Arktida se v posledních letech dostává pro svá bohatá naleziště nerostných surovin do hledáčku zájmu všech okolních zemí. S obřími projekty přichází Rusko, které tu plánuje těžbu ropy a plynu, pozadu nezůstávají ani další země – USA, Kanada, Dánsko nebo Norsko. Rusku patří také prvenství v hledání optimálních způsobů lodní dopravy v místech, kde tloušťka ledu dosahuje 1–2 m. I když v minulém roce, který ostatně podle klimatologů byl nejteplejší od doby, kdy probíhá měření, proplul Severní arktickou cestu poprvé v historii bez pomoci ledoborců už i jen samotný speciální ruský tanker, a to při přepravě kapalného zemního plynu z norského přístavu Hammerfest až do daleké jižní Koreje, uvažuje Rusko pro dopravu v Severním moři vybavit ledoborce silným laserem, který by dokázal ledovou vrstvu podle potřeby naříznout nebo rozlomit. I to samo o sobě by znásobilo vlastní průraznost ledoborce a jenom u Severní arktické cesty by umožnilo zvýšit dosavadní průchodnost ze současných čtyř měsíců na celý rok. Společnost Rostec, pod kterou patří i výzkum ústavu „Astrofisika“, provádí v současné době testy s užitím vláknového 30kW laseru a do budoucna plánuje nasazení i 200kW laseru. Tady je to vzhledem k potřebě dostatečného množství energie nabídka pak ale především pro ledoborce s pohonem jaderným reaktorem. V opozici jsou ochránci životního prostředí, kteří tvrdí, že zvýšený provoz v arktických vodách může v budoucnu poškodit zdejší křehký ekosystém. Ruská společnost Sovcomflot, která má přepravu v Severním moři na starosti, ale oponuje i tím, že její moderní tankery mohou např. k pohonu využívat také transportovaný zemní plyn a snížit tak škodlivé emise o desítky procent. /jš/
