Polemický střet stoupenců a kritiků
výstavby fotovoltaických zdrojů
v ČR spěje k finále. Zatím poslední
krok v něm učinila naše nová vláda,
když v září schválila novelu zákona
o obnovitelných zdrojích energie.
Jedním z jejích výstupů do budoucna
bude ukončení dosavadní štědré
podpory pro solární elektrárny postavené
na volných plochách.
Z pohledu koncových spotřebitelů
energie (firem i osob) to mj. přinese
zmírnění růstu cen elektřiny z FVE
připojených do sítě po 1. lednu 2011.
Z pohledu státu by pak zastavení bonusů
mohlo garantovat úspory ve výši
až 7,8 mld. CZK. STOP pro dotace
na velké FVE na volné (zpravidla zemědělsky
využitelné) ploše však automaticky
neznamená blokaci projekce,
výstavby a zprovozňování všech fotovoltaických
zdrojů v ČR. Státní orgány
si uvědomují nutnost stimulace podnikatelských
subjektů v tomto oboru. Napříště
ale budou podporovat pouze malé
instalace umístěné na střešních nebo
na obvodových konstrukcích budov
a využívané ponejvíce k ohřevu TUV.
Experti upozorňují, že toto opatření
nesmí zůstat izolované. Samo o sobě
zatím umožní čelit pouze jednorázovému
skoku ve vývoji budoucích cen
elektřiny z titulu úhrady progresivních
bonusů pro FVE. Doporučují, aby
ke konci roku byla provedena detailní
revize všech postavených a dílem
připojených solárních zdrojů. Názory
na jejich celkový výkon se výrazně
liší: oscilují v neuvěřitelném rozmezí
od 750 do 1800 MW. Zároveň by kompetentní
orgány měly přijít s uceleným
portfoliem dalších administrativních,
legislativních a technicko-normativních
nástrojů k promyšlené regulaci
OZE v rámci slíbené nové energetické
politiky státu.
Ekologické iniciativy akceptují, že
vláda chce navrhovanými regulačními
kroky vnést pořádek do zatím chaotického
vývoje tzv. solárního boomu
v ČR, zejména do jejich výstavby
na zemědělských plochách. Zároveň
kritizují její rozhodnutí podporovat
napříště pouze malovýkonové střešní
a fasádové FVE. Podle nich si stejné
dotace zaslouží i větší zdroje cílevědomě
projektované a vybudované
na skládkách, na protihlukových stěnách,
v průmyslových a těžebních
areálech nevyužitelných pro produkci
potravin apod.
Ekonomové (zejména z podnikové
sféry) vítají fakt, že současnou vysokou
výkupní cenu ze solárních zdrojů
(cca 12 CZK za 1 kWh), kterou mohl
ERU redukovat max. o 5 % ročně, bude
možné od nového roku omezit už
razantněji. Dvacetiletá garance na podporu
solárních a eolických zdrojů se
však může i přesto nákladově vyšplhat
na grandiózní sumu 650 mld. CZK.
Tuto částku dávají do kontrastu s výdaji
za pokračující retrofit hnědouhelných
fosilních zdrojů a s podstatně nižšími
náklady uvažovanými pro dostavbu III.
a IV. bloku v JE Temelín. /uai/
