Hlavním tématem letošního ročníku Strojírenského fóra, které se konalo koncem března v Praze, byla „best practice“. S příklady dobré praxe se účastníci tohoto odborného setkání seznamovali ve všech třech jeho blocích, věnovaných zahraničnímu obchodu, výzkumu, vývoji a inovacím a technickému vzdělávání. Dvoudenní konference se zúčastnilo na 200 představitelů průmyslových firem, státní správy a veřejných i soukromých škol. První den fóra patřil zahraničním trhům a exportu. Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) a Svazu strojírenské technologie (SST) by měl český stát v první řadě podnikat kroky k udržení tradičních trhů, neměnit stále exportní priority a podporovat zahraniční obchod za pomoci skutečně efektivních nástrojů. „České firmy dnes nečekají se založenýma rukama v klíně na všespásnou podporu od státu. Mají zájem se vlastními silami prosazovat na zahraničních trzích a využívat k tomu své zkušenosti i kontakty. Podpora ze strany státu na úrovni politické a legislativní je však naprosto nezastupitelná,“ konstatoval ředitel SST Oldřich Paclík. Vzájemné vztahy průmyslových firem s obchodními partnery ze zemí EU jsou stabilní, což potvrzuje i dlouhodobý podíl růstu exportu do zemí osmadvacítky, který činil za loňský rok téměř 85 % celkového exportu. Stát by měl proto podle průmyslníků směrovat své proexportní aktivity zejména do zemí mimo EU a zde posílit a stabilizovat síť ekonomických diplomatů a kanceláří agentury CzechTrade. A právě o novém přístupu státu v otázkách zahraniční diplomacie hovořil v úvodním bloku Strojírenského fóra Martin Tlapa, náměstek ministra zahraničních věcí ČR. Ministerstvo chce podle něj zapojit do rozhodování o postupech ekonomické diplomacie také zástupce podnikatelské sféry. Účastníci Strojírenského fóra vznesli na ministerstvo požadavek, aby ekonomická diplomacie především podporovala snahy firem o diverzifikované tržní portfolio a přispěla tak k lepšímu uplatnění produkce českých strojírenských firem na globalizovaném trhu. Firmy cht ějí podporu od st átu především na trzích třetích zemí „S vývozem do třetích zemí je těsně spojeno financování vývozu a pojištění vývozních rizik. V tomto směru požadujeme od české vlády urychlená řešení, a to i pro země řazené do rizikovějších kategorií,“ řekl prezident SP ČR Jaroslav Hanák. Dalším tématem, které bylo těsně spjato s programem druhého dne Strojírenského fóra, byla urgentní potřeba technicky vzdělaných pracovníků. Podle zástupců firem a oborových svazů musí stát v souladu s potřebami českých strojírenských firem intenzivně prosazovat řízenou ekonomickou migraci za účelem získávání zahraničních zaměstnanců do potřebných (nedostatkových) profesí. Nástroje výzkumu a vývoje v úsp ěšném inovačním procesu Odpolední téma prvního dne patřilo inovacím a jejich nezastupitelnosti při zajištění ekonomického růstu firmy. V dnešní době mají téměř všechny průmyslové firmy buď svůj vlastní vývoj, nebo spolupracují s centry transferu technologií při vysokých školách nebo s jinými výzkumnými organizacemi, ať již soukromými, nebo zřízenými státem. Řada z nich pravidelně začleňuje náklady na vývoj a inovace do svého rozpočtu. Podle účastníků Strojírenského fóra zde však stále chybí systémová podpora ze strany státu, jak je to dnes již běžné ve vyspělých zemích EU. Proto je podle nich nezbytné zajistit systémovou podporu investic strojírenských firem do progresivních technologií, tj. vyjasnění systému daňových úlev, zrychlené odpisy, změny zákonů po vzoru italského Sabatiniho zákona apod. Podpora pr ůmyslového výzkumu Další kapitolou jsou operační programy a národní projekty vytvořené na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje. Účastníci fóra požadují dopracování Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR tak, aby zahrnovala rovněž interdisciplinární potřeby a sloužila k provázání operačních programů s národními. Vláda ČR musí dále projednat s Evropskou komisí zásady veřejné podpory, tj. vyjasnit postavení výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury ve vztahu k hospodářské činnosti, definovat možné způsoby, ale i limity spolupráce firem a výzkumných organizací. Stát by měl podle odborníků v nové Metodice hodnocení 2017+ posílit roli aplikovaného výzkumu a motivačních prvků pro spolupráci výzkumné a firemní sféry, komercializaci a internacionalizaci výstupů. Restrukturalizované a moderní technické školství Celý druhý den Strojírenského fóra byl věnován aktuálnímu a stále neuspokojivě řešenému tématu odborného školství. Pro průmyslové firmy je už evergreenem nekonečné opakování požadavků na změnu technického školství tak, aby reflektovalo potřeby pracovního trhu. Podle zúčastněných musejí kapacity jednotlivých typů a oborů středního vzdělávání odpovídat očekávanému uplatnění absolventů na trhu práce při zachování jejich vzájemné prostupnosti. Přes neochotu státu vyslyšet jejich oprávněné požadavky vyvíjejí firmy dlouhodobý tlak na změnu zákonů a vytvoření podmínek pro přímé zapojení zaměstnavatelů do výuky na principech duálního vzdělávání. Pro funkční spojení výuky a praxe je nezbytné ze strany státu podporovat vytvoření partnerství středních a vysokých škol a podniků, včetně zakládání podnikových odborných škol. Ani v tomto směru však nejsou české strojírenské firmy pasivní. Zkušenosti se založením odborné školy představil na konferenci Jan Rýdl z akciové společnosti TOS Varnsdorf. Po více než ročních peripetiích se managementu firmy konečně podařilo založit vlastní odborné učiliště, na jehož financování se podílí několik firem z regionu.
