Zhruba dvojnásobek celého českého ročního státního rozpočtu, to je plánovaný rozpočet Evropské komise na vědu a výzkum. Svou představu o jeho výši a struktuře EK představila 7. června, ale hlavní obrysy byly známy už poměrně dlouho dopředu a velká překvapení se nekonala. Rozpočet je pro období mezi lety 2021–2027. Komise navrhuje 100 mld. euro, tedy zhruba 2,5 bilionu korun. Je to zhruba o 20 mld. eur více, než kolik činil rozpočet na vědu a výzkum během předchozího čerpacího období známý jako Horizon 2020. A to se v novém rozpočtu samozřejmě již nepočítá s příspěvky od Velké Británie. Dodejme ovšem, že výše rozpočtu není definitivní, bude se o ní jednat v Evropském parlamentu i mezi členskými státy. Struktura celého rozpočtu je poměrně složitá, dělí se samozřejmě na různé programy a okruhy jak svým určením (pro základní výzkum i komercializaci), tak tématy (zdraví, výživa, energetika atd.). V řadě případů jde o pokračování úspěšných programů, jako např. program podpory základní vědy v rámci programu European Research Council (ERC), v jejichž získávání jsou čeští vědci mimochodem dosti neúspěšní. Ale některé, například podpora nových technologií, se dočkají poměrně výrazně velkých změn a místo nich se objevují nové návrhy. Jedním je např. představa tzv. velkých misí, programů, na jejichž formování by se podle představ navrhovatelů měli více podílet jak sami výzkumníci, tak také veřejnost. Programy by měly mít i jasnější a srozumitelnější cíle. Jako příklad komisař Carlos Moedas uváděl program Apollo, jehož cíl – dostat člověka na Měsíc – dokázal pochopit každý. I evropské „mise“ by měly být podobně srozumitelné typu „lék na Alzheimerovu nemoc“. Ale to je jen příklad, návrhy možných cílů mají vzejít od členských států, Evropského parlamentu, vědců a veřejnosti, v návrhu rozpočtu žádné nejsou. Rozpočty jednotlivých „misí“ by ovšem mohly dosahovat řádově miliard eur. Velkou změnou by měl projít i systém podpory přenosu vědeckých výsledků do praxe, tedy oboru, ve kterém Evropa zaostává především za USA. O rozdělování by se měla starat nově zřízená Evropská rada pro inovace (European Innovation Council, EIC), která zatím funguje jen v rámci pilotního programu a vznikla po modelu již zmíněné a podle většiny metrik velmi úspěšné ERC rozdělující granty pro základní výzkum. ERC uděluje špičkovým vědcům poměrně vysoké granty, se kterými se pojí jen málo administrativních povinností. EIC by se měla zaměřovat na podporu malých společností a také start-upů. A když mluvíme o novinkách, jednou velkou by měla být otevřenost celého programu. K Horizon Europe se (vzhledem k názvu poněkud ironicky) budou moci zřejmě připojit i nečlenské země EU, které splní některé základní podmínky. Není to bezprecedentní rozhodnutí, k minulým evropským programům se připojovalo například Švýcarsko či Izrael, nyní mají být údajně dveře otevřené všem státům s dostatečně vysokou úrovní vědeckého výzkumu a „na pravidlech založenou tržní ekonomikou“. Dané země přispějí do rozpočtu programu a mohou získat tolik grantů, kolik si jejich vědci vysoutěží, neměly by mít ovšem žádné rozhodovací pravomoci. Evidentně je to pozvánka především pro Velkou Británii, která už dala najevo zájem o účast ve vědeckých programech EU.
