Očkování čtvrtinovou dávkou vakcíny Moderna Covid vedou k vytváření protilátek i T-lymfocytů zaměřených proti novému koronaviru. Výsledky naznačují, že by mohlo být možné podávat menší dávky vakcíny, aby se efektivněji využilo omezených zásob vakcín a urychlilo se celosvětové očkování.
Od roku 2016 se díky podobné strategii snižování množství očkovací látky v dávce podařilo proti žluté zimnici očkovat miliony lidí v Africe a Jižní Americe. V případě covidu-19 však podobný přístup vyzkoušen nebyl, a to navzdory nedostatku vakcín ve velké části zemí na jižní polokouli. „Je tu extrémně silná tendence zachovat status quo a stojí životy,“ řekl pro časopis Nature Alex Tabarrok, ekonom z George Mason University ve Fairfaxu ve Virginii. „Kdybychom toto dělali od ledna, mohli jsme očkovat o desítky, možná stovky milionů lidí více.“
Jak á dávka představuje správnou cestu? V první klinické studii mRNA vakcíny společnosti Moderna obdrželi účastníci studie jednu ze tří dávek: 25, 100, nebo 250 μg. Nejvyšší dávka se ukázala jako příliš toxická. Nízká dávka vyvolala nejslabší imunitní odpověď. Zdálo se, že střední dávka nabízí nejlepší rovnováhu: vyvolala silnou imunitu a měla přijatelné vedlejší účinky. Právě 100μg dávka byla nakonec schválena pro masové podávání v desítkách zemí. Vědci společnosti Moderna však později prokázali, že poloviční dávka se zdá být z hlediska stimulace imunitní ochrany stejně dobrá jako standardní dávka. Nakonec ovšem zvítězila opatrnost a v podstatě všechny lékové agentury se rozhodly doporučit očkování ve standardním režimu. Zároveň bychom ovšem měli uvést, že většina zemí se držela doporučení dvou největších agentur, tedy americké FDA a evropské EMA, které jsou uznávanými světovými autoritami (i když samozřejmě ne absolutními, jak jsme ostatně viděli na poněkud odlišném britském přístupu k očkování). Pravdou však je, že určení správné dávky vakcíny je zatím otázkou spíše odhadu než přesného výpočtu. Také u již osvědčených vakcín se může někdy doporučení měnit na základě nových výsledků či klinických studií. Obecně ale spíše platí to, co řekl Alex Tabarrok: „Lékaři i lékové agentury jsou konzervativní a zavedenou praxi mění spíše neochotně.“ Ve snaze zjistit, zda může ochranu poskytnout i nižší dávka, analyzovali nyní výzkumníci krev 35 účastníků z původní studie vakcíny Moderna. Každý z nich dostal dvě 25μg injekce vakcíny s odstupem 28 dní. Šest měsíců po druhém očkování měli téměř všichni z 35 účastníků tzv. neutralizační protilátky, bránící viru infikovat buňky, uvedli vědci v preprintu zveřejněném 5. července. Krev účastníků také obsahovala armádu různých T-lymfocytů, a to jak „zabijáckých“ buněk, které mohou ničit infikované buňky, tak různých „pomocných“ buněk pomáhajících zlepšovat imunitní obranu nepřímo. V obou případy byly zaznamenané hodnoty podobné jako u lidí, kteří podělali onemocnění covid-19. Corine Geurts van Kesselová, klinická viroložka z Erasmus University Medical Center v nizozemském Rotterdamu, která se na studii nepodílela, souhlasí. Pro časopis Nature řekla: „Je to velmi dobrá zpráva, dokonce i nízká dávka může obstojně připravit imunitní systém.“
Neshody ohledně dalších doporučení Vědecká komunita se neshodne, jak by se mělo za současné situace postupovat dále. Část odborné veřejnosti, včetně několika autorů nové studie, by raději provedla velké klinické studie, které by potvrdily účinnost snížených dávek vakcíny ještě předtím, než se takový režim začne používat plošně. Jedna taková studie právě probíhá: belgická studie porovnává účinnost očkování nižší dávkou od společnosti Pfizer-BioNTech se standardní dávkou. Ne všichni souhlasí. Sarah Cobeyová, výzkumnice v oblasti infekčních chorob na Chicagské univerzitě v Illinois, spoluautorka komentáře z 5. července v časopise Nature Medicine, jenž podporuje „dělení“ dávek bez časově náročného sběru dat, řekla pro Nature: „Neměli bychom čekat tak dlouho. Lidé umírají a my máme historické precedenty, podle kterých se v situacích, kdy jde o lidské životy, můžeme řídit dobře podloženými odhady.“ I kdyby imunitní reakce vyvolaná nízkou dávkou proti SARS-CoV-2 byla účinná jen středně, stále by se mohlo podávání čtvrtiny dávky vyplatit. Urychlilo by se totiž tempo očkování po celém světě. Tvrdí to na konci června zveřejněná studie, mezi jejímiž autory je i již zmíněný Alex Tabarrok. Podle jejich modelu (zatím nerecenzovaného) by tento přístup snížil počty úmrtí účinněji než současný přístup. Velmi zjednodušeně říká, že částečná dávka je teď pro neočkovaného přínosnější než plná dávka za rok. /jj/
