Slapská přehrada uvedená do provozu
roku 1955 bez dokončeného
plavebního zařízení zůstává
hlavní překážkou splavnění vltavské
vodní cesty z Prahy do Českých
Budějovic a znemožňuje napojení jihočeského
regionu na integrovanou síť
evropských vodních cest.
Menší čluny překonávají 55m rozdíl
hladin pomocí traktoru s přívěsem, na
který plavidlo ve vodě najede. Ředitelství
vodních cest ČR v poslední době
zesílilo tlak na přípravu a realizaci stavby
šikmého lodního výtahu za 2,5 mld.
korun, který by – s více jak půlstoletým
zpožděním – nejpozději kolem roku
2020 otevřel cestu lodím s nosností do
300 t, jak to požaduje Evropská unie
v rámci dopravních projektů TEN-T.
Oproti původnímu řešení vertikálního
zdvihadla s vyváženou vanou, pohybující
se ve skryté svislé šachtě, počítá
přijatá studie s vybudováním zdvihadla
s rozměrnou vanou pojíždějící po šikmé
dráze na svahu pravého břehu, jehož
vzorem je úspěšná francouzská zdviž
v Arzviller. Kolísání hladiny jezera bude
vyrovnávat plavební komora vybíhající
na pravém břehu z hráze, vybudovaná
při dokončování Slapské přehrady.
Ze zdrže najíždějící plavidla se po
průjezdu komorou do vany dostanou
150 m dlouhým tunelem a výhybnou.
Ocelová vana dlouhá 45 m a 6 m široká
pro plavidla s rozměry 44 x 5,6 m
a ponorem do 2,2 m bude pojíždět po
kolejové dráze na upraveném úbočí
se sklonem 85,7°. Vana s těsněnými
vraty na obou koncích sjede do dolní
vody ve spodní stanici a zadní vrata
po otevření umožní lodím bezpečný
vjezd i při značném kolísání spodní
hladiny, způsobovaném měnícím se
průtokem turbín elektrárny. Na pravém
spodním břehu bude zřízeno čekací
stání pro malá a velká plavidla.
Bezpečné opuštění ve vaně vyvázaného
plavidla posádkám v případě poruchy
umožní únikové schodiště, situované
paralelně s kolejovou dráhou.
Čtyřnásobný lanový tažný systém
s lany ? 70 mm si vyžádá minimální
příkon elektropohonů, protože
hmotnost vany s vodou a jakýmkoli
plavidlem (vždy 3000 t, bez ohledu
na hmotnost plavidla automaticky
vyrovnávaná díky Archimedovu zákonu),
je přesně vyvážena protizávažími,
která se budou pohybovat
ve dvou pod strojovnou vyrubaných
svislých štolách.
Po otevření protilehlých vrat nahoře
na stálé niveletě vypluje plavidlo přes
výhybnu a asi 150 m dlouhý propojovací
tunel do vyrovnávací plavební
komory, řešící obvykle o 2 m kolísající
hladinu zdrže. Na objekt strojovny
naváže obslužná komunikace s návazností
na silnici III/1027 u Rabyně.
I když výhybna umožní současné míjení
protiplujících lodí, potrvá proplutí
jedním směrem kolem 55 minut. Brněnský
projektant Pöyry Environment
dal jak strojovně, tak komorám a portálům
tunelu s krajinou harmonující design
a počítá s vyhlídkovými plošinami
i stanovišti pro turisty, kterých taková
megazařízení podle zkušeností s více
jak 50 ve světě realizovanými lodními
zdvihadly přitahují tisíce denně.
Projekt, který novinářům představilo
27. července 2012 přímo na
Slapech Ředitelství vodních cest ČR
spolu s otevřením první soukromé
„vodní“ čerpací benzínové stanice,
jež rostoucímu počtu přátel vodní
turistiky citelně chyběla, zatím získal
alespoň stavební povolení. Nyní
hledá fi nanční prostředky, s nimiž by
měla přispět i Evropská unie.
Prodloužení splavnosti Vltavy na
plánovaných 240 km se úspěšně rozbíhá
i od jihu – zatím na úseku České
Budějovice-Hluboká n/Vlt. A neobejde
se bez zřízení stejně výkonné lodní
zdviže na Orlické přehradě.
Ing. Jan Tůma
Foto autor
Čluny do 3,5 t překonávají hráz
pomocí traktorového přívěsu
Vjezdová vrata vyrovnávací komory
s jeřábem přečkají do nového
projektu
Čtyřkolejová dráha budoucí šikmé lodní zdviže s vanou pod budovou strojovny
Výjezd z plavidla do tunelu pod budovou strojovny Slavnostní otevření prvního
„vodního“ benzinového čerpadla ve
Slapech 27. července 2012