Budoucí mechatronici a automobiloví inženýři studující na liberecké univerzitě mají při výuce k dispozici flotilu elektrovozidel i vlastní dobíjecí stanici. Budoucí mechatronici a automobiloví inženýři studující na liberecké univerzitě mají při výuce k dispozici flotilu elektrovozidel i vlastní dobíjecí stanici. Technická univerzita v Liberci (TUL) využije ve výuce nových studijních programů Mechatronika a Automobilové inženýrství vlastní testovací prototyp elektrovozu eŠus, který vytvořili pro školicí a testovací účely studenti doktorských studijních programů fakulty strojní a fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií, a také novou elektrickou motorku, vyvíjené posledních sedm let ve spolupráci obou fakult. Kvalitu výuky navíc nově významně zvýší i tovární vozy Škoda s elektropohonem – Škoda Superb iV a CITIGOe iV.
Škoda CitiGOe iV S výrobcem uváděným dojezdem 252 km v cyklu WLTP [Worldwide Harmonised Light Vehicles Test Procedure – celosvětově odsouhlasený testovací standard měření pro lehká užitková vozidla a popisující nová pravidla určování hodnot spotřeby paliva automobilů – pozn. red.] je Škoda CitiGOe iV prvním univerzitním elekt roautem, které smí na silnici. Vozidlo v sestavě s wallboxem (domácí dobíječka) a dalším příslušenstvím stálo 400 tisíc korun bez daně a patří fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových stu- dií (FM). „Elektroauto můžeme testovat nejen na válcové brzdě v laboratoři, ale i na veřejných komunikacích. Průběžně budeme vyhodnocovat stav baterie, zjistíme, jak ‚spolupracuje‘ s nabíječkami jiných výrobců. Díky našemu plnohodnotnému diagnostickému vybavení chceme každých 10 tisíc km sledovat, co se s baterií děje. Zda například vydrží výrobcem deklarované tisíce ujetých kilometrů,“ informoval Pavel Jandura z FM.
Prototyp Škody Superb iV Další vůz, který mají studenti k dispozici, je sice bez registrační značky, a tedy bez možnosti provozu na veřejných komunikacích, reprezentuje však plug-in hybridy, kde elektropohon tvoří alternativu ke spalovacímu motoru. Univerzitě jej darovala v nejvyšší výbavě společnost Škoda Auto. Protože nemá homologaci, na silnici nesmí. Je ale i tak velkým pozitivem pro výuku. Na válcové brzdě a s naprogramovanou zátěží bude mít například řidič před čelním sklem monitor s nadefinovanou trasou. Pojede tak, aby sledoval předepsaný jízdní cyklus. Diagnostické vybavení dokáže sbírat data z baterie nebo pohonu. Superb iV také na rozdíl od CitiGOe obsahuje moderní komfortní elektroniku a asistenční systémy, jejichž vývoj v současné době zažívá velký boom. V rámci výuky bude auto možné rovněž rozebrat na jednotlivé komponenty. „Hybridní pohon je z hlediska výuky mechatroniky zajímavá technologie. A minimálně deset let tu ještě bude v prodeji množství elektrifikovaných vozů se spalovacím motorem,“ poznamenal Pavel Jandura.
Vlastní dobíjecí stanice Univerzita zároveň uvedla do provozu vlastní rychlodobíjecí stanici s nabíjecím výkonem až 50 kW. Stanice podporuje standardy CCS, CHAdeMO a Typ 2. Vlastní přívod napájení stanice je dimenzován pro výkon až 150 kW. CitiGOe má baterii o celkové kapacitě 36,8 kWh a ta se na univerzitní nabíjecí stanici dostane z 10 na 80 % kapacity za 40 minut. Pořízení uvedeného vybavení pro výuku získala univerzita díky podpoře z rozvojových projektů MŠMT a EU, Vzdělávací infrastruktura TUL pro zvyšování relevance, kvality a přístupu ke vzdělání v podmínkách Průmyslu 4.0. Získala tak veškerou potřebnou techniku a laboratorní přístrojové vybavení pro zabezpečení kvality výuky nového bakalářského studijního programu Mechatronika na FM TUL. Výuka začne od příštího akademického roku. Díky synergickému propojení fakult univerzity budou mít přístup k vybavení i studenti fakulty strojní, konkrétně v rámci předmětu E-mobilita, který je zařazen v nově akreditovaném magisterském studijním programu Automobilové inženýrství. /Jaroslava Kočárková/
