Letošní Farnborough International
Airshow, největší letecký
veletrh na světě, se zaměřil především
na velká letadla a jejich velké
problémy. Přinesla samozřejmě
i technické zajímavosti a novinky.
O pozornost 130 000 návštěvníků
se ucházelo 1480 vystavovatelů
z 35 zemí. Více než 100 strojů se
každodenně účastnilo předváděcích
letů.
LETECKÁ BITVA POKRAČUJE
V letecké branži dominují Airbus
a Boeing. Už leta svádějí tvrdý
konkurenční boj. Nebylo tomu
jinak ani ve Farnborough. V roce
2003 mohlo evropské konsorcium
poprvé přetrumfnout svého amerického
rivala v počtu dodávek.
Modely A320 se dobře prodávaly,
ale s dalšími plány na obrovské
A380 a A350 nastaly potíže.
Experti předpokládají, že letos
získají oba výrobci jen polovinu
zakázek v porovnání s výborným
předchozím rokem. A Boeing získává
náskok. Ve hře je také spor
Evropské unie s USA o státní dotace.
Zatímco EU podporuje Airbus
zcela nepokrytě, poskytují Spojené
státy prý podporu Boeingu nepřímo.
AIRBUS S DOTACEMI A SLIBY
Po zdrcující kritice rozčílených
zákazníků lamentujících nad oddalovanými
dodávkami a po rozčilování
akcionářů nad tenounkou knihou
objednávek představil Airbus sebevědomé
plány. Nový šéf evropského
leteckého gigantu Christian Streiff
oznámil, že si od partnerských zemí
(Německo, Francie, Velká Británie
a Španělsko) vyprosil další miliardové
subvence.
Jako východisko ze současné krize
způsobené zpožděním projektu
obřího letadla A380 a rozpory
v německo-francouzském managementu
koncernu, vidí nové vedení
v nové verzi A350 prezentované
pod označením A350 X-WB (Xtra
wide body). Novinka nabízí více
komfortu a menší spotřebu pohonných
hmot. Dosud se v A350 počítalo
s 270 až 350 cestujícími, nyní
se předpokládaný počet snižuje na
250 až 300 lidí. A350 X-WB-900
bude mít širší trup a pojme 314 cestujících
ve třech třídách a dolet bude
činit 15 800 km. Poprvé má být
nový Airbus nasazen na dlouhé trasy
teprve v polovině roku 2012, zatímco
původní termín byl stanoven na
začátek roku 2010. Letos v říjnu by
měl dostat tento plán požehnání jak
od mateřského koncernu EADS, tak
od britského menšinového akcionáře
BAE Systems. Náklady na vývoj
této novinky se odhadují na 8 miliard
eur, i když se původně uvažovalo
o poloviční sumě.
V globálním boji s firmou Boeing
se Airbus snaží získat lepší pozici
díky průmyslové kooperaci s jinými
zeměmi, především v Asii. Společně
s Čínou chce vyrábět některé typy
rodiny A320.
BOEING MÁ DOBŘE NAKROČENO
Manažéři Boeingu jsou se svou
pozicí spokojeni a na letecké show
se tím netajili. Není divu, neboť
předpokládají, že jejich B787
Dreamliner přijde na trh nejméně
o tři roky dřív než konkurenční
A350 X-WB-900. Boeing 787 ve
třech variantách počítá s 210 až 330
pasažéry. Možná, že dojde ještě na
čtvrtou variantu. Je zřejmé, že širší
nabídka má šanci uspokojit více
potenciálních zákazníků.
Ovšem i Boeing musel překonat
technické a manažérské problémy,
jak ve Farnborough přiznal Alan
Mulally, šéf sekce výroby dopravních
letadel. Především vzrostla
hmotnost letadla, jehož předností
má být nízká spotřeba pohonných
hmot, a potíže způsobily i zpožděné
subdodávky od dodavatelů.
V honu na zákazníky nyní Boeing
jasně předhonil Airbus a hlásí nové
miliardové objednávky. Jako první
chce nasadit B787 Dreamliner do
běžného provozu japonská společnost
All Nippon. Právě totiž začíná
v Japonsku výroba v novém montážní
závodě pro B787 v Fuji Heavy
Industries. Boeing 787 Dreamliner
má ve verzi pro 250 cestujících
dolet 15 700 km, pro 290 lidí je to
16 300 km a třetí verze určená až
pro 330 pasažérů slibuje dolet 6500
km. Proti obdobným současným
letadlům má Dreamliner spotřebu
nižší o 20 procent.
I přes vysokou cenu ropy předpokládá
Boeing letos silný ekonomický
růst v civilním sektoru. Přírůstek
u dopravních letadel se odhaduje na
pět procent a v nákladních letadlech
dokonce šest procent. Řada leteckých
společností je zisková a konkurenční
tlak je nutí snižovat provozní
náklady, především spotřebu
pohonných hmot, což vede k investicím
do modernizace jejich flotil.
EVROPSKÝ TAJFUN: LEPŠÍ
NEŽ JEHO POVĚST
Bojový letoun Eurofighter
Typhoon se těšil značnému zájmu
návštěvníků, i když nejde o novinku.
Jak na veletrhu uvedl Aloysius
Rauen, obchodní ředitel konsorcia
Eurofighter, bylo dosud dodáno 80
těchto letadel a letci je označují za
spolehlivá a výhodná i pro budoucnost.
Na dalších 638 strojů jsou už
přijaty objednávky.
