Česká republika je desátou nejbezpečnější zemí, jejíž uživatelé čelí místním hrozbám. I tak je produkty Kaspersky Lab musely blokovat v 31,5 % případů. Vyplývá to z dat firmy o kybernetické bezpečnosti v roce 2015. Mezi nejzajímavější zjištění ve statistikách za rok 2015 globálně patří to, že mobilní finanční hrozby vedou žebříček škodlivých programů určených ke krádeži peněz, hlavně pak dvě rodiny mobilních bankovních trojanů – Faketoken a Marcher. Dalším znepokojivým trendem právě uplynulého roku je rychlé rozšíření ransomwaru. Kaspersky Lab jej detekovala v 200 zemích a teritoriích. Další hlavní trendy v činnosti kybernetick ých zločinc ů v roce 2015: » Kyberzločinci ve snaze minimalizovat riziko trestního stíhání přešli od útoků malwarem k agresivnímu šíření adwaru. V loňském roce bylo 12 z 20 webových hrozeb právě adwarem. Reklamní programy byly zaznamenány na 26,1 % počítačů uživatelů. » Kaspersky Lab také vypozorovala nové techniky maskování exploitů, shellkódů a payloadů. Konkrétně kyberzločinci například využili šifrovací protokol Diffie-Hellman a schovali balíčky exploitů do objektů ve Flashi. » K ukrytí kontrolních serverů využili technologii Tor anonymizace a bitcoiny k finančním transakcím. Mobilní finanční malware se stává vyspělejším. V roce 2015 se v žebříčku 10 nejvýznamnějších rodin finančního malwaru ocitly bankovní trojské koně Faketoken a Marcher. Druhý z nich krade detaily plateb ze zařízení s Androidem – sleduje spuštění dvou aplikací na infikovaném přístroji – mobilní bankovní aplikace jedné z evropských bank a Google Play. Pokud uživatel jednu z nich spustí, vyskočí okno k zadání detailů kreditní karty. Ty pak malware odesílá podvodníkům. Faketoken spolupracuje s počítačovými trojany. Uživatel je zmanipulován k tomu, aby si nainstaloval na svůj chytrý telefon aplikaci, která je ve skutečnosti trojanem, jenž zachycuje jednorázový potvrzovací kód (mTAN). „Tradičního“ finančního kybernetického zločinu nicméně v roce 2015 neubylo. Celkem zablokovala řešení Kaspersky Lab téměř dva miliony pokusů (1 966 324) o spuštění malwaru kradoucího peníze skrze online banking na počítačích. To je oproti roku 2014 nárůst o 2,8 % (1 910 520). Dosud nejužívanější rodinu malwaru ZeuS v různých podobách sesadila z trůnu skupina Dyre/Dyzap/Dyreza. Na více než 40 % uživatelů napadených bankovními trojany útočila Dyreza pomocí účinné metody web-injection (vsunutí škodlivého kódu na webovou stránku). Celosvětovou noční můrou se nicméně stává ransomware. Rozšiřuje se do dalších zemí a na různé platformy. Jeden z 6 (17 %) útoků vyděračským malwarem cílí na androidy, pouhý rok po vůbec prvním útoku na tuto platformu. Oproti roku 2014 celkový počet napadení šifrovacím ransomwarem stoupl o 48,3 % na skoro 180 000. A v mnoha případech útočníci používají kromě šifrování i další funkce, které kradou data z napadených počítačů. Statistiky Kaspersky Lab ukazují, že kyberzločinci preferují práci a hostitelské služby v různých zemích, jejichž trh s nimi je dobře rozvinutý – 80 % útoků pochází z online zdrojů umístěných v 10 zemích. První tři se nemění – USA (24,2 %), Německo (13 %), a Nizozemsko (10,7 %). /f/
