Pronikání člověka do kosmu se neobejde bez studia chování různých materiálů i živých buněčných struktur ve stavu beztíže. Jako celý kosmický program, tak i přístup k takovému studiu byl povětšině v režii dvou supervelmocí, USA a Sovětského svazu, posléze Ruska. Evropské země, reprezentované Evropskou kosmickou agenturou ESA, byly odkázány do role čekatelů a měly poměrně málo možností uskutečňovat tak v kosmu své vlastní vědecké programy. Sice už v 80. letech 20. století připravily svou vlastní první kosmickou laboratoř, zvanou Spacelab, ale i ta byla pro svou činnost odkázána vždy jen na umístění na některém americkém raketoplánu a experimenty ve vesmíru mohly tak trvat jen po dobu jeho letu, tedy nejvýše dva týdny. Zvrat v možnostech evropského výzkumu nastal v únoru roku 2008, kdy raketoplán Atlantis vynesl po delších odkladech k Mezinárodní kosmické stanici ISS už dobře vybavenou evropskou vědeckou laboratoř nazvanou Columbus, která od té doby dává možnost řešit dlouhodobě nejrůznější vědecké a výzkumné experimenty ve stavu nezatíženém zemskou gravitací. Vnitřní válcový prostor stanice o délce 7 m a průměru 4,5 m dává dostatek prostoru pro současný pobyt až tří kosmonautů a svým přístrojovým vybavením dovoluje provádět výzkumy materiálů a kapalin a zrovna tak i studovat chování živých organismů. Přístroje laboratoře tak např. umožňují sledovat vlastnosti a proudění kapalin ve stavu beztíže, což by se dalo využít mj. i pro růst polovodičových krystalů, zkoumají vliv beztíže na tkáňové kultury, včetně vlivu i na růst rostlin s uměle pozměněnou genovou strukturou. Přímo pro kosmonauty jsou užitečné sledováním jejich zdravotního stavu, a to jak v daném okamžiku, tak i v souvislosti s délkou pobytu ve stavu beztíže. Laboratoř má navíc přístroje i ve volném prostoru a ty pak sledují sluneční záření a působení nefiltrovaných slunečních paprsků na uložené biologické vzorky. Evropská kosmická agentura ESA je patřičně hrdá na své dosavadní úspěchy, ale zároveň hledá i další možnosti, jak je nadále rozšiřovat. Výhodu má v pozici koordinátora národních programů členských zemí ESA, kam kromě jiných patří i Česká republika. /jš/
