Výzkumný tým Fraunhoferova institutu IPM vyvinul systém, který umožňuje nedestruktivní testování delaminace pomocí pulzního laseru. Nahrazuje nejen stále ještě klasickou metodu poklepávání, ale i novější ultrazvukové postupy.
delší dobu, především při úpravách terénu před stavbou i během samotné realizace, kdy je třeba přesně stanovit rovinné plochy a průběžně kontrolovat jejich dodržení. Laserové skenery se používají rovněž k měření geometrie budov a zjišťování povrchových poškození. Laserovou novinkou, která může posloužit i při prediktivní údržbě, je užití silných laserových pulzů k odhalování skrytých dutin nebo jiných vnitřních poškození (delaminace) různých stavebních konstrukcí, tunelů, mostů, přehrad, kanálů a dalších podobných infrastrukturálních staveb. Skryté dutiny nebo delaminace materiálu jsou často indikátory hrozících velkých škod. Jejich odhalování je proto součástí prediktivní údržby budov a infrastruktury. Na testech integrity ovšem stojí i třeba zásadní stavební opatření, jakým je demontáž jaderných elektráren. Pro detekci skrytých vad, jako je delaminace, je doposud užíván především takzvaný rázový kladivový test. K vyklepání celé plochy se používá speciální zkušební kladivo, ale vzhledem k velikosti těchto ploch je to metoda extrémně náročná na aplikaci na rozsáhlých plochách. Jediným snímačem použitým při testu rázového kladiva je navíc lidské ucho, které vnímá rezonanční vibrace vybuzené kladivem. Kromě toho, že je tato metoda časově náročná, a tudíž nákladná, neposkytuje objektivně kvantifikovatelné výsledky měření, takže srovnání po dlouhou dobu, která by indikovala vznikající vady, jsou prakticky nemožná. A co víc, moderní monitorování stavu založené na BIM (building information modeling) vyžaduje digitální naměřená data. Bezkontaktní novinku s užitím silného pulzního laseru vyvinul v projektu LaserBeat Fraunhoferův institut IPM (Fraunhofer-Institut für Physikalische Messtechnik). V procesu laser napodobuje mechanické údery kladiva tím, že těsně nad povrchem objektu vytváří plazmový záblesk, aniž prověřovanou hmotu jakkoliv poškozuje. Pokud jsou pod povrchem skryté delaminace, dutiny nebo jiné defekty, plazmou indukovaná rázová vlna stimuluje charakteristické rezonanční oscilace povrchu — podobně jako úder kladivem. Rázy vyvolané vibrace jsou zároveň detekovány pomocí druhého laseru. Takzvaný Dopplerův laserový vibrometr měří mechanické vibrace betonového povrchu prostřednictvím frekvenčního posunu zpětně odraženého světla. Amplituda a frekvence vibrací přitom poskytují informace o velikosti a hloubce dutin a defektů. Zrcadlo vychyluje laserový paprsek podél dvou os nad kontrolovaným povrchem. S tímto systémem lze v současnosti otestovat přibližně 100 m2 s 10cm měřicí mřížkou za pouhých 17 minut. Popsaná laserová metoda přitom spolehlivě identifikuje i vady o velikosti několika málo centimetrů, které by jinými metodami zůstaly neodhaleny. Laserový skener byl následně testován v reálných podmínkách v několika vybraných tunelech. Výzkumníci nyní pracují na upgradu systému pro reálné aplikace a nastavení produktivního systému. /jš/
