Nanočástice mohou posloužit jako dopravní prostředek pro léčiva k nádoru, pokud se nám podaří je nasměrovat přímo na cíl. Výzkumný tým z Yale nedávno objevil způsob, jak bioadhezivní úpravou povrchu nanočástic zařídit, aby se dostaly do mozkových buněk. Jednoduše řečeno, vědci vytvořili lepivé nanočástice. Jsou odpovědí na otázku, kterou již dlouho řeší odborníci na biomedicínu – jak zařídit, aby se nanočástice v mozku dostaly přímo k buňkám léčeného nádoru. Podle šéfa výzkumu, biomedicínského inženýra Marka Saltzmana, jsme se až doposud příliš soustředili na to, jak naložit nanočástice molekulami léčiva a jak poté tyto nanočástice dostat do mozku. Teď je čas nasměrovat medicínské nanočástice k mozkovým buňkám. Nanočástice mají v cílené léčbě nádorů velký potenciál. Ale hematoencefalická bariéra, jejímž účelem je bránit mozek před cizorodými látkami, představuje pro léčbu obzvláště tvrdý oříšek. Odborníci až doposud dostávali nanočástice přes hematoencefalickou bariéru tak, že je obalili polymerem, který je ukryl před pátravými zraky imunitního systému. Problém je v tom, že takové maskování zároveň brání nanočásticím po průchodu bariérou vyhledat mozkové buňky. Saltzman a spol. zjistili, že by řešením mohly být důmyslné chemické úpravy povrchu nanočástic. Provedli bioadhezivní úpravu, která spočívá v použití polymerů bohatých na aldehydy, na něž byly navázané aminy. Takové bioadhezivní nanočástice se mohou dostat nejspíš do všech typů mozkových buněk. A nádorové buňky patří k těm, které podobné částice pohlcují velmi intenzivně. Badatelé to už vyzkoušeli na krysách s mozkovými nádory a fungovalo to. Díky podobným chemickým úpravám bude v budoucnu možné ovládat zacílení nanočástic s léčivem v organismu. Čím přesněji se dostanou do buněk nádoru, tím méně utrpí zdravé tkáně v těle pacienta.
