říká pro TT zástupce společnosti Westinghouse Regis A. Matzie, Ph.D.
Jen obtížně se shromažďují informace o nabízených projektech
tendru na výstavbu nových bloků jaderné energetiky
pro ČR. Situaci nenapomáhá ani odložení rozhodnutí,
i když snaha vlády udržet si kontrolu nad výběrovým
řízením naznačuje, že půjde také o strategické uvažování.
Proto jsme využili návštěvy zástupce společnosti
Westinghouse v Praze k položení několika dotazů.
? Pane Matzie, jak je například
zajištěna odolnost kontejmentu
proti pádu letadla, jestliže vnější
kontejment musí být otevřený, aby
systém pasivní bezpečnosti fungoval.
Není to jedna ze slabin AP1000?
Ne, to rozhodně ne. Tady musím začít
od počátku historie. Americká jaderná
zařízení byla projektována tak,
aby odolala různým atakům i útokům,
ale nikoli proti řízeným atakům letadel
v horizontálním směru. No, a je tu 11.
září a vše je samozřejmě úplně jinak,
neboť propočty ukázaly, že hmotnost
například motorů obřích letadel z nich
při nárazu dělá bomby s penetračními
účinky.
Takže na to bylo samozřejmě nutné
reagovat. Co jsme udělali za změny?
Zesílili jsme boční stěny kontejmentu
a vyztužili i stropní konstrukce tak,
aby odpovídaly i tomuto nebezpečí.
Tedy dnes je konstrukce vyztužena
ocelí a tvrzeným betonem tak, aby
i v horizontálním směru, letadlo nikdy
nebude padat přímo vertikálně dolů,
kontejment odolal. Kromě toho se
ještě upravil interiér prostoru primárního
okruhu tak, aby palivo zůstalo
při takovém nárazu nedotčeno. Dnes
tedy odpovídá bezpečnost kontejmentu
americkým, ale i evropským předpisům,
které zohledňují i události 11.
září.
? Co se přihodí, kdyby praskl
parovod uvnitř kontejmentu, kdy
kondenzující pára poté stéká a ředí
koncentraci H3BO3 ve velkoobjemové
nádrži koncentrátu bóru?
Tak především, objem nádrže s kyselinou
boritou je téměř 2 mil. litrů
plus zásobník s vysokou koncentrací
kyseliny. Pokud by praskl nějaký parovod,
obsah vody v okruhu není takový,
aby nějakým způsobem zředil
koncentraci kapaliny v nádrži. Jsou
to prostě neporovnatelné objemy, jež
nemohou nijak narušit úlohu, kterou
mezi palivem tzv. bórová voda má.
? Jaká je teplota sekundární kritičnosti
reaktoru? Teplota, při níž
může dojít k trvalému poškození
parogenerátoru při poruše.
Dá se to tak říci, ano, je to situace,
kdyby veškerá voda byla teoreticky
z primárního okruhu odpařena
při nějaké poruše. Na to vám musím
odpověď asi takto. Systém je nastaven
tak, že okamžitě a automaticky,
kdyby došlo k poruše na parogenerátoru,
začne teplota klesat a nemůže
růst. Tak je nastavena už bezpečnost
celého systému, neboť to by bylo to
největší nebezpečí, které by při poruše
mohlo nastat. Takže nelze hovořit
o sekundární kritičnosti reaktoru
a i to plně odpovídá požadavkům
platným v EU.
? Jak probíhá režim v průběhu
cca 30 h poté, co došlo k black-outu,
kdyby se vypařila veškerá voda z parogenerátoru?
V podstatě se ptáte na to, jak lze
uchladit co nejrychleji porouchaný
parogenerátor, kdyby taková situace
nastala. Technologie AP1000 je navržena
tak, že všechny potřebné kapaliny
na chlazení primárního okruhu včetně
parogenerátoru jsou místěny uvnitř
kontejmentu. Takže celý systém je
už navržen tak, aby udržoval reaktor
v chladném stavu. A tento systém není
závislý na dodávkách energie zvenčí.
Je prostě nezávislý na střídavém
proudu, nepotřebuje žádnou energii.
