Na budovy (resp. na jejich
výstavbu a následnou exploataci)
připadá v současné EU asi
40 % veškeré vyrobené energie.
Objekty, v nichž pracujeme, studujeme,
léčíme se a bydlíme, se
prizmatem této statistiky nezastupitelně
řadí také mezi velké
producenty CO2. Obojí třeba
napravit. V době právě skončeného
švédského předsednictví
EU došlo proto k projednání
tří důležitých zákonů na pomoc
dalšímu zvyšování energetické
účinnosti objektů. Mezi nimi
byla i nová směrnice pro posílení
energetické výkonnosti budov.
Švédské firmy se v rámci programu
Green Building rozhodly implementovat
do nových i rekonstruovaných
objektů maximum dostupných
špičkových technologií a materiálů.
Jedním z aktuálních příkladů
inteligentních budov budoucnosti
je rozlehlá kancelářská budova
Kungsbrohuset. Vyrostla v centru
Stockholmu (v nové čtvrti Västra
City) a svými konstrukčními i provozními
parametry náleží ke světové
špičce v oboru. Třináctipodlažní
objekt se 40 000 m2 ploch pro administrativní
a komerční využití patří
ke světové špičce i co do spotřeby
energie a tepla.
Akcent na účinnost a úspornost
pojali její tvůrci už od počátku projekce:
Kungsbrohuset má poloviční
spotřebu energie oproti srovnatelným
objektům se standardním provedením.
Co se týká samotného tepla, na
jeho produkci se pro Kungsbrohuset
mj. podílejí vysoce účinné solární
panely a také na 250 000 cestujících
stockholmského nádraží denně.
Vygenerované teplo se akumuluje
a namontované inteligentní výměníky
tepla ve zdejším ventilačním systému
umožní s jeho přispěním ohřát
až 15 % vody k vytápění, kterou by
bylo třeba v klasické budově ohřívat
plynem či elektřinou.
Vlastníkem budovy je společnost
Jernhusen AB. Na tzv. clean-tech
rozhodně nešetřila. Kungsbrohuset
má plánovanou spotřebu energie
51 kWh.m-2/rok. Opomenuty nebyly
ani zdánlivé detaily: návštěvníka
objektu upoutá už jeho venkovní
dvouplášťová fasáda. Funguje na
principu klasické termosky: dovnitř
propustí sluneční záření. Ven
neunikne žádné teplo. Pokud teplota
uvnitř objektu překročí stanovenou
mez, objekt lze ekologicky ochladit
vodou z nedalekého jezera. Tvůrci
vsadili na přírodní světlo, třebaže
zimní dny bývají na Severu krátké
a potemnělé. Systém inteligentních
osvětlovacích tras doplněný soustavou
optických vláken ho i přesto
zachytí maximum.
Samotná čtvrť Västra City, která
lemuje železniční trať z Riddarfjärden
k Barnhusbron Bay Bridge, by
se měla během příštích 10-15 let proměnit
nejenom ve „výkladní okno“
švédského stavitelství, ale i v nové
hypermoderní centrum Stockholmu.
Firma Jernhusen tu už nyní pracuje
na rekonstrukci další inteligentní
budovy Klarabergshuset.
Švédské firmy stojí i o zakázky
na moderní objekty v zahraničí,
mj. v ČR. Před Vánocemi to znovu
deklarovaly na semináři pořádaném
švédskou ambasádou v Praze.
Nabízejí řadu konkrétních projektů
i exaktních technologií. /bs/
