Využití elektrických motorů v letectví by mohlo eliminovat nejen přímé emise uhlíku, ale také až o 90 % snížit náklady na palivo, až o 50 % zlevnit údržbu a také o téměř 70 % redukovat hluk. Prognózy uvádějí, že ačkoliv v roce 2019 představovala letecká doprava „jen“ 2,5 % celosvětových emisí uhlíku, do roku 2050 by se tento podíl mohl až ztrojnásobit. Pandemie sice aktuálně srazila leteckou přepravu na minimum, ale po krizi lze opět očekávat její mohutný nárůst. S ním by přišly i negativní dopady na životní prostředí. I proto se konstruktéři v čím dál větší míře zabývají otázkou využití elektromotorů v oblasti letectví. Elektrická letadla čelí nákladovým a regulačním překážkám, ale investoři, inkubátory, korporace a vlády nadšené pokrokem této technologie významně investují do jejího rozvoje. Přibližně 250 milionů dolarů proudilo do start-upů elektrického letectví v letech 2017 až 2019. V současné době probíhají vývoje a testy asi 170 elektrických letadel. Většina jich je určena pro soukromé, firemní a příměstské cestování, ale například Airbus tvrdí, že do roku 2030 plánuje mít verzi letounu pro 100 cestujících.
S Alicí do zaměstnání Situace je aktuální především v USA (a také v Austrálii), kde mnoho lidí používá letadla pro cestu do práce. V této souvislosti nedávno zaujala zpráva, že Cape Air, jedna z největších amerických regionálních leteckých společností, usiluje o to, být mezi prvními společnostmi, které rozšíří svůj letecký park o elektrická letadla Alice společnosti Eviation, určená pro přepravu devíti cestujících. Dan Wolf, generální ředitel Cape Air, řekl, že je k tomuto rozhodnutí vede nejen ohled na životní prostředí, ale také snaha o úspory provozních nákladů. Elektromotory mají obecně delší životnost než motory na uhlovodíkové palivo v současných letadlech. Potřebují generální opravu až po 20 000 hodinách provozu, zatímco současné motory už po 2 000 hodinách. Regionální cestování je přitom velkou součástí leteckého průmyslu. V roce 2017 připadala podle časopisu Business Insider polovina ze 4 miliard prodaných letenek na regionální lety, ale letecké společnosti pro tyto linky často používají letadla, která jsou schopna létat přes Atlantik. To je zbytečné a drahé. Izraelský start-up Eviation, který začal stavět Alici, svůj první elektrický letoun, v roce 2017, se proto rozhodl, že nepůjde cestou elektrifikace některého z existujících letadel, ale vyvine zcela novou koncepci. Alice je určena pro regionální lety do vzdálenosti 1 000 km cestovní rychlostí 500 km/h. Je tedy výhodná pro cesty například ze San Jose do San Diega nebo z Londýna do Prahy. Zatímco konvenční letadla létají rychleji, elektrická jsou o dva až tři řády tišší a stačí jim kratší startovací a přistávací dráhy. Tyto faktory znamenají, že mohou létat na menší letiště, blíže konečným cílům cestujících. Vzhledem k tomu, že největším problémem při vývoji elektrického letadla je hmotnost baterií (činí asi 60 % celkové hmotnosti), museli konstruktéři navrhnout řešení co nejlehčí a aerodynamičtější v porovnání s klasickými konkurenty. Alice je z 95 % vyrobena z kompozitů a je osazena třemi elektromotory o výkonu 260 kW, jež pohánějí dvě tlačné vrtule namontované na koncích křídel a třetí v ocasu. Lithiová baterie jako zdroj energie není umístěna na jednom místě, ale její články jsou prý vlastně všude – pod podlahou kabiny i v křídlech. Právě před rokem, 22. ledna 2020, byl však prototyp Alice zničen kvůli závadě související s ukládáním energie. K incidentu došlo na zemi, na letišti Prescott Regional v Arizoně, kde jej společnost Eviation testovala. V bateriovém prostoru pod podlahou došlo k výbuchu a vypukl požár. Nešťastná událost samozřejmě vývoj zpomalila, nicméně už v květnu Eviation uzavřel partnerství se společností GKN Aerospace a před koncem loňského roku oznámil některé konstrukční změny. Letos se prý počítá se zkušebním letem a k certifikaci by mohlo dojít v druhé polovině roku 2023.
