Ačkoliv Albert Einstein byl už v roce 1917, kdy principiálně fyzikálně popsal laser, přesvědčen o značném potenciálu zesilování světla stimulovanou emisí záření, ani on sám nemohl tušit, kde všude light amplification by stimulated emission of radiation najde uplatnění. Ostatně první laser vznikl až v roce 1960, tedy až pět let po smrti tohoto významného teoretického fyzika. Schopnost soustředit energii do úzkého paprsku a zaměřit ji na konkrétní, malý bod dělá z této technologie mocný nástroj. Možnosti změn vlnových délek paprsku, doby jeho působení a dalších parametrů pak neustále rozšiřují paletu možných využití v procesech spojování a dělení materiálů, jejich tváření, zhutňování a dalších změn vlastností. Ve vývoji jsou také možnosti přenosu energie na veliké vzdálenosti. Na zcela opačném konci spektra jsou pak možnosti využití méně silové, o to však mnohde i důležitější. Díky rychlosti paprsku jde o skvělý komunikační prostředek, nástroj přesných a rychlých snímačů, cesta ke zobrazování mikrosvěta… Zkrátka lasery nacházejí uplatnění v průmyslu, ve zdravotnictví, v komunikaci, v dopravě, v bezpečnosti, v kosmu, ve vědeckých oborech i ve vojenské technice. Proto jsou také jednou z nezbytných součástí obsahu Technického týdeníku, který letos vstupuje už do 70. ročníku své existence. A když už jsem přešel k Technickému týdeníku, tak ještě doplním malé upozornění, že s ohledem na technické okolnosti vyjde následující číslo až 26. dubna 2022. Za posun se velice omlouváme. /Ing. Michael Málek, šéfredaktor/
