Kooperativní postup při výuce zpracování plastů zvolily v dubnu 2016 tři vysoké školy: Fakulta strojní Technické univerzity v Liberci (FS TUL), Hochschule Zittau/Görlitz a Technische Universität Dresden při realizaci mezinárodního tříletého projektu GreK. Do projektu, který je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Programu spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014–2020, se zapojili i zástupci průmyslové praxe a výzkumných institucí na obou stranách hranic – v Libereckém kraji a v německém regionu Oberlausitz. „Plastikářský průmysl je jeden z nosných pilířů ekonomiky prakticky na celém světě. V Libereckém kraji tento obor představuje jeden z nejvýkonnějších průmyslových segmentů a výchova odborníků s odpovídajícím vzděláním je nutností pro další rozvoj tohoto průmyslového odvětví. Jsem proto rád, že se nám podařilo akreditovat nový magisterský studijní program Technologie plastů a kompozitů. První studenti mohou v tomto programu začít studovat na naší fakultě už letos v září. Spolupráce s německými partnery z vysokých škol a firem v rámci projektu GreK už přináší a v budoucnu jistě přinese další synergické efekty ve výuce moderních metod zpracování plastů zohledňující potřeby průmyslové praxe. Zvolili jsme správný směr. To potvrzuje mimo jiné fakt, že pedagogickou i vědecko-výzkumnou činnost přeshraničního charakteru podpořil i Fraunhoferův institut v Žitavě, světová špička ve výzkumu a aplikaci vědeckých objevů do praxe,“ říká prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld, děkan Fakulty strojní TUL. Plastikářský průmysl je považován za perspektivní obor a vývoj zaměřený na technologie v této oblasti nabírá soustavně na intenzitě. V pohraničních regionech Oberlausitz a Liberecko se vyvinul ve významné klíčové odvětví s téměř třemi stovkami podniků. „V pohraničí se možná více než jinde projevuje nedostatek vysokoškolsky vzdělaných technických odborníků, kteří mají potřebné znalosti o zpracování plastů, o polymerech a konstrukci plastových dílů i forem,“ konstatuje koordinátor projektu Luboš Běhálek a zdůrazňuje, že v rámci česko-německého projektu se podařilo vyvinout nové didakticky upravené výukové akce. Spolupráce s Vysokou školou Zittau/Görlitz, která už před čtyřmi lety otevřela nové zaměření „Technologie zpracování plastů“ (respektive funkčně integrované technologie), přinesla pro libereckou univerzitu mnoho užitečných podnětů. Na liberecké univerzitě se výuka v oblasti technologií zpracování plastů vyprofilovala na katedře strojírenské technologie fakulty strojní, patřící k tuzemským pracovištím s významnými pedagogickými a vědeckovýzkumnými a inovačními úspěchy. Konkrétním výzkumným příkladem je třeba úspěšná spolupráce s českým závodem kanadského výrobce automobilových dílů Magna Exteriors (Bohemia) v Liberci na společném projektu využití přírodních vláken při výrobě plastových dílů technologií vstřikování s cílem nahradit minerální a syntetická plniva v plastových dílech materiály přírodními. Úspěšný vývoj byl završen podáním řady národních a mezinárodních patentů. Dobře funguje i spolupráce v oblasti výzkumu zpracování plastů vytlačováním a extruzním vyfukováním pro výrobu dutých těles. Výsledkem společného vývoje katedry strojírenské technologie se společností GDK, spol. s r. o., v Kolové u Karlových Varů zaměřeného na výzkum a vývoj progresivního chlazení netradičními médii, byl světově originální vyfukovací stroj s integrovaným systémem interního chlazení injektáží kapalného CO2. To přineslo výrazné navýšení produktivity výroby. Přeshraniční síť spolupráce CroBoPlast Také Německo má