Lisabonská direktiva „202020“ si vyžádá větší finanční injekci

Pokud má EU27 dostát se ctí svým záměrům v postupné eliminaci uhlíkové energetiky obnovitelnými zdroji energie, pak musí z pohledu investičních expertů původně předpokládaných 35 mld. EUR do roku 2020 minimálně zdvojnásobit. Každý členský stát přitom zaujímá odlišnou pozici. Kupříkladu v ČR bychom měli ve vzpomenutém roce 2020 zajišťovat z OZE 13,5 % produkce energie. S premianty, kteří se s vytýčenými kvótami vyrovnali již vloni (SRN, Maďarsko a Švédsko), jsme v pomyslném peletonu ztratili kontakt. A poměrně rychle se nám vzdaluje i druhá nejsilnější skupina - Litva, Polsko a Portugalsko. Aktuální podíl OZE na spotřebě energie v EU27 dosahuje už 18 %. Abychom nebyli ve své sebekritice ortodoxní, jak naznačují evropské statistiky se svými závazky v rámci lisabonské direktivy „20-20-20“, patrně se nevyrovná také Itálie a Lucembursko. Bruselská exekutiva nehodlá tomuto vývoji přihlížet nečinně. Vedle posílení investiční politiky klade vyšší důraz také na kooperaci jednotlivých zemí v rozvoji OZE a na efektivní implementaci energie z OZE do jednotného evropského trhu s energiemi. Odkud Brusel zajistí avizovaných 35 mld. EUR navíc, není zatím jasné. Experti očekávají, že celoevropská i národní exekutiva budou muset aktivněji spolupracovat se soukromým sektorem a s jeho kapitálem. Aby privátní sféra participovala na ekologickém programu EU27, bude zapotřebí posílit atraktivitu zelených projektů. Na druhé straně se třeba důsledně vyvarovat chyb při takové spolupráci, kupř. v podobě ex-post řešení následků tzv. solárního boomu v ČR nebo v SRN. Co se týká konkrétních zdrojů, primát nejrozšířenějšího obnovitelného zdroje si v roce 2020 v zemích EU27 s největší pravděpodobností zabezpečí větrná energie. Na ni může připadnout až 14 % celkové poptávky po „zelené“ elektřině. Evropská asociace pro větrnou energii (EWEA) však nepropadá předčasnému optimismu. Varovala, že výstavba nových eolických zdrojů na evropských pláních vloni klesla oproti roku 2009 o celých 10 %. Technici doporučují, aby se evropský oborový výzkum co nejdříve zaměřil na možnosti využití větrných poryvů ve výškách 300 m nad zemským povrchem, které zajišťují jak pravidelnou funkci mobilních eolických zařízení, tak minimálně zdvojnásobují jejich výkon. Přidat by měli rovněž badatelé zabývající se využitím tzv. slapové energie, zejména ve státech na pobřeží Atlantského a Severního ledového oceánu. Pokud by se Evropa naučila ve velkém získávat a využívat obří masy stabilní energie mořských vln, velmi výrazně by zmenšila svou závislost na importu zdrojů mimo EU27. /ex/