Spotřeba zemního plynu v Evropské unii poklesla vloni o rekordních 55 mld. m3, což představuje 13 % v porovnání s rokem 2021. K největšímu snížení spotřeby došlo na severu a severozápadě EU. Mezinárodní energetická agentura (IEA) zveřejnila příčiny změn a odhad jejich vlivu.
Mezi hlavní faktory poklesu spotřeby plynu v EU patřila podle IEA především efektivní politická opatření opírající se o podpůrné schéma pro obnovitelné zdroje, půjčky a dotace pro instalaci tepelných čerpadel spolu s tlakem na změnu chování spotřebitelů na celounijní úrovni. Dalšími významnými faktory byly rychlá odezva na snížení dodávek ruského plynu a nahrazení značné části zdrojové základny jinými dodavateli. Velikou roli v tomto případě sehrála bezpochyby i poměrně dobře rozvinutá síť plynovodů táhnoucí se celým kontinentem, která disponuje vysokou mírou flexibility. Navzdory tomu není zcela jasné, který z těchto faktorů hrál v rapidním snižování spotřeby nejzásadnější roli. IEA se proto hlouběji zaměřila na tři hlavní sektory energetiky: na výrobu energie, budovy a průmysl.
Výroba elektřiny
Jediným sektorem, v kterém spotřeba zemního plynu v roce 2022 neklesla, byla výroba elektřiny. IEA je přesto přesvědčena, že navzdory tomu v sektoru významné změny vedoucí ke snížení poptávky po zemním plynu nastaly. Například připojení téměř 50 GW nových obnovitelných zdrojů energie (OZE) k síti vedlo k předpokládanému snížení spotřeby zemního plynu přibližně o 11 mld. m3, čímž se implementace OZE stala největší strukturální hnací silou v rámci snižování poptávky. Do snížené poptávky po zemním plynu se pozitivně promítl také pokles celkové spotřeby elektřiny (o přibližně 3 %). IEA odhaduje, že se jednalo o přibližně 14 mld. m3. V tomto případě hrálo určitou roli také mírné počasí v zimě, naopak v letních měsících byly zaznamenány vyšší teploty a sucho. Za důvodem, proč se tyto vlivy v součtu prakticky neprojevily, stál na druhé straně prudký pokles výroby elektřiny pomocí vodních a jaderných elektráren. Šlo však o výjimečnou souhru okolností, např. o dlouhodobou odstávku francouzských jaderných elektráren, která by se v letošním roce a v nejbližších letech příštích už neměla projevit takovou měrou.
Budovy
Domácnosti a veřejné a komerční prostory podle IEA dohromady v porovnání s rokem 2021 ušetřily 28 mld. m3 zemního plynu, což představuje pokles o téměř 20 %. Zásadní roli hrálo počasí. Počet topných dní byl v průměru o 12 % nižší než v roce 2021. To se výrazně promítlo do snížení poptávky po vytápění a v kombinaci s dalšími faktory spjatými s počasím podle IEA ušetřilo kolem 18 mld. m3 zemního plynu. Vysoká cena této komodity spolu se zvyšující se energetickou chudobou a nahrazením tradičních kotlů za alternativní způsoby vytápění vedla k významným změnám chování na straně spotřebitelů. Ta vyústila v úsporu bezmála 7 mld. m3 plynu. Data sesbíraná z chytrých termostatů naznačují, že spotřebitelé nastavovali teplotu v domácnostech v průměru o 0,6 °C níž, než tomu bylo v předešlém roce. Roli v tom může hrát i skutečnost, že řada spotřebitelů si nemohlo dovolit platit více za zemní plyn a hledali levnější alternativy, jako jsou dřevěné pelety nebo uhlí. Třetím významným faktorem v sektoru budov byl tlak na vyšší energetickou efektivitu v kombinaci s instalací tepelných čerpadel. Toto opatření vyústilo v omezení spotřeby zemního plynu o přibližně 3,5 mld. m3. Přičemž jenom instalace 2,8 milionu tepelných čerpadel v roce 2022 představovala snížení spotřeby zemního plynu na úrovni 1,4 mld. m3.
Průmysl
Podílově nejvyšší úspory byly zaznamenány v průmyslu. Spotřeba zemního plynu klesla až o 25 %, což odpovídá přibližně 25 mld. m3. Vysoké ceny zemního plynu se přímo promítly do omezení výroby v mnoha energeticky náročných odvětvích. Početné množství továren snížilo svou produkci, a naopak navýšilo dovoz hotových produktů z třetích zemí. Dosáhly tak úspor plynu ve výši kolem 13 mld. m3. Některá odvětví také snížila svou spotřebu plynu zvýšením dovozu produktů náročných z hlediska potřeby plynu. To umožnilo, aby celková produkce finálních produktů zůstala do značné míry nezměněna, a průmyslová výroba v odvětvích náročných na plyn, jako je výroba hnojiv, oceli a hliníku, klesla v roce 2022 v průměru jen o 8 %, tedy méně než odpovídající snížení spotřeby plynu v těchto odvětvích. Dalším významným faktorem v odvětví průmyslu bylo nahrazování zemního plynu za ropné produkty, které přineslo úspory ve výši 7 mld. m3. I navzdory rekordnímu poklesu spotřeby zemního plynu v EU byly náklady na jeho dodávky téměř 3× vyšší, než tomu bylo v předchozím roce. /jj/
