K symbolům Hamburku patří díky přístavu a námořníkům jak kostel sv. Michaela, tak i zábavní čtvrť červených luceren Sankt Pauli s proslavenou ulicí Reeperbahn. Nyní se buduje nová dominanta města. Tak jako se atraktivní budova opery stala poznávacím znamením australského Sydney, tak by takovým charakterickým znakem Hamburku měla být impozantní Labská filharmonie. Všichni doufají, že se rovněž stane jednou z deseti nejlepších koncertních síní světa. Slíbil to proslulý akustický designér Jasuhisa Tojota z Japonska, který vypočítal pomocí matematických modelů i experimentů nejvýhodnější rozmístění sedadel, uložení nosníků a obložení stěn. Velkorysý futuristický projekt umisťuje pozoruhodnou prosklenou budovu se třemi koncertními sály, hotelem, luxusními byty a konferenčním střediskem na původní císařský špejchar, který zasahuje hluboko do Labe. Už od roku 1875 býval tradiční dominantou hamburského přístavu. Sloužíval jako skladiště kakaa, čaje, tabáku nebo kávy a na konci 2. světové války byl výrazně poničen. Prvním krokem byla jeho kompletní rekonstrukce. Na něm nyní vyrůstá „vlnící“ se skleněná nástavba, jež připomíná říční vlny. Velice působivý dojem vyvolává 1089 skleněných elementů, různě klenutých a zakřivených, které odrážejí vodní hladinu. Pohyblivé schody dlouhé 82 metrů dopraví návštěvníky na vyhlídkovou Plazu ve výšce 37 metrů nad ulicí, tedy prakticky v místech střechy původního špejcharu. Zde se také nachází foyer a vstup do sálů, restaurací, hotelu a bytů. Základem impozantní Labské filharmonie je koncertní sál pro 2200 návštěvníků. V sále komorní hudby je místo pro 550 lidí a malé studio má kapacitu 170 osob. V budově je 45 bytů s fantastickým výhledem a hotel, který nabízí ubytování ve 250 pokojích. Nejvyšší bod budovy se nachází ve výšce 110 metrů. V podzemních garážích je více než 500 parkovacích míst. Pohled na novou Labskou filharmonii je nejkrásnější z vyhlídkové lodě při projížďce přístavem. Absolvoval jsem ji minulý měsíc a musím konstatovat, že je to impozantní zážitek. Ale do vnitřku komplexu se zatím nesmí, protože zde probíhají dokončovací práce a Filharmonie by měla začít sloužit svému poslání po letech zpoždění konečně od ledna 2017. Je to projekt nejen krásný z hlediska architektonického i technického, ale také skandální z pohledu ekonomického. V roce 2003, kdy začala příprava výstavby, se náklady pohybovaly okolo 40 milionů eur. Při zahájení stavby se odhadovaly na 240 milionů eur. A nyní se hovoří o 789 milionech eur. Karel Sedláček
