Generální ředitelé největších energetických společností sdružených ve skupině MAGRITTE vyzvali vlády EU28, aby přijaly okamžitá a rázná opatření s cílem zajistit energetickou budoucnost Evropy a předložily seznam konkrétních doporučení. Nebylo to ponejprv. Na kritický stav evropského trhu s energiemi upozornili generální ředitelé již loni v květnu. Zdůraznili, že současné energetické politiky prosazované institucemi EU a členskými státy ohrožují bezpečnost dodávek, vedou ke zvyšování emisí CO2, odrazují od investic v tomto sektoru a přispívají ke zdražování energií pro domácnosti i podniky. Představitelé skupiny aktivně spolupracují při hledání reforem, které by evropskou energetickou politiku posunuly správným směrem.
POZITIVNÍ BALÍČEK OPATŘENÍ EK DO ROKU 2030
Je ovšem nutné, aby evropští vůdci dosáhli dohody nad rámcem pro novou energetickou politiku na období 2020 až 2030, aby se Evropa vyhnula reálným rizikům, která v současnosti spočívají v rostoucích nákladech na energie, ve ztrátě konkurenceschopnosti a možných výpadcích dodávek. Ředitelé se domnívají, že se to musí stát prostřednictvím lépe sladěné evropské energetické politiky, intenzivnějšího propojení systémů, vyšší konkurenceschopnosti a stability i uvážené regulace tak, aby zákazníci měli zajištěný přístup k čisté a spolehlivé energii za odpovídající cenu. V této souvislosti předložili 9 podrobných doporučení, včetně řešení zaměřených na větší konkurenceschopnost evropských cen energií, na potřebu formulovat společné cílové hodnoty snížení emisí CO2, obnovení systému obchodování s emisními povolenkami, přípravu kapacitních mechanismů na úrovni EU schopných zajistit dodávky, na zapojení osvědčených AZE do trhu s energiemi progresivním snižováním dotací a na podporu vlastní produkce plynu.
EVROPSKÁ ENERGETICKÁ A KLIMATICKÁ POLITIKA NA KŘIŽOVATCE
Tři klíčové pilíře (tedy konkurenceschopnost, zabezpečení dodávek a udržitelný rozvoj) lze reálně zajistit a kombinovat prostřednictvím řady reforem. Je nutné vyslat důrazný politický impuls ke schválení energetické a klimatické politiky do roku 2030, která bude poučená minulým vývojem a zároveň bude utvářet budoucnost udržitelného nízkouhlíkového hospodářství, založeného na konkurenceschopném a spolehlivém energetickém systému pro evropský průmysl i občany EU. „Potřebujeme více harmonizovanou evropskou energetickou politiku. Současná rozdrobenost evropského trhu s energiemi vyvolává obavy. Je nutné prosazovat spolupráci a soudržnost politik a opatření v oblasti energetiky i klimatických změn napříč všemi členskými státy,“ praví se v prohlášení generálních ředitelů evropských energetik. „Pružnější, transparentnější, sladěnější a propojenější vnitřní trh bude klíčovým krokem ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského sektoru energetiky a průmyslu obecně.“
EVIDENTNĚ A EKOLOGICKY
Jedním z cílů EU28 je snížit do roku 2050 emise o 80 až 95 %. Tuto ambiciózní vizi nelze podle generálních ředitelů naplnit bez plného zapojení evropského průmyslu a obyvatel. Realizace musí být řízena nákladově co nejefektivněji, v kombinaci s posilováním konkurenceschopnosti průmyslu a se spravedlivými cenami energií pro evropské spotřebitele. Členské státy by měly odstranit z účtů za elektřinu a plyn veškeré přímo nesouvisející poplatky, které nereflektují náklady výroby, přepravy a distribuce. Účty za energie musí být ve všech členských zemích naprosto transparentní. Podle generálních ředitelů si vlády EU28 musí uvědomit, že vysoké maloobchodní ceny jsou důsledkem započítávání dodatečných národních daní, poplatků a obecně dalších nákladů souvisejících s ekologickou politikou, a nikoliv s výrobou elektřiny jako takovou, protože tyto cenové složky zůstávají poměrně stabilní. Tím, že ve složkách maloobchodní ceny energie převládají uvedené náklady, výrazně trpí mezinárodní konkurenceschopnost evropského průmyslu, a občané EU28 kvůli tomu nejsou ochotní podporovat ambicióznější opatření namířená proti