Doba prázdnin a dovolených si v každém případě vyžádá
určitou ekologickou daň v podobě zvýšené zátěže automobily.
Automobilky se snaží některými svými produkty
snížit negativní dopady silničního provozu na životní prostředí,
ale ne každý řidič si je vědom, že i on může velkou
měrou přispět k úspornějšímu provozu svého vozidla. Náš
největší výrobce automobilů, Škoda Auto, nabízí ve svém
portfoliu speciální řady vozidel orientované na snížení
spotřeby a emisí CO2, s označením GreenLine. Jde o ekologické
modely Octavia, Fabia a od loňského roku také
Superb. A právě ten největší z řady jsme měli možnost
vyzkoušet za plného provozu z P rahy až do Uherského
Brodu, kde nás cestou čekala prohlídka dvou provozů na
likvidaci autovraků a pneumatik.
Škoda Super GreenLine byl osazen
1,9 lmotorem TDI o výkonu 77
kW s uváděnou kombinovanou spotřebou
5,1 l na 100 km a s emisemi
136 g/km. Výrobce u této řady, aby
dokázal snížit spotřebu a úroveň emisí,
přistoupil k určitým technickým
změnám. Místo standardní převodovky
osadil manuální převodovku
s delšími převody a snížil volnoběžné
otáčky motoru. Koeficient odporu
vzduchu se mu podařilo snížit nižším
podvozkem, spoilerem na pátých
dveřích a uzavřením přívodu chladicího
vzduchu k předním brzdám. Na
ocelová kola s velkoplošnými kryty
použil speciální pneumatiky s nízkým
valivým odporem a vyšší předepsanou
hodnotou tlaku vzduchu.
Vozidlo je připraveno, a teď už záleží
na nás řidičích, jak dokážeme ekologicky
a také ekonomicky myslet.
Nejdůležitější v řadě je potřeba
pravidelně kontrolovat nahuštění
pneumatik, které jsou v přímém kontaktu
s vozovkou a tím pádem mají
významný vliv na spotřebu. Je lepší
pneumatiky mírně přehustit, než je
nechat podhuštěné, protože nejenom
se zhoršuje spotřeba, ale snižuje se
i životnost pneumatiky. Ruku na srdce,
nevozíte v kufru spoustu zbytečností?
Každá zbytečná zátěž zvyšuje
spotřebu. V konečném důsledku je
lepší natankovat jenom část nádrže,
a v rámci odpočinku vždy dotankovat,
abyste zbytečně nevozili plnou
nádrž, protože je to váha navíc.
U nás není nouze na čerpací stanice.
Horší je to v zahraničí, např.
v Německu, kde mají čerpací stanice
až po několika desítkách kilometrů.
Zastavíte-li u závor, nebo na křižovatce,
vyplatí se motor vypnout i na
jedinou minutu. Volnoběh spotřebovává
také určité palivo, i když to není
mnoho, zároveň ale znehodnocuje
15 – 30 m3 vzduchu. Nejúspornější
je plynulá jízda. Každé zrychlování
znamená výdej energie, která skončí
bez užitku v brzdách, v podobě tepla.
Vyplatí se předvídat, když dojíždíte
k semaforům. Jestli prudce brzdit
před červenou, nebo v klidu dojet
a volně pokračovat na další zelenou.
Stalo se vám někdy, že vás předjel
„vzteklý řidič“ a na dalších světlech
jste ho v klidu dojeli? Tady to platí
obecně, že čím větší rychlost, tím
větší odpory a také spotřeba a přitom
se nic neurychlí.
Při jízdě z kopce je výhodné
u osobních vozů sjíždět bez zařazeného
rychlostního stupně. Ale pokud
bychom museli na konci brzdit, je
lepší využít rekuperace, neboli brzdění
motorem. Při brzdění motorem
dochází u moderních vozů k uzavření
přívodu paliva a přitom se šetří brzdy.
Před stoupáním je dobré vozidlo rozjet
a pak využít setrvačnosti, méně
se musí řadit a spotřebuje se míň paliva.
Pro nižší spotřebu je důležité si
vybírat vhodnou trasu. Pokud bude
trasa delší, ale s lepší komunikací,
pojedete rychleji a vyjde vás levněji
než zatáčkovité okresní silnice.
Zastávka první –
Metalšrot Tlumačov
Ze zákona o odpadech vyplývá,
že výrobce automobilů musí zajistit
bezplatnou likvidaci jím vyrobeného
vozidla. Nahlédli jsme pod pokličku
jednoho z největších zpracovatelů
kovového šrotu v České republice,
kde probíhá proces likvidace autovraků
na zařízení zvaném „šrédr“. Vozidlo
majitel přiveze na značkách,
nebo bez nich, poté je zkontrolováno
a pečlivě zaevidováno. Musí být
kompletní a odpovídat údajům dle
technického průkazu. V případě, že je
vše v pořádku, likvidace pro majitele
vozu probíhá zdarma. Pokud je vozidlo
dodáno bez motoru, nebo převodovky,
musí chybějící díly majitel
vozu doplatit. Dle ceníku se ale jedná
řádově o stokoruny. Ve speciálním
prostoru jsou z vozidla odsáté
všechny nebezpečné látky a provozní
kapaliny, včetně oleje z tlumičů.