Eurofighter je víceúčelový bojový
letoun tzv. čtvrté generace vyvinutý
ve spolupráci Německa, Anglie, Itálie
a Španělska. Cena činí 83 mil. eur
a Bundeswehr objednal 180 těchto
letadel za 24 mld. eur. Jednomístný
Eurofighter platí za jeden z nejmodernějších
strojů na světě. Při letu
dvojnásobně přesahuje rychlost
zvuku (Mach 2) a je snadno ovladatelný,
což jej předurčuje zvláště pro
letecké souboje. Potřebuje startovací
dráhu dlouhou jen 700 m a unese
23 t. Rozpětí křídel činí téměř 11 m
a jejich plocha 50 m2, délka letadla
je necelých 16 a výška 5,28 m.
V minulých dnech obdržela
německá armáda první čtyři stroje
a zbývající budou dodány do roku
2015.
Testovací letoun v italských barvách
(IPA2) letos dokázal při příčném
zrychlení větším než 8g odpálit
raketu středního doletu vzduchvzduch,
čehož dosud nebylo schopné
žádné jiné letadlo. Letos si piloti
vyzkoušeli také lety s bombami
naváděnými laserem.
První úvahy o společném evropském
bojovém letadle se táhnou od
70. let. V roce 1983 bylo založeno
konsorcium pro jeho vývoj a výrobu,
ovšem nejen technické potíže,
ale především politické a finanční
problémy stanovený cíl stále oddalovaly.
Prototyp startoval poprvé
sice v březnu roku 1994, ale trvalo
mnoho dalších let, než se zúčastněné
státy dohodly na konečné verzi.
RUSOVÉ SE HLÁSÍ
Stále více ruských firem se podílí
na výrobě nových letadel společností
Boenig a Airbus. Jak uvedl
Sergej Kravčenko, ředitel společnosti
Boeing pro Rusko a další
země bývalého Sovětského svazu,
jde především o dodávky firmy
Titan pro B787 Dreamliner.
Titanová konstrukce tvoří až 20
% trupu letadla. Velká část by se
měla vyrábět ve Spojených železárnách
Verchnaja Salda, s nimiž
Boeing založil společný podnik.
Přímo na veletrhu podepsal Boeing
smlouvu s ruským leteckým holdingem
Suchoj o kooperaci při
obrábění titanových součástek
v Komsomolsku na Amuru. Američané
budou dohlížet na výrobní
proces, aby výsledek odpovídal
americkým standardům kvality.
Jistě není bez zajímavosti, že
v konstrukčním centru Boeing
v Moskvě pracuje 1200 inženýrů,
kteří se dříve podíleli na výrobě
letadel Iljušin, Suchoj a dalších.
Šéf výrobce raket Energia Nikolaj
Sevastjanov na veletrhu uvedl, že
firma na základě modernizované
verze kosmické lodi Sojuz vyvinula
meziorbitální tahač pro vícenásobné
použití s názvem Parom (Trajekt).
Parom může dopravit na mezinárodní
kosmickou stanici ISS až 12
t materiálu, zatímco nosnost nákladní
dopravní lodě Progress na jedno
použití byla jen 2 t. Parom nabízí
možnost snížit dopravní náklady
na přepravu na ISS až o 75 procent.
Jeho životnost je 15 let. Je vybaven
motory a slunečními bateriemi
a kromě hermeticky uzavřených
kontejnerů se zbožím může dopravovat
na oběžnou dráhu také například
platformy s výzkumnými aparaturami,
jež nevyžadují dokonale
uzavřený prostor.
MOHUTNÝ JAKO SUPER HERCULES
"Naše letadlo C-130J Super Hercules
je integrální součástí světové
letecké dopravy," prohlásil na veletrhu
Ross Reynolds, viceprezident
Lockheed Martin pro tuto komoditu.
"Ať už se jedná o nasazení v boji,
při udržování míru nebo při humanitárních
operacích v oblastech
postižených katastrofami prokazuje
denně své přednosti. Osvědčil se
v Iráku i v Afghanistánu."
Jen několik letadel současnosti
lze nazývat legendou. Ale C-130
nazvaný Hercules po bájném řeckém
silákovi mezi ně patří. Vývoj
C-130 začal v roce 1951 a o tři roky
vzlétl prototyp. Sériová výroba byla
zahájena v roce 1956 a od té doby se
zhotovilo více než 2200 strojů v 70
variantách, jež létají ve více než 60
zemích světa. Hercules slouží jako
obrovské tankovací letadlo pro
doplňování pohonných hmot menších
strojů za letu, osvědčuje se jako
hasičské letadlo, při zásobování
výzkumných středisek v Antarktidě.
Díky své vysoké stabilitě byl Hercules
(WC-130B/E/H/J) vyslán přímo
do oka hurikánu a v centru bouře
tak mohli vědci získat důležitá data
o vzniku tohoto přírodního úkazu,
což vedlo k optimalizaci varovného
systému. Herkules může přepravovat
128 vojáků s bojovou výzbrojí
nebo 92 parašutistů anebo 95 pacientů
na nosítkách. V závěru války
s Vietnamem evakuoval ze Saigonu
při jednom letu dokonce 452 lidí
a přetížen o 1 tunu doletěl na letiště
v Thajsku vzdálené čtyři hodiny.
Na veletrhu však padla otázka,
zda letadlo s takovou historií může
být dominantní i v 21. století. Konstruktéři
se domnívají, že ano. Jeho
modernizace totiž průběžně pokračuje.
Například proti dřívějšímu
typu C-130E se jeho maximální
rychlost zvýšila o 21 procent na 724
km/h. Unese téměř 17 tun nákladu.
Může létat o 40 % výš a dolet je
o 40 % delší. Díky novým motorům
a vrtulím může dosáhnout výšku 9
km během14 min a spotřeba paliva
se snižuje o 15 %. Soustavně se
vylepšují jeho manévrovací a řídicí
možnosti, a tím se i zvyšuje jeho
bezpečnost. To jsou charakteristické
rysy letadla budoucnosti. KAREL SEDLÁČEK