Materiál zvaný laserem indukovaný grafen (LIG) představuje houbovitou verzi grafenu. Lze ho vytvořit tak, že laserový paprsek pálí povrch levného materiálu polyimidu. Výsledkem takového zacházení je struktura navzájem propojených grafenových nanoplátků. Odborníci předpokládají, že by se tento typ grafenu mohl uplatnit ve vývoji nositelné elektroniky, palivových článků nebo superhydrofobních či naopak superhydrofilních povrchů. Vědci americké Riceovy univerzity a izraelské Ben Gurionovy univerzity zjistili, že z laserem indukovaného grafenu lze vytvořit povrchy odolné proti biologickému znečištění. Až když se do něj pustí elektrický proud, tak účinně likviduje bakterie. Laserem indukovaný grafen je totiž extrémně odolný vůči tvorbě bakteriálních biofilmů – kolonií bakterií v polysacharidových obalech, proti nimž bývá obtížné zasáhnout. Takový materiál by se mohl skvěle uplatnit v medicíně pro výrobu rozmanitých zařízení a materiálů, ale zdaleka nejen tam. Povrchy extrémně odolné proti biofilmům by uvítali v zařízeních pro úpravu vody, v těžařském průmyslu nebo rozmanitých podvodních konstrukcích. Mokré povrchy jsou velmi náchylné ke tvorbě biofilmů a nežádoucímu rozvoji kolonií bakterií. Velmi zajímavým bonusem pak je schopnost laserem indukovaného grafenu likvidovat bakterie, když tímto materiálem prochází elektrický proud. Stačí jenom nízké elektrické napětí a bakterie z povrchu laserem indukovaného grafenu mizí, jako když mávne kouzelným proutkem. Badatelé ověřili antibakteriální vlastnosti laserem indukovaného grafenu na fluorescenčně značených bakteriích Pseudomonas aeruginosa, které tvoří obávané biofilmy. Do roztoku s těmito bakteriemi vložili LIG elektrody. Když do nich pak pustili elektrický proud o napětí 1,5 V, tak bakterie kompletně zmizely z povrchu elektrod do 30 s. Při napětí 2,5 V byly prakticky všechny bakterie pryč za jedinou sekundu. Grafen pod proudem škodí bakteriím zřejmě kombinací svého nerovného povrchu, elektrického náboje a lokální produkce peroxidu vodíku.
