autrey Western Heritage je věnováno Divokému západu a Muzeum tolerance připomíná rasismus a hrůzy holocaustu. Za pozornost stojí i muzeum průmyslníka Armanda Hammera, jehož koníčkem byla politika, které je dnes součástí University Los Angeles. Na vysočině zvané Santa Monica Mountains, severně od města, bylo právě před 10 lety zpřístupněno veřejnosti nové muzeum nesoucí jméno svého zakladatele, jímž byl ropný magnát J. Paul Getty. MILIARDÁŘ MŮŽE BÝT SBĚRATELEM Zaparkovali jsme v podzemních garážích na úpatí kopce za 6 dolarů. To je jediný poplatek, který vybírá Gettyho centrum, grandiózní komplex budov podle návrhu Richarda Meiera. Odtud se nabízí úžasný pohled na celé město až k břehům Pacifiku. V impozantní vstupní aule nás srdečně a důležitě uvítaly dobrovolnice-důchodkyně, pracující bez nároku na mzdu, jen z čiré radosti být mezi lidmi a obrazy. A hned nabídly informace o rozsáhlém programu. Kromě stálé expozice se denně koná několik prohlídek s lektorem, ale i další akce. Pořádají se také jednorázové výstavy, působí zde Gettyho výzkumný ústav, restaurátoři, volně přístupná je odborná knihovna i řada přednášek. Zdejší muzeum je už třetí stavba pro stále se rozšiřující sbírky umění, řemeslných prací a nábytku, již založil kalifornský podnikatel už ve 20. letech minulého století. Vydělal na ropě opravdu hodně peněz, proto si mohl dovolit žít řadu let v Evropě a sbírat umění – od starého Řecka a Říma, přes renesanci a baroko až po modernu. V roce 1953 představil první sbírky na svém ranči. Ale tento prostor brzy nestačil a v roce 1974 se pro veřejnost otevřela v Malibu nová budova, rekonstruovaná vila, jež původně stála v Herculaneu na pobřeží Neapolského zálivu a padla za oběť erupci Vesuvu v roce 79. Dnes je zde k dispozici 5 dvoupatrových pavilonů, jednak pro antické umění a jednak pro příležitostné výstavy. Vstup je sice zdarma, ale je třeba si objednat „časovky“, protože proud návštěvníků musí být regulován. I pro zkušené odborníky je obtížné určit nejvýznamnější exponáty. Je tu soustředěno opravdu hodně krásy na jednom místě. Více než 50 000 uměleckých děl! Unikátní je jistě malovaný rukopis Nového zákon z Byzance z roku 1130. Za pozoruhodný platí například portrét Martena Lootena, který Rembrandt namaloval v roce 1632. A o další slavná jména není nouze – Dürer, Leonardo, Raffael, Rubens, Gogh, El Greco, Goya, Monet, Cézanne, Renoir… Krátce řečeno, muzeum podává přehled o všech etapách vývoje malířství a sochařství. Kampus Gettyho muzea obklopen nádhernými zahradami s 10 000 stromy a tisíci květin i kaktusů hojně využívá italský travertin. Architekt Meier založil svůj koncept na kvadratickém rastru, a tato základní forma se promítá v mnoha variacích jednotlivých budov. Barevnost se omezuje na bílé emailové hliníkové desky a světlé tóny travertinu někdy opracovaného, jindy v původním stavu. Severní stěny jsou prosvětleny okny, zatímco jižní jsou uzavřené a nabízejí ochranný stín před pálivým kalifornským sluncem. Když Getty v roce 1976 zemřel, zanechal po sobě olejové malby v hodnotě asi 700 milionů dolarů. Muzeum řídí zvláštní nadace, která každoročně nakupuje nové exponáty a soukromou sbírku proměnila na mezinárodně uznávanou instituci umění. Nesmí vytvářet zisk a musí sloužit lidem. Proto se také nevybírá vstupné. Ročně sem zavítá 1 a půl milionů návštěvníků. KDYŽ JSOU MAGNÁTI FURIANTY Pro milovníky umění je báječné, když jsou miliardáři furianty a chtějí se trumfnout ve vychloubání, kdo že to má nejkrásnější sbírku? Gettyho centrum nyní těsně