Vědci Washingtonské státní univerzity objevili nový způsob, jak efektivně získávat vodík z molekul vody. Používají k tomu laciné kovy nikl a železo, z nichž během pětiminutové úpravy vyrobí velké množství velmi kvalitního katalyzátoru. Taková technologie by mohla významně podpořit rozvoj vodíkové energetiky. Spolehlivé získávání energie a její skladování jsou klíčové pro energetiku čistých energií. Problém se solární a větrnou energetikou je v tom, že produkují energii jenom nárazově. Proto je kriticky důležité mít k dispozici efektivní systém pro skladování elektřiny ze solárních a větrných farem, který zatím schází. Mezi nejslibnější přístupy přitom patří použití nadbytečné elektřiny z obnovitelných zdrojů pro rozkládání, čili elektrolýzu vody na vodík a kyslík. Vodík má přitom nesčetné možnosti využití v průmyslu i v energetice. Rozklad vody na vodík a kyslík ovšem není úplně jednoduchý. Obvykle vyžaduje katalyzátory z drahých kovů, zejména platiny nebo ruthenia, které jsou pochopitelně finančně nákladné. Mnohé z metod elektrolýzy vody jsou také velmi náročné na spotřebu energie. Problematické je často i to, že používané katalyzátory nevydrží v agresivním prostředí příliš dlouho. Yuehe Lin a jeho kolegové vytvořili velmi porézní nanopěnu z niklu a železa, která jako katalyzátor elektrolýzy vody funguje lépe než většina používaných katalyzátorů, včetně těch z drahých kovů. Nanopěna připomíná nepatrnou mycí houbu. Díky své unikátní atomární struktuře a velikému rozsahu aktivního povrchu může nanopěna katalyzovat elektrolýzu vody s menší spotřebou energie nežli jiné katalyzátory. První laboratorní testy ukazují, že po 12 hodinách práce katalytická aktivita nanopěny poklesne jen zcela nepatrně. Předností nanopěny je, že je možné ji vyrobit levně, rychle a ve velikých množstvích. Autoři nového nanomateriálu už připravují testy nanopěny v průmyslovém měřítku.