klimatickým změnám. Hlavním nástrojem snižování emisí v průmyslu a v energetice a podpory investic do nízkouhlíkových technologií se musí stát EU-ETS. Žádná politická opatření by se neměla s nimi překrývat, nebo tento systém duplikovat. Prioritou je používat jednotný cíl snížení emisí CO2 a EU-ETS jako klíčový prvek k prosazování energetické a klimatické politiky. Takovou evropskou politiku lze doplnit dalšími opatřeními, jakými jsou vývoj nízkouhlíkových technologií nebo podpora energeticky efektivních řešení. „Žádáme členské státy, aby neprodleně začaly podporovat konkrétní a rychlou reformu ETS a vedle toho zvážily způsob realizace dalších, dlouhodobějších strukturálních reforem, včetně zavedení tržní stabilizační rezervy. Trh s emisními povolenkami by vůbec neměl záviset na politickém rozhodování, namísto toho by měl mít těsnou vazbu na ekonomickou situaci. V rámci reakce na potřebu zajistit schopnost průmyslu dlouhodobě plánovat žádáme členské státy, aby okamžitě stanovily jednotný závazný cíl snížení emisí CO2 do roku 2030. Legislativní návrh upravující Fázi IV EU ETS by měl zahrnovat ambiciózní, nicméně realistický cíl snížit emise CO2 do roku 2030 ve všech sektorech ekonomiky.“
VYBUDOVAT GLOBÁLNÍ KLIMATICKÉ PARTNERSTVÍ
Evropská unie má postavení globálního vůdce v boji proti klimatickým změnám. Tento boj ale nemůže vést sama. Generuje jen 11 % světových emisí CO2. Pro Evropu má zásadní význam vymezit svou vyjednávací pozici s pomocí ambiciózního, ale realistického vnitřního závazku snížit emise CO2 do roku 2030. Je důležité dosáhnout skutečně dalekosáhlé dohody už na příštím klimatickém summitu v roce 2015 v Paříži. V případě, že se tak nestane, přijmout opatření k zajištění konkurenceschopnosti průmyslu EU, který je vystaven působení globální hospodářské soutěže. Programy podpory AZE jsou užitečné pro nastartování investic do tohoto sektoru. Podle generálních ředitelů některé z nich nebyly připraveny kvalitně a v praxi vedly k vyššímu než předpokládanému cenovému zatížení společnosti a k narušení rovnováhy na trhu s elektřinou. Nastal čas vyvodit z této zkušenosti poučení. Veřejnou podporu AZE nutno upravit tak, aby byly konkurenceschopné a lépe integrovatelné do energetických soustav. Členské státy se musí zdržet retroaktivních opatření. Ta mají negativní dopady na důvěru investorů. Používané technologie (fotovoltaika, větrné elektrárny, vodní elektrárny, biomasa) mohou postupně konkurovat tradičnějším zdrojům. Pokud jim budou vypláceny dotace, je nutné vázat je na tržní ceny a motivovat investory k budování dalších kapacit v závislosti na potřebách trhu: „Respektovat zásady hospodářské soutěže a udržitelného rozvoje AZE znamená v praxi usilovat o nastavení stejných pravidel hry pro všechny technologie (kupř. vyváženost povinností pro všechny technologie připojené k veřejné síti). To povede k postupnému odstraňování dotací na instalované technologie.“ Nízkouhlíkové technologie v rané fázi vývoje (kupř. příbojové a přílivové elektrárny) by měly využívat spíše výhody opatření zaměřených na podporu výzkumu a vývoje než dotace.
PODPOROVAT VŮDČÍ POSTAVENÍ EVROPY NA POLI ZELENÝCH TECHNOLOGIÍ
Nový evropský program výzkumu, technologického vývoje a inovací Horizont 2020 by měl sehrát klíčovou roli při přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. Podle generálních ředitelů výzkum a vývoj musí pomoci celému sektoru energetiky a průmyslu při zavádění nízkouhlíkového hospodářského systému, zejména zapojením evropských subjektů do konkrétních projektů. Jde např. o inteligentní technologie, ukládání a využívání uhlíku, skladování energie, řízení spotřeby na straně poptávky, systém P2G, modernizace distribuční sítě, břidlicový plyn (v Evropě), infrastruktura pro alternativní paliva nebo nově vyvíjené AZE. Vedle evropských fondů je na podporu inovačního procesu, který povede ke konkurenceschopnému zavádění uvedených technologií, nutné použít koherentní a společnou politiku výzkumu a vývoje.
