Malým i velkým návštěvníkům muzea automobilů v Los Angeles přechází zrak: tolik krásných starých aut plných řemeslného fortele i vozů s nejmodernějšími technologiemi se jen tak nevidí. Muzeum, které se může pochlubit 600 nádhernými exponáty, nese jméno svého zakladatele. Robert Einar „Pete” Petersen (1926–2007), rodák z východní části města, miloval auta a vydával celou plejádu motoristických časopisů. Byl dost zámožný, aby mohl vytvořit atraktivní kolekci starých aut. V roce l996 prodal vydavatelství Petersen Publishing Company za 450 mil. dolarů, o tři roky později získal za nakladatelství EMAP asi 2 mld. dolarů a později obdržel značné sumy i za nakladatelský dům Primedia. Petersen už v roce 1994 udělal radost sobě i tisícům milovníků aut a založil Petersen Automotive Museum. Z původně obchodního domu vznikla dvoupatrová výstavní síň. Z prostorových důvodů se vystavuje jen asi polovina exponátů, asi těch nejatraktivnějších. Jiné dostávají místo na specializovaných krátkodobých výstavách. Prohlídka začíná v přízemí atrakcí nejstarších vozů, jež jsou aranžovány jako v divadelních kulisách. Začíná se skutečně v šerém automobilovém dávnověku, kdy farmáři začali z kočárů na farmách vypřahat koně a nahrazovat je prvními motory. Z venkova jdeme do města, silnice se mění v ulici a jsme na počátku 20. století. Figuríny komické dvojice Laurel a Hardy se na nás smějí z proslulé fordky T, kousek dál už stojí věrná kopie benzínové pumpy jako by vypadla z filmové grotesky. A na malém náměstí instalovali několik krámků s potravinami a také kancelář pojišťovny, která už tehdy kryla automobilové nehody. A před nimi jsou seřazeny charakteristické osobní i nákladní automobily 20. let. Zajímavé je i speciální auto určené pro prodej zmrzliny. Mělo nejen velkou nádobu na led, ale i okénko s malým pultíkem. V prvním patře nás uvítal Oldsmobil. Tuto značku amerických aut firmy General Motors založil Randsom R. Olds v roce 1897. V její více než 100leté historii se vyrobilo 35 mil. těchto vozů. Řadí se k nejstarším světovým značkám, jako jsou Daimler, Peugeot a Tatra. Naše automobilka svíjící se v současné době v existenčních křečích je zde zastoupena krásným exponátem T 87 z roku 1941. Tyto vozy se začaly vyrábět zkušebně v roce 1936 a o dva roky později se rozjela sériová výroba. Dosáhly až na rychlost 100 mil za hodinu a galon benzínu vystačil na 20 mil. Zrodu auta předcházela koupě licence na proudnicově tvarovaný automobil, jíž vlastnil Paul Jaray. Tento vynálezce se narodil v roce 1889 ve Vídni a v roce 1911 byl profesorem na pražské Polytechnice, předchůdkyni ČVUT. Roku 1921 mu byl udělen patent na proudnicová auta. Od roku 1923 financoval své aviatické projekty právě prodejem licencí automobilkám Audi, Adler, BMW, Ford a dalším. Ostatně princip profesora Jaraye využil i výrobce dalšího atraktivního exponátu – automobilka Martin Aircraft Company v Garden City ve státě New York. Čtyřsedadlový vůz pochází z roku 1928. Vodou chlazený čtyřválec měl tři rychlostní stupně, jezdil rychlostí až 107 mil za hodinu a v roce výroby stál 17 000 dolarů. Jako námět ke srovnání je vedle umístěna aerodynamická lahůdka. Jmenuje se Ghia. Její původ spočívá v italské karosárně, kterou již v roce 1915 založil v Turíně Gia cinto Ghia. Mezi krásné rarity patří červená dvoudveřová čtyřmístná tříkolka Airomobile s motorem vpředu a pohonem předních kol. Na nich byly hydraulické brzdy, na zadním brzda nebyla. Sestrojil ji Paul Lewis z Denveru v Coloradu. Osadil ji zážehovým, vzduchem chlazeným plochým čtyřválcovým motorem. Jezdila rychlostí 80 mil/h a na galon benzínu ujela až 43 mil. Bohužel, výrobce s ní podnikal propagační jízdy, jež měly technický, ale nikoli finanční úspěch. Tak se nikdy nedostala do sériové výroby. Zvláštní expozice je určena vozům na alternativní pohony. Mezi solárními auty mne zaujala dvě. První je Mana La, kterou na Havaji v roce 1987 postavili dva ekologičtí filantropové John Paul DeJoria a Paul Mitchell. Designérsky atraktivní vozidlo je poháněno elektrickou energií získávanou z fotovoltaických článků usazených po obvodu karoserijního prstence. Muzeum není je přehlídkou krásných aut, ale plní i edukační funkci. Ukazuje vývoj aut od prvního zadání, přes výrobu modelů až po konstrukční práce. Ve třetím poschodí nabízí dětem nejrůznější aktivity spojené se světem motorů a také přednášky o tom, že tradice je krásná věc, ale vývoj se nedá zastavit a jde stále dál. Karel Sedláček, Los Angeles
