Středem pozornosti laserových technologií v poslední době jsou i aditivní technologie výroby dílů natavováním nebo spékáním kovových prášků po vrstvách. Metoda se spékáním vrstev vychází z jevu, kdy laserový paprsek působí na kovový prášek teplotou, která je nižší, než je teplota jeho tavení. Při ohřevu na teplotu tavení, což je základem u druhé metody, dochází k větší hustotě struktury materiálu a větší přesnosti detailu. Tak jak pokračuje vývoj laserů s užší fokusací laserového paprsku a zvyšováním hustoty výkonu, dostávají se tyto technologie, zvláště pak laserové spékání, i k možnosti výroby miniaturních dílů. Při mikrospékání se dosahuje např. ve firmě 3D MicroPrint tloušťky vrstev i pod 5 μm a u hotových výrobků tloušťky stěny i pod 70 μm. Laserinstitut Hochschule Mittweida uvádí už dokonce vrstvu kolem 1 μm. Nastavením parametrů laseru a výběrem kovových prášků je možné dosáhnout i u těchto miniaturních dílů různé výsledné struktury, od vysoké hustoty až po porézní výrobky. I když praktické využití laserového mikrospékání je ještě jen na počátku, může mít své významné místo např. ve zdravotnictví při výrobě mikroimplantátů a stentů pro kardiovaskulární systémy, kde volitelná struktura materiálu a jakosti jeho povrchu může příznivě ovlivnit přizpůsobivost implantátů tělesným tkáním. Jak ukázal projekt Remedis řešený v Laser Zentrum Hannover LZH ve spolupráci s Institutem pro biomedicínu fakulty medicíny Univerzity Rostock, může povrch implantátu uchovávat i léčivé medikamenty, které mohou nejen příznivě ovlivnit biokompatibilitu implantátu, ale i zabránit případné infekci. Technologie mikrospékání implantátů vychází vstříc i současnému trendu jejich návrhů a výroby, kdy se od sériové výroby přistupuje také k větší variabilitě s individuálním řešením implantátu podle dispozic pacienta.