Čili dokonce po 72 h po případném
black- outu nepotřebuje primární okruh
žádnou energii a dokonce ani zásah
operátora, aby byl reaktor udržován
chladný. Já si myslím, že tři dny jsou
dosti dlouhá doba na to, aby se nádrže
kontejmentu případně daly doplnit,
stejně jako baterie pohánějící čerpadla
dobít nebo napojit na záložní zdroj.
? Jak je zabezpečen a jak je dlouhý
doběh hlavních cirkulačních čerpadel,
pokud by došlo k havárii?
Kdyby došlo k takové události, samozřejmě
nemůžete připustit, aby se
hlavní čerpadla (canned RCPa) zastavila.
Takže kromě záložních zdrojů,
jež by pumpy zase napájely elektřinou,
jsou v naší konstrukci použity setrvačníky.
Obrazně řečeno, něco takového
jak je použito u nových konstrukcí aut,
kde setrvačník dodává energii pohonu.
Musím ale říci, že taková věc se přihodí
tak jednou za provoz, ale právě řešení
pomocí setrvačníků je úspěšné. Podobně
jak se ptáte vy, zareagoval i čínský
zákazník, a proto jsme pro něj uspořádali
ukázku takové situace v reálu, tedy
samozřejmě při vypnutém reaktoru, ale
tak, aby byl viditelný doběh hlavních
cirkulačních čerpadel. Kromě toho nyní
používáme pumpy výkonnější, zcela
přepracované a většího rozměru.
? Na obrázcích a dokumentaci ze
stavby AP1000 je vidět, jak dopravujete
a manipulujete s moduly, které
jsou však dosti velké. Jak by se taková
montáž řešila například v blízkosti
JE Temelín?
To je častá otázka, protože moduly
jsou opravu těžké, ale umíme je dopravit
na místo určení různými způsoby, jeden
znáte například z transportu celé soustavy
Spaceshuttle. Ale řešení je v podstatě
strašně jednoduché. Každý modul se
skládá z dílčích částí, které jsou snadno
vyrobitelné v klidu ve výrobních halách
a snadno se dopravují na místo stavby,
kde se definitivně spojí v konečné moduly,
s nimiž pak operují obří jeřáby. Ale
jinak je zde i možnost stavět moduly
v těsné blízkosti staveniště a na místo
je jen kousek přesunout. Ale u vás by
asi připadala v úvahu alternativa první.
Submoduly by se vyráběly u místních
dodavatelů a pak montovaly na místě.
Mimochodem, v USA jsme takto dopravovali
moduly i přes tři státy do Mexické
pouště. Takto byl přepraven i parogenerátor
a reaktor.
? Můžeme se ještě vrátit k problému
s kazetami v JE Temelín, které
jsou jak víte, vyměněny za ruskou
konstrukci?
Ten problém s distorzí je úspěšně vyřešen,
ale bylo zde rozhodnutí systém
paliva změnit. Westinghouse dodává
palivo do všech svých jaderných zařízení
a nemáme s tím žádný problém.
Děláme kazety, jak víte jsou to vlastně
nosiče tyčí s peletami, hexagonálního
i čtvercového tvaru. Takže tyto problémy
umíme vyřešit a úspěšně vyřešit.
Problém je jinde. A sice v kvalitě
paliva v peletách a jak tyto pelety lze
využít v různých konstrukcích. A jestliže
nemůžeme garantovat kvalitu pro
určitou konstrukci, není možné převzít
odpovědnost i za konstrukci kazety. Je
to tedy celé více o specifikaci a kvalitě
paliva než o nějaké chybě, tedy
částečné distorzi kazet, která se stala.
My vyrábíme kvalitní pelety a ručíme
za jejich kvalitu.
? Jak víme, každé technické zařízení
uváděné do provozu potřebuje
určitý čas, aby vše fungovalo stoprocentně.
Váš nový parogenerátor zatím
nikde nepracoval, jak tedy odhadujete
dobu, po kterou by bylo nutné
na něm ještě „zapracovat“ a co takové
riziko znamená pro zákazníka?
To ale není tento případ. To není
nový parogenerátor. Jeho koncepce je
již osvědčená u 16 reaktorů. Z toho je
14 přímo v USA. Takže to není nová
technologie. Materiál použitý k jeho
konstrukci Inconel 690 je sice relativně
nový, ale využívá se již 20 let ke konstrukci
parogenerátorů. /bal/