V případě, že bylo vozidlo předěláno
na plyn, musí se odstranit plynová
nádrž. Pak je jeřábem dopraveno
na podavač s rotorem, kde pracuje
kladivový drtič z manganové oceli,
který celý vrak rozdrtí včetně plastů,
gumy a textilií. Rozdrcené kusy
se proženou vzduchovým úsekem,
kde se lehké materiály, jako tkaniny
a čalounění „vyfoukají“ a zbylé
kovové a gumové části pokračují
pásem do magnetické separace.
Předtím však několik pracovníků
ručně vytřídí neželezné kovy navinuté
na rotorech apod.
Po odstranění gumových částí se
kovové dostanou na flotační linky,
kde dochází k třídění kovů v různě
hustých kapalinách. Po úplném
roztřídění už stačí najít vhodného
hutního odběratele, což se v dnešní
době recese jeví jako problematické.
Východiskem je ještě pořád Polsko,
které stačí odebírat sešrotovaný materiál
i od nás. I když počet autovraků
každým rokem roste, nestačí to na
chod podniku, proto se musí firma
zabývat dalšími u269 činnostmi, jako odebírání
domovního šrotu apod.
Zastávka druhá –
Kovosteel Staré město
Při příjezdu jsme se nestačili divit,
jak také může vypadat kovošrot
a sběrna odpadů. Místo různě roztroušeného
železa a nepořádku, jak jsme
zvyklí ze sběren kovového odpadu,
nebo jak si jistě pamětníci vzpomenou
na film Skřivánci na niti, jsme
se setkali s neuvěřitelným pořádkem
a uspořádáním. Spíš jsme měli pocit,
že jsme v nějakém muzeu. Všude
kolem vystavené krásně zachovalé
artefakty od šicích strojů až po zemědělské
stroje. Už z dálky je vidět
symbol Kovosteelu, 27 m vysoký
maják. Jeden ze dvou majitelů Bronislav
Janeček nám celou věc objasnil.
Prostě si splnili klukovský sen. Maják,
který slouží veřejnosti jako vyhlídková
atrakce, doplňuje firemní slogan
„s námi se v moři odpadů neztratíte“.
V rámci ČR se Kovosteel, s 5 odloučenými
pracovišti, řadí mezi společnosti
s nejširší nabídkou zpracovávaných
a shromažďovaných odpadů, včetně
nebezpečného. Podobně jako v Tlumačově,
i tady se autovraky přísně
evidují, ale místo celého sešrotování
se vrak dělí na použitelné části, jako
autoskla, zachovalé výfuky, zpětná
zrcátka nebo katalyzátory, které pak
putují do speciální budovy, tzv. Army
shop, kde se včetně armádních nadbytků
dají za zlomek ceny odkoupit.
Ve filozofii firmy je prvořadým
úkolem vzdělávání široké veřejnosti
v oblasti environmentální i v oblasti
zpracování odpadů. Již čtvrtým
rokem pořádá pro děti výukové programy
v rámci ekologické osvěty. Učí
děti již od školních let jak správně třídit
a nakládat s odpadem. V jednom
z odloučených pracovišť v Uherském
Brodě se zpracovává gumový odpad.
Ještě nedávno byly pneumatiky katastrofou
pro celý ekosystém. Kovosteel
všechny dovezené pneumatiky
pomocí mlýna okamžitě rozdrtí
na malé kusy a až tak uskladní. Po
nedávném požáru je toto skladování
nejpřijatelnější. Uskladněné celé
pneumatiky mají mezi sebou dostatek
vzduchu a při náhodném požáru
nejdou uhasit, kdežto gumová drť se
zasype hasicí pěnou a požár může být
zlikvidován.
Gumové kusy přesune nakladač
do násypky recyklační linky s drticími
válci, kde je oddělena od pryže
textilie a kovové dráty. Dalšími mlýny
je pryžový granulát rozemílán na
požadované zrnitosti. Pak se používá
k výrobě dlaždic, obrubníků, nebo
kanálových vpustí, které se už nebudou
moci stát zdrojem obživy bezdomovců.
Uplatnění nachází také při
výstavbě sportovišť s umělým povrchem
nebo pro hřiště s umělým trávníkem.
V některých státech se úspěšně
přidává do asfaltových směsí. Silnice
jsou pak měkčí a stabilnější. U nás má
zatím asfaltová lobby navrch a i když
je pokládka asfaltové směsi s gumovým
granulátem o třetinu levnější, naši
zákonodárci jsou neoblomní. Granulát
se pro svojí výhřevnost využívá i jako
palivo v cementárnách.
Po přínosných zastávkách, jak se
nakládá s autovraky a nepotřebnými
pneumatikami, jsme vyhodnotili celkovou
ekologickou jízdu. Naměřená
spotřeba 3,7 l na 100 km jízdy mluví
za vše. Přitom byla dodržovaná rychlost
v obci i v dálničním provozu. Na
závěr nutno říci, že i když je v autě
klimatizace, při nižších rychlostech je
výhodnější větrat pootevřením oken,
což je nejen šetrnější, ale také účinnější.
Naopak, při vyšších rychlostech
otevřená okna způsobují zhoršení
aerodynamiky vozidla, takže raději
zapnout klimatizaci.
Text a foto: Petr Kostolník