DIVERZIFIKOVANÝ, NÁKLADOVĚ EFEKTIVNÍ, NÍZKOUHLÍKOVÝ ENERGETICKÝ MIX
Existence silné evropské ekonomiky je podmíněna spolehlivým a diver- zifikovaným energetickým mixem a tomu odpovídající infrastrukturou. Diverzita energetických zdrojů (včetně domácí produkce) a kanálů má zásadní význam. „AZE a nízkouhlíkové konvenční zdroje se musí navzájem doplňovat,“ zdůraznili generální ředitelé. „Pokud chceme evropským spotřebitelům zajistit bezpečnost dodávek a zároveň podporovat růst ekonomiky s ohledem na nákladovou efektivitu, Evropa potřebuje všechny typy energií. Vyvážený energetický mix vycházející z příslušných tržních cenových signálů je klíčový prvek reformované evropské energetické politiky. Nákladově efektivní nízkouhlíkové dodávky energií musí vycházet ze spravedlivé konkurence mezi různými nízkouhlíkovými technologiemi. Proto se národní plány v oblasti nízkouhlíkových technologií musí soustředit na společný trh a je nutné je monitorovat na úrovni EU.“
AKCENT NA DIVERZIFIKACE DODÁVEK
Vedle lepšího využívání stávajících zdrojů a infrastruktur je nutné podporovat další diverzifikaci dodávek plynu a dovozních tras uváženým zrychlováním procesu rozšiřování dálkových vedení a přeshraničních propojení. Projekty budování energetické infrastruktury by měly být připravovány především s ohledem na příslušné signály trhu. Zavedený regulační rámec by měl podporovat dlouhodobé investice při zajištění rozumné návratnosti prostředků vložených do efektivního rozšiřování infrastruktury. Téma energie musí mít podle generálních ředitelů zásadní význam v kontextu vyjednávání dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství. Konečná verze dohody musí obsahovat ustanovení o volném vývozu zkapalněného zemního plynu a ropy mezi EU a USA a odstranění obchodních bariér. Aby se tyto obchodní příležitosti staly v nadcházejících letech realitou, je nutné zrušit omezení na obou stranách Atlantiku. Nový zdroj umožní lépe slaďovat ceny energií pro americký a evropský průmysl. Souběžně s tím musí Evropa podpořit exploataci svého domácího energetického potenciálu. Tyto zdroje mohou sehrát významnou stabilizační roli pro určování cenové hladiny v Evropě a zajistit větší nezávislost na dovozu energií ze zemí mimo EU. Vždy je třeba zohledňovat ekologické aspekty.
BEZPEČNOST DODÁVEK
Odstraňování nerovností na energetickém trhu je priorita. Bude-li to třeba, pak i zavést novou koncepci trhu, která zajistí rovné podmínky na základě kombinace energetických a kapacitních trhů/mechanismů. Jinak bude ohrožena bezpečnost dodávek, což nakonec povede k nepředvídatelnému nárůstu regulačních zásahů ze strany národních vlád. Mechanismy kapacitního odměňování (CRM) nepředstavují další dotace, ale součást nové podoby trhu a platby za služby, které zajistí kvalifikovanou dostupnost a bezpečnost dodávek energií. Měly by vycházet z celoevropských principů: » být otevřené nejen pro výrobce (včetně skladování), ale i pro systémy řízené poptávkou a pro přeshraniční subjekty, kde je to fyzicky možné (kupř. pro propojení s evropskými zeměmi); » bez upřednostňování nových elektráren nebo vybraných technologií. Dobře fungující trh s energiemi v EU musí být postaven na rovných pravidlech, jejichž výsledkem bude životaschopná konkurence a kde sektor energetiky dokáže reagovat na nové příležitosti a spotřebitelé využívat předností trhu, jenž je spolehlivý a stabilní. Důležitá bude snaha zabránit segmentaci vnitřního trhu EU.
PRUŽNĚJŠÍ, TRANSPARENTNĚJŠÍ A PROPOJENĚJŠÍ VNITŘNÍ TRH
K tomu, aby byly nastaveny rovné podmínky pro všechny, je podle generálních ředitelů důležité v plném rozsahu a ve všech členských zemích realizovat III. energetický balíček. Fungující a propojený vnitřní trh s energiemi je klíčový z hlediska zlepšení spolehlivosti a výkonnosti systémů EU. Zejména je nutné zajistit pokrok v oblasti propojování trhů s elektřinou. Přeshraniční spolupráce v rámci EU (v oblastech CRM, podpory AZE atd.) je podmíněná kvalitním vedením, aby se zabránilo národní roztříštěnosti. „Chceme více Evropy, více trhu, více konkurenceschopnosti, stability a možností dlouhodobě plánovat, které umožní sektoru energetiky znovu naplňovat své poslání, tedy dodávat zákazníkům čistou, efektivní a spolehlivou energii,“ uvedli na závěr prohlášení generální ředitelé evropských energetických společností. /uai/