Létající karavan Větší štěstí mělo loni při testovacím letu na západě USA největší plně elektrické letadlo na světě, pocházející z dílen firmy MagniX. Zkušební pilot létal s tímto devítimístným prototypem 30 minut nad Mojžíšovým jezerem ve státě Washington. Zdejší testovací zařízení je proslulé tím, že bývalo používáno jako alternativní místo přistání raketoplánu. Konstruktéři firmy umístili do osvědčeného letadla Cessna Grand Caravan, jež patří k nejpoužívanějším letadlům středního doletu na světě, elektrický motor o výkonu 750 W. Při testu dosáhlo elektroletadlo výšky 760 m, potom kleslo na výškovou hladinu 300 m a následně kroužilo 25 minut nad letištěm. Novináři sledující test uvedli, že „sotva vydávalo nějaký zvuk“. Společnost MagniX doufá, že už v letošním roce bude nabízet verzi eCaravanu s doletem 160 km. Roei Ganzarski, generální ředitel společnosti, řekl novinářům, že provoz hybridních elektrických letadel bude levnější vlivem snížení potřeby fosilních paliv o 40 až 70 % za letovou hodinu.
Společnými silami Společnost MagniX přesunula začátkem letošního roku svou výrobu elektrických leteckých motorů do nového ústředí u Seattlu, přesněji: sídlí nyní v průmyslovém parku severně od rozlehlé továrny Boeingu v Everettu. Během několika týdnů zahájí práci na motorech nejen pro eCaravan, ale také pro letadlo Alice, dnes již sesterské společnosti Eviation, která se přestěhovala nedaleko do nového výrobního závodu v Arlingtonu. (Založena byla v Austrálii v roce 2009 a dosud měla samostatná střediska v Redmondu a v australském městě Gold Coast.) Tato koncent race vývojových a výrobních kapacit je synergickým důsledkem toho, že společnost Clermont Group se sídlem v Singapuru koupila většinové podíly jak ve společnosti MagniX, tak i Eviation. Pro letošní rok byl stanoven cíl připravit první Alici s pohonem MagniX letos v létě k zahájení zkušebních letů potřebných k získání certifikátu pro přepravu cestujících, uvedl v tisku Roei Ganzarski, který je generálním ředitelem MagniX a předsedou správní rady Eviationu. Stát Washington tedy posiluje svou pozici centra leteckého průmyslu. Především region Seattle je globálním leteckým uzlem. „Je to ekosystém, který kolem sebe vytvořil Boeing. Jsou tu všichni dodavatelé, akademici a technické vysoké školy,“ říká Ganzarski. Obě společnosti jsou nyní jen 50 km od sebe, což je velká výhoda, pokud jde o spolupráci ve výrobě i v poskytování služeb zákazníkům. Zájemci o nová letadla mohou navštívit obě továrny během jednoho dopoledne. Obě společnosti najímají několik desítek nových pracovníků. Hledají nejen inženýry, ale také analytiky, účetní a marketinkové specialisty. Nová výrobní kapacita sice evidentně nezaměstná tisíce pracovníků propuštěných Boeingem v důsledku krize spojené s covidem-19, která ovládla globální letecký průmysl, ale po měsících špatných zpráv jsou tyto informace přijímány velice pozitivně.
Dojde i na známé ATR? Mezi další příznivá oznámení patří rozhodnutí přestavět šestimístný hydroplán de Havilland Beaver pro Vancouver Harbour Air na elektrický pohon a dohoda se společností Sydney Seaplanes v Austrálii o přestavbě její flotily hydroplánů Cessna Caravan na elektromotory. Mezi zprávy naznačující dobrou ekonomickou perspektivu patří oznámení z minulého měsíce, že motory MagniX mohou pohánět až 300 biopalivových a elektrických hybridních trojplošníků navržených britským start-upem Faradair. A za třešničku na dortu bývá označována zpráva, že MagniX uzavřela partnerství s losangeleským start-upem Universal Hydrogen za účelem dovybavení regionálních letadel pro 40 cestujících vodíkovým pohonem. Jedná se o de Havilland Canada DHC8-Q300, lépe známé jako Dash 8. Pokud projekt uspěje, získané poznatky lze uplatnit při vývoji dodatečných přestavbových sad pro širší rodinu letadel ATR 42. Společnost Universal Hydrogen pracuje také na bezpečnějších a efektivnějších systémech pro přepravu vodíku v nákladních automobilech a vlacích v kevlarových nátěrech. „Chceme v zásadě přeměnit vodík na suchý náklad,“ řekl agentuře Bloomberg News spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Paul Eremenko. Cílem partnerství se společností MagniX je demonstrovat tržní životaschopnost vodíkově-elektrických hybridních pohonných systémů. V dohledné budoucnosti budou elektrická letadla omezena v tom, jak daleko mohou cestovat. Přibližně polovina všech letů na celém světě má méně než 800 km, což by mělo být do roku 2025 v dosahu elektrických letadel na baterie. O tom, jak na tyto predikce reagují velké letecké továrny, se dozvíte v příštím vydání. /Karel Sedláček/