spolupracuje s muzeem, které nese jméno jiného významného těžaře, a sice Nortona Simona. Jeli jsme metrem od hlavního nádraží do Pasadeny, potom jsme přestoupili na autobus a cesta nám zabrala asi hodinku. A poté už obdivujeme před napohled neokázalou, jednoduchou stavbou muzea z roku 1969, jejímž autorem je ateliér architektů Ladd & Kelsey, nádherné sochy Augusta Rodina. Co mne nejvíc udivilo, jsou to originály, které nepoškodil ani smog, ani sprejeři či jiní vandalové. Ptal jsem se na to dvakrát! Autorem interiérového řešení je proslulý architekt Frank Gehry. Mecenáš Simon sice nemohl Gettymu konkurovat rozsahem sbírky, ale shromáždil bezesporu obdivuhodný soubor uměleckých děl. Jednak je k vidění asijské umění z počátku našeho letopočtu, dále samozřejmě nejkrásnější díla evropských mistrů, a nakonec plejáda moderního umění v čele s Kandinským. Půvabná je také zahrada, věrná kopie námětu Monetových obrazů, včetně proslulého mostku. Tady se sice platí 5 dolarů vstupné, ale za to dostane každý návštěvník při odchodu jednu reprodukci formátu A4 na památku. ROZEVLÁTÉ OCELOVÉ SRDCE MĚSTA Zadání městské rady byla jednoznačné – dodat centru duši a oživit turistický ruch. Úkol se plnil 16 let. Stál dvakrát víc, než se původně plánovalo, ale od roku 2003 platí za múzickou atrakci. Sám autor prohlásil, že se pokusil spoutat chaos a začlenit jej do městského provozu. Walt Disney Concert Hall připomíná rozevláté plachty z nerezavějící ocele třpytící se v sálavém kalifornském slunci na břehu Pacifiku. Otcem projektu rozsáhlého komplexu není nikdo menší než extravagantní Frank Owen Gehry, který je spoluautorem Tančícího domu v Praze. Žije v L.A. a proto si dal záležet. Popustil fantazii křídla a přitom neodsunul funkčnost do pozadí. Původně se mělo sice stavět z vápence, ale nakonec si investor (po zhlédnutí Gehryho projektu Guggenheimova muzea v Bilbau) vymohl ocelový povrch. Plocha komplexu činí 18 500 m2 a zahrnuje koncertní sál s 2265 místy, ale i menší sály pro jazz, divadlo atd. Hlavním prvkem koncertního sálu, jemuž vévodí fenomenální varhany s 9000 kovovými píšťalami připomínajícími trs trávy, je světlé cedrové dřevo. Řešení je velice působivé a navíc přispívá k nebývalé akustické kvalitě. Nějaký čas to vypadalo, že se projekt nedokončí. Lilian Disneyová, vdova po nezapomenutelném kreslíři a filmaři, věnovala na výstavbu 50 mil. dolarů, ale to bylo málo. Potom se bouřil orchestr, pak nastalo zemětřesení, rasové nepokoje a nedostatek financí. Až v roce 1997 se našel další mecenáš a dílo v hodnotě 274 milionů dolarů mohlo být dokončeno. Paní Lilian, mimochodem velká milovnice květin, se sice slavnostního otevření nedožila, ale na její počest jsou sedadla potažena látkou s květinovým vzorem. TRYSKÁČ JAKO VÝVĚSNÍ ŠTÍT Frank Gehry má i smysl pro humor. To jasně prokázal v řadě svých projektů, nejzřetelněji pak v roce 1984 v kosmickém California Aerospace Museum, kde na fasádu umístit jako přitažlivou reklamu část štíhačky F-104, která jasně napovídá, čemu je stavba určena. V místech dnešního rozlehlého Exposition Parku nedaleko centra se v roce 1876 konala první zemědělská výstava. V roce 1912 k zemědělským produktům přibyly i průmyslové výrobky a zrodila se tradice výstav a veletrhů. Po druhé světové válce zde bylo postaveno muzeum vědy a techniky. Časem se proměnilo v ve vědecké centrum California Science Center. V 80. letech dostalo působivou finanční injekci a díky rozsáhlé rekonstrukci dnes patří k nejpřitažlivějším ve Spojených státech. KAREL SEDLÁČEK