velmi rozvinutý plastikářský průmysl. Těsné sousedství obou škol vytváří podle realizátorů projektu dobré podmínky pro intenzivnější spolupráci v oblasti výuky zpracování plastů. „Například díky intenzivnější spolupráci našich škol se podařilo navýšit nabídky stáží a odborných praxí přímo ve výrobě, a zvýšit tak nedostatečnou mobilitu studentů v tomto oboru,“ uvedl profesor Lenfeld. Dodal, že pro podporu výukové a výzkumné činnosti byla v rámci projektu GreK vybudována a upevněna přeshraniční síť podniků a institucí zabývajících se zpracováním plastů CroBoPlast. Ta podle něj přispěje k užšímu propojení průmyslu se vzděláváním a výzkumem, a tím i k odbourávání výukových bariér v příhraničních oblastech. „Tak se logicky posílí regionální hospodářství a zlepší se celkově sociální podmínky na obou stranách hranic,“ věří děkan. Cílem sítě CroBoPlast byly pravidelné odborné diskuze zaměřené na podporu terciárního i celoživotní vzdělávání odborníků z praxe. Společných setkání se zúčastnili čeští i němečtí studenti a akademici partnerských univerzit, vědečtí pracovníci a zástupci česko-saského průmyslu i Krajské hospodářské komory Liberec. Ve spolupráci s firmou BGS Beta- -Gamma-Service GmbH a Magna Exteriors (Bohemia), s. r. o., proběhly odborné přednášky na téma využití radiačního síťování plastů v technické praxi nebo inovací materiálů, procesů a technologií výroby plastových nárazníků. Na loňském setkání 27. března v Žitavě představila liberecká univerzita mimo jiné nové unikátní 3D výukové modely vstřikovacích a vyfukovacích forem zhotovené aditivními technologiemi, které přispějí k efektivní výuce a snazšímu pochopení problematiky konstrukce forem pro technologické procesy zpracování plastů. „Kvalitní technické vzdělání je základem pro zachování konkurenceschopnosti firem,“ zdůrazňuje Luboš Běhálek a s uspokojením konstatuje, že v rámci projektu bylo pro česko-německé studenty připraveno sedmdesát dvojjazyčných přednášek a cvičení, čtyři společná vědecká praktika a praktický třídenní workshop. „Přítomnost na zahraničních pracovištích byla zajímavá. Ocenil jsem například možnost aktivně se zúčastnit na výrobě tvarově náročného laminátového profilu vlakové konstrukce přímo ve výrobním závodě firmy RCS GmbH Königsbrück. Nám, libereckým studentům, se otevřely možnosti spolupráce se saskými firmami a němečtí studenti zase mohou spolupracovat s těmi českými,“ ocenil přeshraniční výuku student TUL Filip Veselka. Nová dvoujazyčná skripta Studium zaměřené na zpracování plastů usnadní studentům nová dvoujazyčná skripta, na jejichž tvorbě se podíleli obě vysoké školy v Žitavě a v Liberci. Jak uvádí profesor Lenfeld, skripta pro studenty bakalářského studia se zabývají základy plastikářských technologií, pro magisterské studium jsou skripta orientována na moderní plasty (např. s vysokou rázovou houževnatostí, vynikající teplotní i chemickou odolností, dlouhou životností nebo se schopností biologického rozkladu), technologie vstřikování a laminování a také na konstrukci plastových a laminátových dílů. Podle profesora Lenfelda přispěl projekt GreK ke konkrétní spolupráci mezi partnery na obou stranách hranic. „Odbourávání jazykových bariér, společné výukové aktivity, společné vývojové úkoly a diskuze nad současnými problémy vytvoří dobrý základ pro zaměstnanost mladých lidí a předpoklady k tomu, aby se v této oblasti potřební odborníci usadili natrvalo. To povede i k lepšímu vzájemnému poznání a k užším kontaktům v dalších oblastech – včetně kultury a společenského života,“ hodnotí profesor Lenfeld spolupráci s německými partnery. Jaroslava Kočárková
