Kosmonautika nám natolik zevšedněla, že všeobecně mnozí z nás si již nepamatují, kolik vlastně astronautů bylo na Měsíci nebo vůbec ve vesmíru. Ztrácíme přehled o množství startů a výsledcích kosmických úspěchů. O to víc je užitečné si připomínat různé milníky z historie této významné oblasti moderních dějin lidstva, bez nichž bychom dnes neměli umělé družice, kosmické sondy, orbitální stanice s lidskou posádkou a řadu pozoruhodných objevů a poznatků z kosmických dálav. Touto cestou se vydal i Stanislav Kužel, letecký fanda a novinář, který patří k dlouholetým popularizátorům vědy, techniky a kosmonautiky v rozhlase či řadě časopisů. Jeho nová kniha „KOSMONAUTI NULA“ nás zavádí do utajovaných peripetií výcviku a života kosmonautů, o nichž nepsaly noviny a kteří ani nebyli v televizi. Nicméně právě oni byli prvními, protože vyzkoušeli na sobě všechno to, co se mohlo i nemohlo stát v kosmu. Mnohé je zamlženo i kolem kolegů legendárního Jurije Gagarina, od jehož startu 12. dubna 1961 letos uplyne 57 let. Tehdejší Sovětský svaz jeho startem v kosmické lodi Vostok zaskočil snad celý svět a zahájil tak éru vstupu člověka do vesmíru. Čas však letí a odkrývá nánosy prachu na roky utajovaných příbězích. Například, že tento kosmický hrdina byl jen vrcholem ledovce, který mu budoval cestu na oběžnou dráhu. Autor čtenářům představuje neznámá fakta z dějin kosmonautiky. Osudy mužů, kteří podstoupili dlouhou a strastiplnou cestu, na jejímž konci mohl Gagarin zvolat ze špice rakety Vostok své „Pajechali!“ O těch, jejichž jména byla často záměrně utajena a jejichž cesta ne vždy končila vytouženým pohledem z kosmické oběžné dráhy. Přesto většina z nich nezatrpkla, byť jim takzvané postavení „výzkumníka“ sebralo kus života. Některým i celý. V Rusku se jim říká kosmonauti Nula, ale bez nich bychom cestu do vesmíru možná ještě ani dnes neotevřeli. Pro zájemce o kosmonautiku je tato kniha z nakladatelství Radioservis jistě nevšední exkurzí do světa její pro mnohé z nás stale ještě neznámé historie. Milan Bauman