Na tom, že věda je zajímavou oblastí lidského konání, se shodnou čtyři z pěti lidí. Zároveň skoro desetinu populace děsí, co všechno se dá za pomoci vědy dokázat. Obecně lidé přiznávají, že toho o vědě vědí málo a nedovedou si ji představit v běžném životě. To vše vyplynulo z průzkumu technologické společnosti 3M, která už více než sto let přenáší vědecké poznatky do praxe. Žádné vědecké bádání se neobejde bez přirozené zvídavosti a stejně tak vědecké poznatky obvykle vzbuzují pozornost. Většinu lidí věda zajímá, ačkoliv s přibývajícím věkem jí pozornosti mírně ubývá. Celosvětově projevuje o vědecká témata největší zájem věková kategorie mezi 18 a 34 lety, u níž se nabízí souvislost s univerzitním vzděláváním. Výsledky ze střední Evropy hovoří odlišně. Reputace vědy mezi věkovou skupinou vysokoškoláků a doktorandů je také silná, ale ještě více vědě fandí lidé ve středním věku (35 až 50 let, 87 %). Průzkum přinesl ještě jeden zajímavý poznatek, a sice že skoro polovina lidí věří pouze těm vědeckým tvrzením, která jsou v souladu s jejich přesvědčením. Více než třetina lidí, ať už vědcům fandí, nebo ne, je k jejich závěrům skeptická. Nejčastěji uváděným důvodem je to, že existuje řada vědeckých poznatků, které se navzájem vyvracejí, anebo prostý fakt, že lidé nedůvěřují věcem, kterým nerozumějí. „Jedním z nejlepších způsobů, jak zvýšit podporu vědy, je ukázat lidem, co jim přináší v každodenním životě. Ve 3M se snažíme inspirovat lidi k tomu, aby si význam vědy uvědomovali na každém kroku,“ říká Mike Roman, generální ředitel a předseda představenstva společnosti 3M. Věda přináší naději Lidé vidí ve vědě naději pro řešení současných globálních problémů, zejména v otázkách životního prostředí. Nejvýraznější podporu má ale věda v oblasti medicíny. Celkem 64 % dotázaných například předpokládá, že vědci naleznou lék na chronické nemoci, jako je rakovina, ještě v průběhu jejich života. Na druhou stranu je vidět, že jsou oblasti, kam lidé vědu ještě pouštět nechtějí. Tak třeba 79 % dotázaných by upřednostnilo lidského asistenta před robotickým. Věda na každém kroku Více než třetina respondentů (36 %) ale také tvrdí, že kdyby věda neexistovala, jejich život by se nijak nezměnil. Málokdo si však uvědomuje, že s výsledky vědeckých poznatků se setkáváme v každodenním životě. Ať už to jsou třeba samolepicí bločky v kanceláři, náplasti v domácí lékárničce, fonendoskop na krku lékaře nebo chytré materiály v dopravních prostředcích, věda je všude kolem nás. „Pro nás ve 3M je věda velmi důležitá a zajímá nás, jaký názor o ní panuje ve světě. Proto se snažíme zvyšovat všeobecné povědomí o vědě a zároveň odstraňovat předsudky, které jsou s ní spjaty,“ říká Jayshree Seth, která má ve 3M na starosti také propagaci vědy. Názory vědců jsou pro lidi st ále relevantn í Mezi lidmi ve střední Evropě panuje přesvědčení, že nejdůležitějším atributem k úspěšné vědecké kariéře je inteligence a že práce vědce je určena pouze géniům. Ve světě se ale ještě větší význam přikládá zvídavosti. Tak jako tak vědci mají u veřejnosti respekt. Možná i proto si vyjádření vědců k odborným tématům udržuje větší kredibilitu než názory přátel, rodiny a kolegů nebo informace na sociálních sítích. Každopádně, alespoň základní povědomí o vědě by měl mít podle 88 % respondentů úplně každý, bez ohledu na to, jakou práci vykonává. Typickou profesí, která vyžaduje technické vzdělání a porozumění vědě, je podle 80 % lidí kosmonaut, případně také elektrikář (50 %). Ve střední Evropě lidé přisuzují překvapivě vysoké nároky na odborné znalosti také bankéřům (48 %). /tz/ Průzkum mimo jiné odhalil, že: 27 % dotázaných by se raději vzdalo sexu než svého chytrého telefonu; 15 % dotázaných by raději oslovilo 5 000 nových sledujících na sociálních sítích, než aby získali 5 opravdových přátel; 45 % dotázaných věří pouze těm vědeckým poznatkům, které jsou v souladu s jejich vlastním přesvědčením; kdyby se lidé (58 % celosvětově a 43 % ve střední Evropě) mohli vrátit v čase, zvolili by si kariéru související s vědou; skoro třetina respondentů po celém světě uvedla, že se na vědeckou kariéru nedala proto, že dostatečně nestudovala. Ve střední Evropě 35 % lidí uvedlo, že si nepřipadali dost chytří; mezi předměty, které ve škole respondentům moc nešly, hraje celosvětově prim zejména matematika (26 %), ve střední Evropě to jsou obecně přírodní vědy (25 %).
