Thomas Crowther se k počítání stromů dostal díky známostem. Tento americký ekolog měl známého, který se účastnil dobrovolnického projektu na vysázení miliardy stromů po celém světě. Na lidské poměry je to velké a impozantně znějící číslo, ale autoři nápadu vlastně neměli představu, co miliarda stromů vlastně znamená v globálním měřítku. Je to hodně, nebo málo? Crowther si myslel, že dokáže v odborné literatuře rychle najít odpověď. Ale jak se ukázalo, nebyla to vůbec pravda. Na základě satelitních údajů (hlavně z družice Landsat) měli vědci poměrně přesnou představu o tom, jak velkou část Země pokrývá zalesněná plocha, ale doslovně řečeno pro les neviděli stromy. Satelity dobře měří plochu, ale jednotlivé stromy nevidí (rozlišení volně dostupných dat se pohybuje kolem pár desítek metrů). Ty mnohem přesněji spočítá člověk na místě, ale ten zase nepokryje velkou plochu. A bohužel pro ekology jsou rozdíly v hustotě různých lesních ekosystémů veliké, takže jednoduché znásobení odhadovaného průměrného počtu stromů na jednotku plochy s celkovou plochou lesů může snadno poskytnout zcela zavádějící údaj. Tak se také v tomto případě stalo: jasná shoda nepanovala. Jedna odborná publikace z nedávné minulosti třeba například odhadovala, že na Zemi je 400 miliard stromů. V roce 2013 ovšem vyšel v časopise Science výsledek do té doby nejpodrobnějšího sledování Amazonie, podle kterého jen v této části světa je zhruba 390 miliard stromů (studie se zabývala hlavně změnami listoví, tedy vegetačními obdobími, počítání stromů bylo vedlejší). Crowther vycítil zajímavou vědeckou příležitost. Dal nakonec dohromady poměrně velký tým z několika univerzit, který prošel nakonec celkem 429 775 jednotlivých měření hustoty růstu stromů ze všech kontinentů s výjimkou Antarktidy. A vyšlo jim, že na světě je zhruba 3,04 bilionu stromů (tři biliony a čtyřicet miliard), plus minus nějakých sto miliard (výsledek s hladinou spolehlivosti 95 %). Ne všechny typy lesa jsou popsány stejně dobře, třeba ty v mírném pásmu ano, zatímco některé tropické jen velmi málo, takže odhad je určitě nepřesný, ale lepší odpověď zatím nemáme. Nejvyšší hustotu stromů má severská tajga, kde roste podle některých výsledků i více než 1200 stromů na hektar, nejnižší jsou samozřejmě porosty ve velmi suchých oblastech. Největší díl světových stromů je v tropech a subtropech (cca 43 procent), v tajze je jen zhruba čtvrtina z celkového počtu (cca 24 procent). Na průměrném hektaru souše je zhruba 200 stromů, ale to je proto, že cca polovina souše není zalesněna. Studie také umožnila spočítat, kolik lidé zhruba mohou spotřebovat stromů. Roční ztráta zalesnění je podle satelitních měření kolem 192 000 km2 (ČR má plochu cca 80 000 km2), což by mělo po přepočtu na ztrátu podle typů lesa odpovídat cca 15 miliardám stromů za rok, většinou z tropů. Není zcela jasné, kolik stromů lidé za rok vysadí, ale Crowther to odhaduje na 5 miliard za rok, takže čistá roční ztráta by mohla být kolem 10 miliard stromů za rok.
